Mauna Kea

sopka – Shield, United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: United States, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 4 205 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2 460 př. n. l.
Poloha: 19,820°, -155,470°

Mauna Kea je nejvyšší hora Havajských ostrovů – spící štítová sopka na ostrově Havaj, stará nejspíš přes milion let. Měřeno od mořského dna patří k nejvyšším horám světa. Naposledy soptila před 6 000 až 4 000 lety, v dobách ledových ji pokrývaly ledovce a dnes na jejím vrcholu stojí jedny z nejvýznamnějších hvězdáren světa. ^{[1, 2, 8]}

Jak vypadá

Vrchol je podle USGS vysoký 4 207 m (GVP uvádí 4 205 m), asi o 35 m víc než sousední Mauna Loa. Převýšení zajišťují struskové kužely na vrcholu – malé kopce z kusů ztuhlé lávy. Na rozdíl od Mauna Loa nemá Mauna Kea na vrcholu kalderu (velkou propadlinu). ^{[1, 6]}

Pod hladinou oceánu sopka pokračuje dalšími tisíci metry. Podle anglické Wikipedie se od svého podmořského úpatí zvedá asi o 9 330 m, česká Wikipedie uvádí celkovou výšku 10 205 m. V obou případech je to víc, než kolik měří Mount Everest nad mořem, a proto se Mauna Kea někdy označuje za nejvyšší horu světa. ^{[8, 9]}

Horní svahy jsou asi dvakrát strmější než u Mauna Loa a povrch je mnohem nepravidelnější. Je to tím, že pozdní lávy jsou hustší (viskóznější): tvoří silné hrubé proudy a vysoké struskové kužely, kterých je na vrcholu velké množství. ^{[1, 2, 6]}

Na svazích se střídají tři pásma: na vrcholu vysokohorská poušť, níž lesy stromů māmane a naio a u úpatí lesy koa a ʻōhiʻa, které ale z velké části padly kvůli pěstování cukrové třtiny. Dobytek, ovce a lovná zvěř přivezení Evropany zdivočeli a ničí původní přírodu; soudy proto uložily havajskému úřadu pro půdu a přírodní zdroje tato zvířata ze sopky odstranit. ^[8]

Jak vznikl

Havajské ostrovy vznikají nad horkou skvrnou – místem, kde z hlubin pláště stoupá horký materiál. Deska oceánské kůry se nad ní pomalu posouvá, a tak sopky postupně odjíždějí od zdroje magmatu. Podle USGS soptí Mauna Kea čím dál méně často, jak se od horké skvrny vzdaluje, a dnes mnohem méně než sousední Mauna Loa a Kīlauea. ^{[2, 1, 9]}

Většinu objemu sopky, víc než 90 %, vytvořila štítová fáze: asi 800 000 let se rozlévala tekutá čedičová láva. Tato fáze skončila před 200 000 až 250 000 lety. Celkový objem sopky se odhaduje na asi 42 000 km³, Mauna Loa má přes dvojnásobek. ^[2]

Od té doby je sopka v takzvané postštítové fázi. Mezi 250 000 a 70 000 lety zpět vyteklo asi 850 km³ lávy (horniny Hāmākua), od doby před asi 65 000 lety jen asi 25 km³ (horniny Laupāhoehoe). Pozdní erupce byly výbušnější a jejich materiál pohřbil většinu původního štítu. ^{[2, 6]}

Erupce

Poslední erupce přišly podle USGS v nepravidelných shlucích před 6 000 až 4 000 lety; observatoř HVO v roce 2020 psala, že sopka nesoptila přes 4 500 let. Vznikly při nich struskové kužely a lávové proudy na severních a jižních svazích. Katalog GVP uvádí šest erupcí z holocénu datovaných radiouhlíkovou metodou. ^{[2, 3, 6]}

I když sopka dlouho mlčí, USGS ji stále vede jako činnou a počítá s tím, že znovu vybuchne. Celkové ohrožení hodnotí jako střední. Případné budoucí erupci by podle HVO nejspíš předcházely roje mělkých zemětřesení, jak se magma prodírá k povrchu. ^{[1, 3]}

Ledovce uprostřed Pacifiku

Díky stáří a výšce je Mauna Kea jedinou havajskou sopkou, na které se našly stopy ledovců – morény, valy kamení, které ledovec nahrnul. Geologové rozlišili tři období, kdy vrcholovou oblast pokryl led: morény z doby před asi 70 000 lety a mladší uloženiny ledové čepice z doby před 40 000 až 13 000 lety. ^{[6, 4]}

Led pokrýval přes 70 km², v průměru byl silný asi 100 m a nejvíc asi 170 m. Kde se láva dostala do styku s ledem, ztuhla v mimořádně jemnozrnnou a tvrdou horninu. Staří Havajci si ji velmi cenili a vyráběli z ní kamenné sekery (teslice). ^{[4, 8]}

Těsně pod vrcholem leží jezero Waiau, jediné vysokohorské jezero na Havaji. Normálně má asi 0,7 ha a do roku 2010 hloubku až 3 m. Od začátku roku 2010 ale za sucha prudce ubývalo a v září 2013 mělo jen asi 115 m² a méně než 30 cm vody. ^[5]

Co o něm dnes víme

Seismická stanice, kterou v roce 1999 postavili v sedle mezi Mauna Kea a Mauna Loa, odhalila nečekanou věc. Pod vrcholem Mauna Kea, v hloubce 20–25 km, se každých 7 až 12 minut opakuje drobné zemětřesení o magnitudu asi 1,5. Mezi lety 1999 a 2018 jich bylo přes milion. ^[3]

Podle studie v časopise Science z května 2020 je způsobují plyny, které se uvolňují z chladnoucího magmatu hluboko pod sopkou. Plyny se hromadí v uzavřené puklině, až tlak překoná její „zátku“, a cyklus se opakuje. Podle HVO otřesy neznamenají, že magma stoupá, a na odhadu ohrožení nic nemění; ukazují ale, že pod sopkou stále je magma. ^[3]

Lidé kolem

Jméno Mauna Kea znamená „Bílá hora“. Je to zároveň zkratka jména Mauna a Wākea – „hora Wākey“, havajského boha nebe. Vrcholy ostrova jsou pro Havajce posvátné a podle starého zákona na ně směli jen náčelníci nejvyššího postavení (aliʻi). ^{[1, 8]}

Od roku 1964 vede na vrchol silnice. Suchý vzduch, výška a klidné proudění dělají z vrcholu jedno z nejlepších míst pro pozorování vesmíru: postavilo se tu 13 dalekohledů z 11 zemí. Stavby na posvátné hoře ale budí spory. ^[8]

V roce 2019 se zastavila stavba obřího dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), když proti ní na hoře protestovaly tisíce lidí. Nově zřízený úřad pro správu hory (Maunakea Stewardship and Oversight Authority) bude moci rozhodovat o pronájmech až od roku 2028. V listopadu 2025 se jednalo o tom, že by TMT mohl stát na místě už zbourané hvězdárny; podle plánu má po roce 2033 zůstat na hoře nejvýš devět observatoří. ^[7]

Fakta

Stáří: nejspíš přes 1 milion let
Objem: asi 42 000 km³ (Mauna Loa asi 95 000 km³)
Ohrožení podle USGS: střední
Zalednění: 3 období, led až asi 170 m silný
Hluboká zemětřesení: 20–25 km, každých 7–12 minut
Observatoř: USGS Hawaiian Volcano Observatory (HVO)

Slovníček

štítová sopka: široká, plochá sopka navršená z tekuté lávy, která se rozlévá do dálky
struskový kužel: malý strmý kopec z kusů pórovité ztuhlé lávy (strusky), vyvržených z jednoho otvoru
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobou magmatu
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
postštítová fáze: pozdní období života havajské sopky: erupcí je málo, láva je hustší a erupce výbušnější než ve štítové fázi
viskózní: hustý, vazký – viskózní láva teče pomalu jako med
moréna: val nebo pokryv kamení a hlíny, který nahrnul a zanechal ledovec
radiouhlíková metoda: určení stáří podle rozpadu uhlíku 14C, například v dřevě spáleném lávou

Zdroje

Mauna Kea, U.S. Geological Survey – Hawaiian Volcano Observatory
Mauna Kea – Geology and History, U.S. Geological Survey – Hawaiian Volcano Observatory
Volcano Watch — Deep repeating earthquakes beneath Mauna Kea, U.S. Geological Survey – Hawaiian Volcano Observatory (2020)
Volcano Watch — Glaciers on Mauna Kea? You crazy? In the middle of the Pacific? YES!, U.S. Geological Survey – Hawaiian Volcano Observatory (2007)
Volcano Watch — Lake Waiau is shrinking fast, U.S. Geological Survey – Hawaiian Volcano Observatory (2013)
Mauna Kea, Smithsonian Global Volcanism Program
Discussions underway for $3 billion Thirty Meter Telescope to be built on alternative site on Mauna Kea, Big Island Now (2025)
Mauna Kea, Wikipedia
Mauna Kea, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.