Hualalai

sopka – Shield, United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde

United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

2 523 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

1801

Poloha

19,692°, -155,870°

Hualālai je štítová sopka na západě ostrova Havaj, třetí nejmladší a třetí nejčinnější z jeho sopek. Naposledy vybuchla v letech 1800–1801, kdy lávové proudy doběhly do moře a zavalily vesnice. Dnes na jejích svazích stojí letiště Kona, hotely a domy, a americká geologická služba USGS ji řadí mezi sopky s vysokou hrozbou. ^{[1, 2, 6]}

Jak vypadá

Hualālai je štítová sopka – široká, mírně klenutá hora z vrstev řídké čedičové lávy. Měří 2 523 m a zabírá 751 km². Nad hladinu moře se vynořila pravděpodobně před více než 300 000 lety a nejstarší datované horniny jsou staré asi 128 000 let. ^[2]

Svahy protínají tři riftové zóny – pásma puklin, ze kterých vytéká láva – směřující na sever, severozápad a jihovýchod. Sbíhají se asi 5 km východně od vrcholu a stojí na nich četné struskové kužele a kužele z lávových cákanců. ^[1]

Povrch je velmi mladý: podle podrobného mapování je 95 % plochy z holocénu (posledních asi 11 700 let), přes polovinu tvoří horniny mladší 3 000 let a čtvrtinu mladší 1 000 let. Podle USGS pokryla láva za posledních 5 000 let asi 80 % povrchu. ^{[1, 2]}

Erupce

Od konce 18. století do roku 1801 bylo činných šest průduchů na severozápadní riftové zóně a lávové proudy ze dvou z nich došly až k moři na západním pobřeží. Pohřbily vesnice a proud Huʻehuʻe z roku 1801 dnes leží zčásti pod letištěm Kona. ^{[2, 1]}

Starší z obou proudů, Kaʻūpūlehu, je známý velkým množstvím xenolitů – úlomků tmavých hornin chudých na křemík (mafických a ultramafických), které láva vynesla z hloubky a které jsou obalené ztuhlou lávou. Podle USGS (2013) měl tento proud objem asi 160 milionů m³. ^{[1, 3]}

V roce 1929 otřásal okolím přes měsíc roj více než 6 200 zemětřesení. Dva nejsilnější otřesy (kolem magnituda 6,5) ničily domy, nádrže na vodu, kamenné zdi a silnice. Pravděpodobně ho způsobilo magma, které proniklo pod sopku, k erupci ale nedošlo. ^{[2, 3]}

Nebezpečí

Hlavní nebezpečí představují lávové proudy. Podle HVO by proudy podobné těm z let 1800–1801 mohly doběhnout k moři za méně než den. Zastavěné pobřeží je od průduchů vzdálené nejvýš 15 km a většina hotelů, domů a obchodních budov tu vyrostla až v posledních desetiletích. ^{[3, 2]}

Na mapě nebezpečí lávových proudů leží celý Hualālai v zóně 4 ze stupnice 1–9 (zóna 1 je nejohroženější), kdežto většina Kīlauey a Mauna Loa v zónách 1 až 3. Erupce přicházejí ve shlucích oddělených staletími klidu; za posledních 10 000 let jich bylo asi 200. ^{[4, 6, 3]}

Magma podle HVO stoupalo při minulých erupcích velmi rychle, za hodiny až dny, takže varovných signálů může být jen krátce. ^[3]

Monitoring

Sopku hlídá Havajská vulkanologická observatoř (HVO) americké geologické služby USGS. Už v roce 2001 měla síť seismometrů, laserová měření vzdáleností přes sopku (od roku 1971), měření náklonu (od roku 1984), body GPS (od roku 1987) a citlivý měřič deformace horniny; měření ale neukazovala žádnou deformaci sopky, a tedy ani hromadění magmatu. ^[4]

Podle měsíční zprávy HVO z 1. října 2026 měla sopka stupeň výstrahy NORMAL (zelená), zemětřesná činnost byla na běžné úrovni. Stálá stanice GPS na sopce byla od 15. března 2026 mimo provoz a technici ji měli opravit během několika měsíců. ^[5]

Historie

Okolí sopky obývají původní Havajci po staletí. Na západním pobřeží je národní historický park Kaloko-Honokōhau se starou osadou a rybníky ohrazenými kamennými zdmi. Podle pověsti se proud Kaʻūpūlehu zastavil, když do ohně hodil pramen svých vlasů král Kamehameha I. ^[6]

Puʻu Waʻawaʻa

Na svahu sopky stojí kužel Puʻu Waʻawaʻa z trachytu, horniny, jaká se na jiných sopkách ostrova nevyskytuje. Je starý přes 100 000 let a jeho erupce o objemu asi 5,5 km³ je podle anglické Wikipedie největší jednotlivou erupcí na ostrově. ^{[6, 4]}

Fakta

Roj zemětřesení

1929, přes 6 200 otřesů

Proudy, které došly k moři

2 (1800–1801)

Hrozba podle USGS

vysoká (High)

Observatoř

Hawaiian Volcano Observatory (USGS)

Proud Kaʻūpūlehu

asi 160 milionů m³

Slovníček

štítová sopka

široká, mírně klenutá sopka z mnoha vrstev řídké lávy, připomíná položený štít

čedič

tmavá sopečná hornina s nízkým obsahem křemíku; její láva je řídká a teče daleko

riftová zóna

pás puklin na svahu sopky, kudy magma stoupá a vytéká láva

struskový kužel

malý kopec z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky), nahromaděných kolem průduchu

xenolit

úlomek cizí horniny, který magma strhlo v hloubce a vyneslo na povrch

holocén

nejmladší období dějin Země, od konce poslední doby ledové asi před 11 700 lety do dneška

trachyt

sopečná hornina se středním obsahem křemíku a vysokým obsahem sodíku a draslíku; její láva je velmi hustá a teče pomalu

roj zemětřesení

řada mnoha zemětřesení v krátké době na jednom místě, často bez jednoho hlavního otřesu

Zdroje

1. Hualalai, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Hualālai, U.S. Geological Survey
3. Volcano Watch — What will the next eruption of Hualālai be like? (22. 8. 2013), USGS Hawaiian Volcano Observatory (2013)
4. Volcano Watch — Facts and Fallacies about Hualālai Volcano (19. 7. 2001), USGS Hawaiian Volcano Observatory (2001)
5. Hualālai – Volcano Updates (měsíční zpráva 1. 10. 2026), USGS Hawaiian Volcano Observatory (2026)
6. Hualālai, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.