TerraBeat – zemětřesení a sopky

Colima

sopka – Stratovolcano(es), Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde
Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
3 850 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
2019
Poloha
19,514°, -103,620°

Volcán de Colima, zvaný také Volcán de Fuego (Ohnivá sopka), patří k nejčinnějším sopkám Mexika. Stojí na západě země na hranici států Colima a Jalisco a spolu se starší sousední horou Nevado de Colima tvoří sopečný komplex Colima. Kvůli ničivým erupcím a statisícům lidí v okolí patří mezi takzvané sopky desetiletí. [1, 2, 4]

Jak vypadá

Komplex Colima je nejvýraznější sopečné centrum západní části Transmexického sopečného pásma. Tvoří ho dvě sopky, které mládnou od severu k jihu: na severu vyšší a starší Nevado de Colima, na jihu mladý a činný Volcán de Colima. Leží asi 125 km jižně od Guadalajary a asi 485 km západně od Ciudad de México; většina hory přitom leží ve státě Jalisco, ne Colima. [1, 2]

Výška obou vrcholů se ve zdrojích liší. Volcán de Colima má podle GVP 3 850 m, podle mexického statistického úřadu INEGI 3 860 m a podle české Wikipedie 3 820 m. Nevado de Colima uvádí česká Wikipedie s výškou 4 330 m, anglická 4 271 m. [1, 3, 4, 2]

Na severovýchodním svahu hlavního kužele vyrostla v letech 1869–1878 skupina menších lávových kopulí, které se souhrnně říká El Volcancito. Na dně příkopové propadliny (grabenu) Colima západně a východně od komplexu stojí skupina struskových kuželů z konce pleistocénu. [2, 1]

Jak vznikl

Sopka leží nad subdukční zónou – místem, kde se oceánská deska zasouvá pod jinou desku a v hloubce se taví hornina. Pod komplexem je pevninská zemská kůra silnější než 25 km. [1]

Volcán de Colima vyrostl uvnitř 5 km široké podkovovité propadliny otevřené k jihu, odkud se v minulosti utrhly velké laviny trosek. Ze sopky Nevado i z mladšího kužele se svahy opakovaně zřítily a silné vrstvy trosek pokryly krajinu na třech stranách komplexu. [1, 2]

Erupce

Erupce jsou písemně doložené od 16. století; podle anglické Wikipedie sopka od roku 1576 vybuchla víc než čtyřicetkrát. Typický je růst lávových kopulí v kráteru, výbuchy, pyroklastické proudy (žhavé laviny kamenů, popela a plynů) a lávové proudy. [1, 2]

Čas od času přijde velká výbušná erupce, která zničí celý vrchol. Naposledy se to stalo v lednu 1913 při erupci o síle 4 na stupnici VEI, jedné z největších v historii sopky. Zůstal po ní hluboký kráter se strmými stěnami, který postupně vyplnila a nakonec přerostla rostoucí lávová kopule. [1, 2]

Silné erupce se stupněm VEI 4 zaznamenal katalog GVP i v letech 1585, 1606, 1622, 1818 a 1889–1890. Z novější doby GVP uvádí mimo jiné erupci v roce 1991, dlouhou erupci od listopadu 1997 do června 2011 a další od ledna 2013 do března 2017, obě se stupněm VEI 3. [1]

Dne 24. května 2005 stoupal sloupec popela přes 3 km vysoko, pyroklastické proudy dosáhly 4–5 km od kráteru a sopečné pumy dopadaly 3–4 km daleko. Úřady tehdy uzavřely okruh 6,5 km kolem vrcholu. [2]

Velká erupce 10. července 2015 si podle španělské Wikipedie vynutila evakuaci obcí v okolí sopky. Jako zatím poslední erupci vede katalog GVP (v říjnu 2026) tu z května až července 2019. V říjnu 2023 stekly po svazích tři lahary (bahnotoky), k nimž přispěl i hurikán Lidia. [3, 1, 2]

Lidé kolem

Přímo na svazích žije málo lidí – do 10 km od vrcholu podle GVP jen asi 750. Do 30 km jich je ale přes 300 000 a do 100 km asi 1,5 milionu. Podle anglické Wikipedie je proto Colima nejnebezpečnější sopkou Mexika. [1, 2]

Kvůli historii velkých erupcí a blízkosti hustě osídlených oblastí byla sopka zařazena mezi 16 sopek desetiletí, kterým věda věnuje zvláštní pozornost. [4, 2]

Monitoring

Sopku sleduje vulkanologická observatoř Univerzity Colima. Od roku 2018 na ni míří i webová kamera, přes kterou lze sopku sledovat v reálném čase. [2]

Fakta

Jiné jméno
Volcán de Fuego
Poslední erupce, která zničila vrchol
leden 1913, VEI 4
Zvláštní sledování
jedna ze sopek desetiletí
Hlídá
observatoř Univerzity Colima
Sousední sopka
Nevado de Colima, asi 5 km severně

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev popela a úlomků
subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
lávová kopule
hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
graben (příkopová propadlina)
pruh zemské kůry, který poklesl mezi dvěma souběžnými zlomy
pleistocén
starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
lavina trosek
obří sesuv, při kterém se zřítí celá část sopky a trosky se rozlijí daleko do okolí
pyroklastický proud
žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě
lahar
bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
VEI
index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
sopky desetiletí
skupina 16 sopek, kterým věda věnuje zvláštní pozornost kvůli jejich ničivé historii a blízkosti lidských sídel

Zdroje

  1. Colima, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Volcán de Colima, Wikipedia
  3. Volcán de Colima, Wikipedia (španělská)
  4. Colima (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.