Chichon, El

sopka – Lava dome(s), Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Lava dome(s)
Nadmořská výška: 1 150 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1982
Poloha: 17,360°, -93,230°

El Chichón je nevysoká sopka v odlehlé části mexického státu Chiapas. Do roku 1982 ji porůstal les a byla málo známá. Na jaře 1982 ale během necelého týdne třikrát mohutně vybuchla, zničila devět vesnic, zabila podle odhadů až dva tisíce lidí a vynesla do stratosféry tolik síry, že ovlivnila klima na celé Zemi. ^{[1, 2, 6, 7]}

Jak vypadá

Sopku tvoří skupina lávových kopulí – hromad husté lávy – obklopená tufovým valem z vyvrženého materiálu. Před rokem 1982 nebyla vyšší než okolní kopce, které sopečné nejsou. Nejvyšší kopule, dřívější vrchol, stála v kráteru o rozměrech 1,6 × 2 km, který vznikl asi před 220 000 lety. Další dva velké krátery leží na jihozápadním a jihovýchodním svahu. ^[1]

Erupce v roce 1982 vrcholovou kopuli rozmetala. Na jejím místě zůstal nový kráter široký asi 1 km a hluboký 300 m. Výšku sopky dnes GVP udává 1 150 m, anglická Wikipedie 1 205 m. ^{[1, 2, 6]}

Erupce

Předchozí erupce proběhla podle katalogu GVP kolem roku 1850 a před ní kolem roku 1360; erupci kolem roku 1850 ovšem podle Wikipedie neuznávají všichni. Od poloviny holocénu tu proběhlo přes deset velkých výbušných erupcí a několik z nich katalog GVP řadí na stejný stupeň síly (VEI 5) jako erupci z roku 1982. ^{[1, 6]}

Hlavní fáze erupce přišly 29. března, 3. dubna a 4. dubna 1982. Všechny tři vynesly popel do stratosféry. Druhá z nich (a v menší míře i třetí) vyvolala pyroklastické proudy a přívaly – žhavé směsi plynů, popela a kamení řítící se po svazích – které zpustošily okolí v okruhu asi 8 km. ^{[2, 1, 6]}

Zcela nebo zčásti bylo zničeno devět vesnic a zahynulo možná až 2 000 lidí (anglická Wikipedie uvádí asi 1 900). Šlo o nejhorší sopečnou katastrofu v dějinách Mexika. Celkem sopka vyvrhla asi půl krychlového kilometru magmatu, většinou jako tefru – popel a úlomky, které spadly z erupčního oblaku. ^{[2, 5, 6]}

Popel ležel místy až 40 cm vysoko a zasáhl přes 24 000 km² krajiny. Utrpěly plantáže kávy, kakaa a banánů i dobytek. Sopečný materiál navíc přehradil řeku Magdalena a bahnotoky (lahary) pak ničily silnice a další stavby. ^[6]

Erupce, která změnila počasí

Magma El Chichónu bylo neobvykle bohaté na síru. Do stratosféry se dostalo asi 7 milionů tun oxidu siřičitého a 20 milionů tun drobných částic; podle české Wikipedie vzniklo asi 12 milionů tun aerosolu, čtyřicetkrát víc než při erupci Mount St. Helens. Oblak obletěl Zemi zhruba za tři týdny a po světě barvil západy slunce. ^{[6, 7]}

Objemem byla erupce mnohem menší než pozdější erupce Pinatuba v roce 1991, na klima však měla srovnatelně významný vliv. V prvním roce po erupci se ale ochlazení neprojevilo, protože ho vyrovnalo oteplení způsobené silným jevem El Niño 1982–83, který se s erupcí shodou okolností časově sešel. El Chichón byl spolu s Pinatubem jednou z prvních erupcí, jejichž oblak podrobně sledovaly družice. ^{[6, 7]}

Co o něm dnes víme

V novém kráteru vzniklo kyselé jezero. Výzkum z roku 2004 ukázal, že kromě deště ho zásobuje vroucí pramen v kráteru, který vydává až 30 kg slabě slané vody za sekundu, a že voda z jezera zároveň prosakuje dnem do podzemí. Objem jezera i obsah chloru v něm se v čase mění. ^{[4, 1]}

Usazeniny popela z El Chichónu našli vědci i v deltě řek Usumacinta a Grijalva. Podle sborníku z roku 2009 mohly dávné erupce ovlivnit vývoj předkolumbovských společností v mayských nížinách. ^[5]

Po silném zemětřesení Tehuantepec o magnitudu 8,2 v Chiapasu 8. září 2017 pod sopkou na dva měsíce mírně přibylo slabých otřesů. Studie z roku 2024 je přičítá rozsáhlému hydrotermálnímu systému sopky, ne výstupu magmatu, a soudí, že sopka se v blízké budoucnosti k erupci nechystá. ^[3]

Fakta

Oběti erupce 1982: možná až 2 000 (podle Wikipedie asi 1 900)
Zničené vesnice: 9
Zpustošená plocha: asi 153 km²
Oxid siřičitý do stratosféry (1982): asi 7 milionů tun
Kráter z roku 1982: šířka asi 1 km, hloubka 300 m

Slovníček

lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z kráteru a neteče daleko
tufový val: nízký prstenec z napadaného sopečného popela a úlomků kolem kráteru
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
stratosféra: vrstva atmosféry zhruba nad 10–15 km, kde se sopečné částice udrží měsíce až roky
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
tefra: všechen materiál, který sopka vymrští do vzduchu – popel, pemza, úlomky hornin
aerosol: drobounké kapičky nebo částečky rozptýlené ve vzduchu
hydrotermální systém: podzemní oběh horké vody a páry, ohřívané teplem sopky

Zdroje

Chichón, El, Smithsonian Global Volcanism Program
Sigurdsson, H., Carey, S. N., Espíndola, J. M.: The 1982 eruptions of El Chichón Volcano, Mexico: Stratigraphy of pyroclastic deposits. Journal of Volcanology and Geothermal Research 23 (1984), doi:10.1016/0377-0273(84)90055-6 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (1984)
Legrand, D. a kol.: El Chichón volcanic activity before and after the Mw8.2, 2017, Chiapas earthquake, México. Is El Chichón ready to erupt? Bulletin of Volcanology (2024), doi:10.1007/s00445-024-01758-0, Bulletin of Volcanology (2024)
Rouwet, D., Taran, Y., Varley, N.: Dynamics and mass balance of El Chichón crater lake, Mexico. Geofísica Internacional 43 (2004), doi:10.22201/igeof.00167169p.2004.43.3.968, Geofísica Internacional (2004)
Macías, J. L., Espíndola, J. M.: Foreword (zvláštní číslo k 25 letům od erupce El Chichónu). Geofísica Internacional 48 (1), 2009, Geofísica Internacional (2009)
El Chichón, Wikipedia
El Chichón, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.