Colima

sopka – Stratovolcano(es), Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 3 850 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2019
Poloha: 19,514°, -103,620°

Volcán de Colima, zvaný také Volcán de Fuego (Ohnivá sopka), patří k nejčinnějším sopkám Mexika. Stojí na západě země na hranici států Colima a Jalisco a spolu se starší sousední horou Nevado de Colima tvoří sopečný komplex Colima. Kvůli ničivým erupcím a statisícům lidí v okolí patří mezi takzvané sopky desetiletí. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Komplex Colima je nejvýraznější sopečné centrum západní části Transmexického sopečného pásma. Tvoří ho dvě sopky, které mládnou od severu k jihu: na severu vyšší a starší Nevado de Colima, na jihu mladý a činný Volcán de Colima. Leží asi 125 km jižně od Guadalajary a asi 485 km západně od Ciudad de México; většina hory přitom leží ve státě Jalisco, ne Colima. ^{[1, 2]}

Výška obou vrcholů se ve zdrojích liší. Volcán de Colima má podle GVP 3 850 m, podle mexického statistického úřadu INEGI 3 860 m a podle české Wikipedie 3 820 m. Nevado de Colima uvádí česká Wikipedie s výškou 4 330 m, anglická 4 271 m. ^{[1, 3, 4, 2]}

Na severovýchodním svahu hlavního kužele vyrostla v letech 1869–1878 skupina menších lávových kopulí, které se souhrnně říká El Volcancito. Na dně příkopové propadliny (grabenu) Colima západně a východně od komplexu stojí skupina struskových kuželů z konce pleistocénu. ^{[2, 1]}

Jak vznikl

Sopka leží nad subdukční zónou – místem, kde se oceánská deska zasouvá pod jinou desku a v hloubce se taví hornina. Pod komplexem je pevninská zemská kůra silnější než 25 km. ^[1]

Volcán de Colima vyrostl uvnitř 5 km široké podkovovité propadliny otevřené k jihu, odkud se v minulosti utrhly velké laviny trosek. Ze sopky Nevado i z mladšího kužele se svahy opakovaně zřítily a silné vrstvy trosek pokryly krajinu na třech stranách komplexu. ^{[1, 2]}

Erupce

Erupce jsou písemně doložené od 16. století; podle anglické Wikipedie sopka od roku 1576 vybuchla víc než čtyřicetkrát. Typický je růst lávových kopulí v kráteru, výbuchy, pyroklastické proudy (žhavé laviny kamenů, popela a plynů) a lávové proudy. ^{[1, 2]}

Čas od času přijde velká výbušná erupce, která zničí celý vrchol. Naposledy se to stalo v lednu 1913 při erupci o síle 4 na stupnici VEI, jedné z největších v historii sopky. Zůstal po ní hluboký kráter se strmými stěnami, který postupně vyplnila a nakonec přerostla rostoucí lávová kopule. ^{[1, 2]}

Silné erupce se stupněm VEI 4 zaznamenal katalog GVP i v letech 1585, 1606, 1622, 1818 a 1889–1890. Z novější doby GVP uvádí mimo jiné erupci v roce 1991, dlouhou erupci od listopadu 1997 do června 2011 a další od ledna 2013 do března 2017, obě se stupněm VEI 3. ^[1]

Dne 24. května 2005 stoupal sloupec popela přes 3 km vysoko, pyroklastické proudy dosáhly 4–5 km od kráteru a sopečné pumy dopadaly 3–4 km daleko. Úřady tehdy uzavřely okruh 6,5 km kolem vrcholu. ^[2]

Velká erupce 10. července 2015 si podle španělské Wikipedie vynutila evakuaci obcí v okolí sopky. Jako zatím poslední erupci vede katalog GVP (v říjnu 2026) tu z května až července 2019. V říjnu 2023 stekly po svazích tři lahary (bahnotoky), k nimž přispěl i hurikán Lidia. ^{[3, 1, 2]}

Lidé kolem

Přímo na svazích žije málo lidí – do 10 km od vrcholu podle GVP jen asi 750. Do 30 km jich je ale přes 300 000 a do 100 km asi 1,5 milionu. Podle anglické Wikipedie je proto Colima nejnebezpečnější sopkou Mexika. ^{[1, 2]}

Kvůli historii velkých erupcí a blízkosti hustě osídlených oblastí byla sopka zařazena mezi 16 sopek desetiletí, kterým věda věnuje zvláštní pozornost. ^{[4, 2]}

Monitoring

Sopku sleduje vulkanologická observatoř Univerzity Colima. Od roku 2018 na ni míří i webová kamera, přes kterou lze sopku sledovat v reálném čase. ^[2]

Fakta

Jiné jméno: Volcán de Fuego
Poslední erupce, která zničila vrchol: leden 1913, VEI 4
Zvláštní sledování: jedna ze sopek desetiletí
Hlídá: observatoř Univerzity Colima
Sousední sopka: Nevado de Colima, asi 5 km severně

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev popela a úlomků
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
graben (příkopová propadlina): pruh zemské kůry, který poklesl mezi dvěma souběžnými zlomy
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
lavina trosek: obří sesuv, při kterém se zřítí celá část sopky a trosky se rozlijí daleko do okolí
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
sopky desetiletí: skupina 16 sopek, kterým věda věnuje zvláštní pozornost kvůli jejich ničivé historii a blízkosti lidských sídel

Zdroje

Colima, Smithsonian Global Volcanism Program
Volcán de Colima, Wikipedia
Volcán de Colima, Wikipedia (španělská)
Colima (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.