Toluca, Nevado de

sopka – Stratovolcano, Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 4 680 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1 350 př. n. l.
Poloha: 19,108°, -99,758°

Nevado de Toluca je velká sopka asi 80 km západně od Ciudad de México a čtvrtá nejvyšší hora Mexika. V jejím kráteru leží dvě jezera, Slunce a Měsíce, která byla v předkolumbovské době posvátným místem. Sopka dlouho platila za vyhaslou, ale výzkum ukázal, že naposledy vybuchla asi před 3 300 lety. ^{[1, 5, 2]}

Jak vypadá

Sopka se zvedá nad kotlinou města Toluca do výšky 4 680 m. Je to rozložitý stratovulkán, tedy sopka složená z vrstev lávy a sopečného popela, převážně z andezitu a dacitu. Nahuatlsky se jí říká Xinantécatl. ^{[1, 2]}

Na vrcholu je kráter široký asi 1,5 km, otevřený k východu. Nejvyšším bodem okraje je Pico del Fraile na jihozápadě. Dno kráteru dělí lávový dóm – kupa ztuhlé husté lávy, vysoká asi 100 m – na dvě části, v každé leží jedno jezero. ^{[1, 5, 3]}

Jezera leží asi 4 200 m nad mořem. Větší Laguna del Sol (jezero Slunce) má rozlohu asi 24 ha a hloubku nejvýš 15 m, menší Laguna de la Luna (jezero Měsíce) asi 3 ha a nejvýš 10 m. Anglická Wikipedie podle starší knihy naopak uvádí, že menší jezero Měsíce je hlubší; měření zveřejněná v roce 2023 ale udávají hlubší jezero Slunce. ^{[3, 5]}

Erupce

Během starších čtvrtohor se sopka nejméně třikrát částečně zřítila. Obrovské sesuvy trosek a lahary – bahnotoky ze sopečného materiálu a vody – tehdy zasáhly rozsáhlé území pod horou. ^[1]

V pozdním pleistocénu, tedy v mladší části starších čtvrtohor, měla sopka čtyři velké výbušné erupce, zhruba před 36 000, 21 700, 12 100 a 10 500 lety (podle neupraveného radiouhlíkového datování). Zanechaly po sobě vrstvy pemzy a popela a uloženiny pyroklastických proudů, žhavých lavin plynu a úlomků hornin. ^[1]

Nejznámější je poslední z nich, před asi 10 500 lety. Šlo o pliniovskou erupci, při které vysoký sloupec plynu a popela vynáší pemzu do velké výšky a ta pak padá na široké okolí. Podle anglické Wikipedie zanechala u Toluky asi 1,5 m pemzy a v oblasti dnešního Ciudad de México asi 50 cm písčitého popela; lahary z ní pohřbily kosti mamutů a dalších zvířat. ^{[5, 1, 4]}

Nejmladší známá erupce proběhla asi před 3 300 lety a vznikly při ní pyroklastické proudy a přívaly (rychlá řídká mračna plynu a popela). Kdy přesně dóm mezi jezery vznikl, zdroje přímo neuvádějí; studie jezer z roku 2023 pokládá samotná jezera za stopu mírné erupce před asi 3 140 ± 195 lety. ^{[1, 2, 3]}

Co o něm dnes víme

Starší vědci sopku pokládali za vyhaslou, protože její poslední činnost kladli do doby asi před 11 600 lety. Ještě v roce 1977 geologové popsali dvě vrstvy pliniovské pemzy a odhadli, že sloupec mladší erupce mohl sahat do výšky asi 40 km. ^{[4, 2]}

Terénní výzkum, který v roce 1997 shrnul J. L. Macías se spolupracovníky, ukázal mnohem pestřejší minulost: nejméně dvě zřícení části sopky, řadu výbuchů včetně pliniovských a zmíněnou mladou erupci před asi 3 300 lety. Autoři proto doporučili znovu posoudit, jak je sopka nebezpečná. Mezitím se upřesnilo i stáří vrstev pemzy – dnešní data GVP se od odhadů ze 70. let liší. ^{[2, 1, 4]}

Současný výzkum se soustředí i na kráterová jezera. Měření zveřejněná v roce 2023 ukázala, že voda je čirá, dobře okysličená a mírně kyselá (pH 4,9–5,6). Přes den se v hloubce 2–3 m vytváří teplotní rozhraní, které v noci zase zmizí, a vítr ve vodě rozhoupává vnitřní vlny. Vysokohorská jezera jsou citlivým ukazatelem změn podnebí. ^[3]

Historie

Kráter byl v předkolumbovské době obřadním místem. Do jezer lidé vhazovali obětiny, hlavně kopál (vonnou pryskyřici), ale i keramiku a opracované kameny. Na území dnešního parku je evidováno 18 archeologických nalezišť; výzkum mexického institutu INAH z roku 2010 zde našel předměty z let asi 650–1200. ^[5]

Lidé kolem

Sopka a její okolí jsou chráněným územím (národním parkem). Dne 10. srpna 2025 se na cestě k vrcholu převrátil pick-up s turisty; jeden člověk zemřel a nejméně 11 bylo zraněno. Od té doby bylo území uzavřeno a podle zprávy z prosince 2025 zůstávalo zavřené na neurčito, mimo jiné kvůli mlze, mrazu a silnému větru. ^{[6, 5]}

Do 30 km od vrcholu žije asi 1,6 milionu lidí a do 100 km přes 25 milionů, včetně metropole Ciudad de México. Kvůli hustému osídlení a blízkosti Toluky i Ciudad de México vědci zdůrazňují, že je potřeba nebezpečí sopky pečlivě posoudit. ^{[1, 2]}

Fakta

Nahuatlské jméno: Xinantécatl
Kráterová jezera: Laguna del Sol a Laguna de la Luna, asi 4 200 m n. m.
Poslední velká pliniovská erupce: asi před 10 500 lety (radiouhlíkově)
Nejmladší erupce: asi před 3 300 lety
Uzavření parku: od 10. srpna 2025 po nehodě vozidla s turisty (zavřeno ještě v prosinci 2025)

Slovníček

stratovulkán: sopka ve tvaru kužele složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nerozlila, ale nahromadila nad otvorem
lahar: bahnotok ze sopečného popela, úlomků a vody, který se řítí údolími
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného plynu, popela a úlomků hornin, která se valí po svahu velkou rychlostí
pliniovská erupce: velmi silný výbuch, při kterém sloupec plynu a popela stoupá desítky kilometrů vysoko a pemza pak padá na široké okolí
pemza: lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek po plynu
radiouhlíkové datování: určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v organických zbytcích, např. v uhlíkech

Zdroje

Nevado de Toluca, Smithsonian Global Volcanism Program
Macías, J.L., García, P.A., Arce, J.L., Siebe, C., Espíndola, J.M., Komorowski, J.C., Scott, K. (1997): Late Pleistocene–Holocene cataclysmic eruptions at Nevado de Toluca and Jocotitlan volcanoes, central Mexico. Brigham Young University Geology Studies (záznam USGS), Brigham Young University Geology Studies (1997)
Filonov, A., Tereshchenko, I., Barba-López, M. del R., Avalos-Cueva, D., Monzon, C. (2023): Temperature Regime, Dynamics and Water Balance of Two Crater Lakes in the Nevado de Toluca Volcano, Mexico. In: Science of Lakes – Multidisciplinary Approach, IntechOpen (2023)
Bloomfield, K., Sanchez Rubio, G., Wilson, L. (1977): Plinian eruptions of Nevado de Toluca volcano, Mexico. Geologische Rundschau 66(1), 120–146, Geologische Rundschau (záznam Lancaster University) (1977)
Nevado de Toluca, Wikipedia (anglická)
Nevado de Toluca mantiene cierre indefinido por viento y neblina y no abrirá en vacaciones de diciembre, El Imparcial (2025)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.