TerraBeat – zemětřesení a sopky

Haleakala

sopka – Shield, United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde
United States, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Shield
Nadmořská výška
3 053 m
Tektonické prostředí
Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
1750
Poloha
20,710°, -156,254°

Haleakalā je obrovská štítová sopka, která tvoří přes tři čtvrtiny havajského ostrova Maui. Na vrcholu má rozlehlou prohlubeň, kterou ale nevytvořila hlavně erupce, nýbrž eroze. Sopka není vyhaslá: za posledních 1 000 let vybuchla nejméně desetkrát, naposledy zřejmě mezi lety 1480 a 1600. [1, 2, 4]

Jak vznikl

Haleakalā vznikla nad havajskou horkou skvrnou – místem, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním rostou sopky uprostřed Tichomořské desky. Začala růst asi před 2 miliony let; nejstarší láva, která je na východním Maui vidět, je stará asi 1,1 milionu let. [2, 1]

Sopka je obrovská: má objem asi 30 000 km³, ale zhruba 97 % z toho je pod hladinou moře. Na souši zabírá asi 1 470 km². Dnes je v takzvaném poštítovém stadiu, kdy hlavní růst sopky už skončil. [2]

Jak vypadá

Nejvyšší vrchol Puʻu ʻUlaʻula (Červený kopec) měří 3 055 m. Pod ním leží vrcholová prohlubeň hluboká skoro 800 m; podle anglické Wikipedie je asi 18 km dlouhá a 5 km široká, česká Wikipedie uvádí průměr přes 11 km. Říká se jí kráter, ve skutečnosti ji ale vyhloubily dvě údolí, Koʻolau a Kaupō, která se erozí prodlužovala do svahu, až se na vrcholu spojila. [4, 5, 1, 2]

Prohlubeň pak zčásti zaplnila řada mladých struskových kuželů a lávových proudů. Vyrostly podél riftové zóny – pásma trhlin, kterým magma vystupuje. Ta se táhne přes celou sopku od zátoky La Perouse na jihozápadě přes vrchol až k Haně na východě a pod mořem pokračuje jako hřbet Haleakalā, jedna z nejdelších riftových zón na Havajských ostrovech. [1, 2]

Na hoře roste rostlina známá anglicky jako Haleakalā silversword (stříbrný meč z Haleakalā), která nikde jinde na světě neroste. Ohrožuje ji změna podnebí, a správa parku ji proto chrání ploty před býložravci i před návštěvníky, kteří si ji odnášeli jako suvenýr. Vrcholová část sopky patří do Národního parku Haleakalā. [4, 5]

Kdy naposledy vybuchla

Nejmladší lávy východního Maui vytekly z kuželu Kalua o Lapa, nakupeného z cákanců lávy, nad zátokou La Perouse asi 4 km jižně od Makeny a vytvořily mys Kinaʻu. Dlouho se myslelo, že vybuchla kolem roku 1790, mezi plavbami francouzského mořeplavce La Pérouse (1786) a George Vancouvera (1793), protože se jejich mapy pobřeží liší. Podle USGS ale ani jedna mapa není dost přesná, aby se to z ní dalo poznat. [3, 1]

Radiokarbonové datování uhlíků pod lávou a pod vrstvou lávových cákanců u kuželu dalo po kalibraci roky zhruba 1400 až 1640. I magnetická stopa v lávě se víc podobá starším lávám z ostrova Havaj než těm z roku 1802. Havajská observatoř proto v roce 1999 napsala, že láva vytekla nejspíš mezi lety 1480 a 1600. [3]

Starý příběh tím ale není úplně vyvrácen. Lidé vyptávaní v roce 1841 tvrdili, že láva tekla za života jejich prarodičů, což by ukazovalo na rok asi 1750. Katalog GVP proto dosud uvádí rok 1750 a přiznává, že erupce mohla být i o několik století starší. [3, 1]

Nebezpečí

Americká geologická služba USGS hodnotí ohrožení od Haleakalā jako střední. Za posledních 30 000 let soptila sopka hlavně ve své jihozápadní a východní riftové zóně, a proto jsou části těchto zón na souši nejvíc ohrožené budoucími lávovými proudy a spadem strusky a popela. [2]

Zajímavosti

Jméno Haleakalā se obvykle překládá jako „dům slunce“. Původně tak Havajci nazývali jen vrcholovou oblast, kde podle pověsti polobůh Māui polapil slunce a donutil je zpomalit cestu po obloze, aby byl den delší. [2, 4]

Vrchol hory patří po Mauna Kea k nejžádanějším místům pro dalekohledy na Zemi. Stojí tu hvězdářský komplex, kam v roce 2006 přibyl dalekohled Pan-STARRS. [4]

Fakta

Objem
asi 30 000 km³ (97 % pod mořem)
Stáří
asi 2 miliony let
Erupce za posledních 1 000 let
nejméně 10
Ohrožení podle USGS
střední
Vrcholová prohlubeň
skoro 800 m hluboká

Slovníček

štítová sopka
široká sopka s mírnými svahy, postavená hlavně z tekoucí čedičové lávy
horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
eroze
rozrušování a odnášení hornin vodou, větrem nebo ledem
riftová zóna
pásmo trhlin na svahu sopky, kudy vystupuje magma a odkud vytékají lávové proudy
struskový kužel
malý kopec nasypaný z pórovitých kousků lávy (strusky) vyvržených z jednoho otvoru
radiokarbonové datování
určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, např. ve zuhelnatělých rostlinách pod lávou

Zdroje

  1. Haleakala, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Haleakalā, U.S. Geological Survey, Hawaiian Volcano Observatory
  3. Volcano Watch: Youngest lava flows on East Maui probably older than A.D. 1790, U.S. Geological Survey, Hawaiian Volcano Observatory (1999)
  4. Haleakalā, Wikipedia
  5. Haleakalā, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.