Socorro

sopka – Shield, Mexico, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: Mexico, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 1 050 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1994
Poloha: 18,780°, -110,950°

Socorro je největší ze souostroví Revillagigedo v Tichém oceánu, asi 600 km od západního pobřeží Mexika. Ostrov je jen vrcholkem obrovské, převážně podmořské štítové sopky. Proslavila ho podmořská erupce v letech 1993–1994, při níž k hladině vyplouvaly balvany horké lávy plné plynu – tzv. lávové balony. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Ostrov měří asi 16,5 × 11,5 km a má rozlohu kolem 132 km². Je to vrchol mohutné čedičové štítové sopky (široké sopky z řídké lávy), jejíž většina leží pod mořem. ^{[4, 1]}

Na vrcholu je z větší části zasypaná kaldera – propadlina široká asi 4,5 × 3,8 km. Vyplňuje ji hlavně komplex sopečných kuželů a lávových dómů Cerro Evermann, nejvyšší bod ostrova. Jeho výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 1 050 m, infobox anglické Wikipedie 1 150 m. ^{[1, 4]}

Na svazích vyrostly podél tří trhlinových pásem lávové dómy z ryolitu, horniny bohaté na křemík. Husté lávové proudy z vrcholu i ze svahů doputovaly až k moři, a proto je pobřeží ostrova velmi členité. Podle Wikipedie je Socorro jediný sopečný ostrov v Tichém oceánu tvořený převážně takovými horninami bohatými na křemík a sodík. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Socorro patří k podmořskému hřbetu Mathematician Ridge. Kdysi se tu od sebe vzdalovaly dvě desky oceánského dna jako na středooceánském hřbetu, ale tato činnost před více než 3,5 miliony let (téměř) ustala. ^{[3, 4]}

Erupce

Nejstarší datovaná erupce z holocénu se odehrála na jihozápadním svahu asi 3090 let př. n. l. (± 500 let). Z 19. a začátku 20. století (1848, 1896, 1905) jsou zprávy jen o drobné a nejisté výbušné činnosti ze svahů. ^[1]

V květnu 1951 proběhla na jihozápadním svahu krátká freatická erupce (výbuch páry, když se podzemní voda setká s horkem z magmatu). Vyhazovala kameny a sloupec plynu vystoupil do výšky asi 1 200 m. ^[1]

Od ledna 1993 do února 1994 soptil podmořský průduch asi 3 km západně od ostrova. Výbuchy nad hladinou nebyly, ale k povrchu vyplouvaly kusy pórovité lávy (strusky) velké až 5 m, které díky plynu, jenž obsahovaly, vyplouvaly až na hladinu. Podle diplomové práce z roku 2019 trvala erupce až do března 1994. ^{[1, 3, 2]}

Co o něm dnes víme

Erupce s lávovými balony jsou vzácné: socorrská byla třetí z pěti známých. V listopadu 2017 sem připlula výzkumná loď E/V Nautilus a s podmořskými roboty Hercules a Argus prozkoumala místo erupce z roku 1993. Výpravu vedli vědci z Univerzity Rhode Island spolu s mexickou univerzitou UNAM. ^{[3, 2]}

Průduch leží v hloubce asi 250 m. Je to kužel z úlomků, polštářové lávy a velkých bloků strusky. Na ploše asi 4 000 m² tu v roce 2017 slabě vyvěrala teplá voda – jen asi o 0,2 °C teplejší než okolí. ^[2]

Podle diplomové práce z roku 2019, která vzorky z výpravy zpracovala, chrlil průduch současně polštářovou lávu i strusku a popel. Obří plovoucí bloky nejspíš vznikaly tak, že se v průduchu opakovaně tvořila zátka z pórovité lávy, která se čas od času protrhla. Magma bylo přesycené oxidem uhličitým. Podle předběžného modelu se před výstupem zdržovalo v hloubce asi 9–10 km; během roční erupce se tato hloubka možná posunula z asi 5 na 9 km. ^[2]

Lidé kolem

Na ostrově nežijí stálí obyvatelé, jen posádka mexické námořní základny založené v roce 1957 – podle Wikipedie asi 250 lidí včetně rodin. Prvním známým Evropanem, který k ostrovu doplul, byl v prosinci 1533 Španěl Hernando de Grijalva. ^[4]

Na Socorru žijí endemické druhy, které nikde jinde nenajdeme. Hrdlička Zenaida graysoni ve volné přírodě vyhynula a přežívá jen v zajetí, drozdec Mimodes graysoni je kriticky ohrožený. Velké škody tu od 70. let 20. století napáchaly kočky zavlečené lidmi. Od roku 2016 je souostroví Revillagigedo na seznamu světového dědictví UNESCO. ^{[4, 3]}

Fakta

Poslední erupce: 1993–1994, podmořská, asi 3 km západně od ostrova
Hloubka průduchu z roku 1993: asi 250 m
Plovoucí lávové bloky: až 5 m velké
Světové dědictví UNESCO: od roku 2016 (souostroví Revillagigedo)
Námořní základna: od roku 1957

Slovníček

štítová sopka: široká, mírně skloněná sopka z mnoha vrstev řídké lávy; tvarem připomíná položený štít
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí přímo nad průduchem, protože nemůže daleko odtéct
ryolit: světlá sopečná hornina velmi bohatá na křemík; její láva je hustá a teče pomalu
freatická erupce: výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu; vyvrhuje hlavně starší horninu, ne čerstvou lávu
struska: pórovitá, bublinkatá ztuhlá láva
lávový balon: dutý kus lávy plný plynu, který se při podmořské erupci odtrhne, vyplave na hladinu a chvíli plave
polštářová láva: láva, která pod vodou rychle ztuhne do zaoblených bochníků podobných polštářům
endemit: druh, který žije jen na jednom místě na světě
oxid uhličitý: plyn rozpuštěný v magmatu; když magma stoupá a tlak klesá, uvolňuje se v bublinách

Zdroje

Socorro, Smithsonian Global Volcanism Program
Lubetkin, M.: Investigating Lava Balloon Formation: New Exploration of the 1993 Submarine Vent Site at Socorro Island, Mexico (diplomová práce, abstrakt), University of Rhode Island (2019)
Investigating Shallow Water Volcanism of Revillagigedo Archipelago, Ocean Exploration Trust (Nautilus Live) (2017)
Socorro Island, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.