TerraBeat – zemětřesení a sopky

Adams Seamount

sopka – Lava dome, United Kingdom, Southern Pacific Volcanic Regions

Kde
United Kingdom, Southern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Lava dome
Nadmořská výška
-39 m
Tektonické prostředí
Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
50 př. n. l.
Poloha
-25,370°, -129,270°

Adams Seamount je mohutná podmořská sopka v jižním Tichém oceánu nedaleko Pitcairnova ostrova. Ze dna hlubokého kolem 3 800 m se zvedá asi o 3,5 km a její vrchol leží jen několik desítek metrů pod hladinou. Spolu se sousední sopkou Bounty označuje místo, kde se dnes nachází pitcairnská horká skvrna. [1, 2]

Jak vznikl

Sopka vyrostla nad pitcairnskou horkou skvrnou – místem, kde z hlubin zemského pláště stoupá horký materiál a taví se v magma. Adams a Bounty leží na jihovýchodním konci dlouhé řady sopek, ke které patří i Pitcairnův ostrov, a podle studie z roku 2003 označují dnešní východní okraj horké skvrny. [1, 2]

Sopky horké skvrny tu stojí na staré oceánské kůře, staré asi 25 až 30 milionů let. Oblast byla do té doby nezmapovaná; sopky objevila v roce 1989 německá výzkumná loď Sonne. [2, 3]

Jak vypadá

Adams a sopka Bounty, jejichž vrcholy dělí necelých 35 km, jsou dvě největší stavby v poli více než sta podmořských sopek. Kolem nich je asi pět středně velkých a zhruba 90 malých kuželů vysokých pod 500 m. Adams má v základně průměr asi 30 km a podle odhadu z roku 2003 z této sopky vyteklo asi 858 km³ lávy – skoro třikrát víc než z Bounty. [2, 1]

Jak hluboko vrchol leží, se ve zdrojích liší: souhrn GVP píše o 59 m pod hladinou, údaj o výšce v katalogu GVP o 39 m a anglická Wikipedie 59–75 m. Vrchol je podle GVP nejspíš lávový dóm z trachytu, husté lávy bohaté na křemík. Údaje o směru od Pitcairnova ostrova se také rozcházejí; vzdálenost se uvádí 90 až 110 km. [1, 3, 4, 2]

Sonarové snímky a ponory ukázaly v oblasti horké skvrny polštářové a blokové lávy, obří lávové tunely a sklovité úlomky (hyaloklastity). Podle anglické Wikipedie pokrývají svahy Adamsu mladé lávové proudy a hyaloklastity a čerstvý vzhled vzorků i skoro chybějící usazeniny svědčí o nedávné činnosti. Podél riftových zón, pásů trhlin vybíhajících od vrcholu, stojí malé parazitické kužely a lávové kupky. Podle autorů studie z roku 2003 to naznačuje, že na úbočích Adamsu i Bounty může docházet k erupcím i dnes. [2, 3]

Co o něm dnes víme

Z úbočí sopky vědci vylovili vlečným košem (dredží) alkalické čediče. Draslíko-argonové datování (Guillou a kol., 1997) přineslo několik stáří z holocénu, tedy z posledních asi 11 700 let. Nejmladší vzorek je podle GVP starý asi 2 000 ± 1 000 let; studie z roku 2003 a Wikipedie uvádějí pro vzorek z hloubky 516 m 3 000 ± 1 000 let. [1, 2, 3]

V roce 1999 se do oblasti vypravila francouzská loď L'Atalante s ponorkou Nautile (výprava Polynaut). Ponorka se asi patnáctkrát potopila k sopkám pitcairnské horké skvrny a vědci k tomu zmapovali sonarem asi 9 500 km² dna. Z vrcholu Adamsu pochází vzorek čediče, na kterém byly korály. [2]

Na sousední sopce Bounty našli vědci známky dnešní hydrotermální činnosti (podmořských horkých pramenů). Na Adamsu podle anglické Wikipedie aktivní hydrotermální systém zjištěn nebyl. [2, 1, 3]

Život

Mělký vrchol sopky, známý také jako Forty Mile Reef, nese podle anglické Wikipedie korálový útes – jeden z nejhlubších tropických útesů na světě. Tvoří ho hlavně korály rodů Pocillopora a Porites, žije tu mnoho ryb i žraloků. Obyvatelé Pitcairnu sem jezdí rybařit a útes patří do mořské rezervace Pitcairnových ostrovů. [3]

Fakta

Jiný název
Forty Mile Reef
Průměr základny
asi 30 km
Objem vyvřelé lávy
asi 858 km³
Nejmladší datovaný vzorek
asi 2 000 ± 1 000 let (GVP)
Objevena
1989, loď Sonne

Slovníček

podmořská hora (seamount)
hora na mořském dně, obvykle vyhaslá nebo činná sopka, jejíž vrchol nedosahuje k hladině
horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
lávový dóm
kupa husté lávy, která se nad průduchem nahromadí, protože je příliš vazká na to, aby odtekla
trachyt
světlá sopečná hornina bohatá na křemík, sodík a draslík; její láva je hustá
hyaloklastit
hornina z drobných sklovitých úlomků, které vzniknou, když se horká láva prudce ochladí ve vodě
riftová zóna
pás trhlin na sopce, kudy magma proniká do jejích svahů a vytváří boční erupce
parazitický kužel
malý sopečný kužel na úbočí větší sopky
dredž
kovový koš vlečený po mořském dně, kterým se sbírají vzorky hornin
draslíko-argonové datování
určení stáří horniny podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v ní za dobu od ztuhnutí rozpadlo na argon
holocén
současná geologická doba, posledních asi 11 700 let
hydrotermální činnost
proudění horké vody nasycené minerály, která vyvěrá z mořského dna nebo ze země v okolí magmatu

Zdroje

  1. Adams Seamount, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Hekinian, R., Cheminée, J. L., Dubois, J., Stoffers, P. a kol.: The Pitcairn hotspot in the South Pacific: distribution and composition of submarine volcanic sequences. Journal of Volcanology and Geothermal Research 121 (2003), 219–245, doi:10.1016/S0377-0273(02)00427-4, Journal of Volcanology and Geothermal Research (2003)
  3. Adams Seamount, Wikipedia
  4. Adams Seamount, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.