Mauna Loa

sopka – Shield, United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: United States, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 4 170 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2022
Poloha: 19,475°, -155,608°

Mauna Loa na ostrově Havaj je objemem i hmotností největší činná sopka na Zemi. Je to obrovská štítová sopka s mírnými svahy, která chrlí řídkou čedičovou lávu. Od roku 1843 vybuchla podle USGS 34krát, naposledy na přelomu listopadu a prosince 2022. ^{[1, 6, 5]}

Jak vypadá

Hawajské jméno Mauna Loa znamená „dlouhá hora“. Sopka zabírá polovinu ostrova Havaj. Nad hladinou se táhne asi 120 km od jižního cípu ostrova k vrcholové kaldeře a odtud k pobřeží u města Hilo. ^[1]

Nad mořem je vidět jen menší část hory. Její podmořské svahy klesají asi 5 km k mořskému dnu a obrovská váha sopky dno pod sebou ještě asi o 8 km promáčkla. Od své základny tak Mauna Loa měří zhruba 17 km. Objem sopky se odhaduje asi na 75 000 km³. ^{[1, 6]}

Na vrcholu leží kaldera Mokuʻāweoweo – propadlina uvnitř starší a větší kaldery o rozměrech 6 × 8 km. Z vrcholu vybíhají dvě dlouhé riftové zóny, k severovýchodu a k jihozápadu: pásy rozpukaných hornin, kudy magma proniká do svahů a kde se otevírají erupční trhliny. ^[5]

Sopka má velmi mladý povrch. Téměř 90 % jejích svahů pokrývají lávové proudy mladší než 4 000 let. Za posledních zhruba 750 let, od vzniku kaldery Mokuʻāweoweo, láva zalila další asi čtvrtinu povrchu. ^[5]

Jak vznikl

Magma pro Mauna Loa dodává havajská horká skvrna – místo, kde z hlubokého pláště stoupá horký materiál. Nad ní za desítky milionů let vyrostl celý řetěz Havajských ostrovů. Mauna Loa soptí pravděpodobně nejméně 700 000 let a nad hladinu se možná vynořila asi před 400 000 lety. ^[6]

Tichomořská deska se nad horkou skvrnou pomalu posouvá. Podle odhadů ji za 500 000 až milion let odnese tak daleko, že Mauna Loa přestane dostávat magma a vyhasne. ^[6]

Na svazích sopky se v minulosti utrhly obří sesuvy. Dva z nich, takzvané sesuvy Alika, dojely po mořském dně téměř 100 km; mladší z nich se sesunul asi před 105 000 lety. ^[5]

Erupce

Erupce Mauna Loa obvykle začínají ve vrcholové oblasti nad 3 660 m. Během hodin, dní nebo měsíců se pak často přesunou do jedné z riftových zón, méně často k trhlinám na severozápadním svahu. Mezi lety 1843 a 1950 sopka vybuchovala zhruba jednou za tři až čtyři roky, od roku 1950 jen třikrát: v letech 1975, 1984 a 2022. ^{[2, 1]}

Poslední erupce, která napáchala velké škody, začala večer 1. června 1950 na jihozápadní riftové zóně. Láva tekla po strmých svazích rychlostí téměř 24 km/h a asi za tři hodiny dorazila přes hlavní silnici až do moře. Zničila vesnici Hoʻokena s poštou, kostelem, benzínovou pumpou, hřbitovem a pěti až šesti domy. Šlo o objemově největší erupci jihozápadní riftové zóny od začátku písemných záznamů. ^[2]

Při erupci roku 1950 uvízl muž, který hlídal dobytek, na 28 hodin mezi dvěma lávovými proudy, než ho zachránila americká pobřežní stráž. Lidem, jejichž pozemky láva pohřbila, pak úřady nabídly 35 nových parcel v oblasti Kona. ^[2]

V roce 1984 se lávový proud přiblížil na 7,2 km k Hilu, největšímu městu ostrova. Část Hila přitom stojí na lávových proudech z konce 19. století. Lávové proudy Mauna Loa od roku 1868 osmkrát doběhly až do moře. ^{[1, 6]}

Poslední erupce začala pozdě večer 27. listopadu 2022 v kaldeře Mokuʻāweoweo, první po 38 letech. Druhý den ráno se přesunula do severovýchodní riftové zóny, kde od 30. listopadu soptila hlavně trhlina zvaná fissure 3. Její proudy dotekly 18 km na sever a podle Wikipedie se zastavily asi 2,7 km od silnice Saddle Road přes střed ostrova. Láva přestala vytékat 10. prosince a nově pokryla asi 36 km²; za konec erupce uvádí Wikipedie 13. prosinec. ^{[3, 1, 6, 5]}

Nebezpečí

Hlavním nebezpečím jsou lávové proudy. Mauna Loa vylévá velké objemy řídké lávy, která může rychle dotéct daleko, jak ukázal rok 1950. USGS podle národního systému včasného varování hodnotí její nebezpečnost jako „velmi vysokou“. ^{[1, 2]}

Na svazích sopky leží řada obcí, například Hilo, Waikōloa, Ocean View, Captain Cook, Miloliʻi, Nāʻālehu a Pāhala, a osídlení se dál rozrůstá. Žádná z nedávných erupcí nikoho nezabila, ale v letech 1926 a 1950 zničily vesnice. Kvůli ohrožení obydlených oblastí patří Mauna Loa mezi takzvané sopky desetiletí. ^{[1, 2, 6]}

Monitoring

Sopku sleduje Havajská vulkanologická observatoř (HVO) americké geologické služby USGS, a to už od roku 1912. Přijímače GPS měří, jak se zem zvedá nebo klesá, přístroje zaznamenávají zemětřesení a stanice na jihozápadní riftové zóně sleduje plyny a teplotu. ^{[6, 4]}

Blízko vrcholu stojí také observatoř Mauna Loa, která měří složení atmosféry, a sluneční observatoř. ^[6]

Co o něm dnes víme

Od erupce v roce 2022 se vrchol sopky převážně nadouvá. Podle HVO to odpovídá tomu, že se zásobník magmatu pod vrcholem znovu plní a magma se v něm pomalu hromadí. ^{[4, 2]}

Podle měsíční zprávy HVO z 1. října 2026 sopka nesoptila a měla stupeň výstrahy NORMAL (letecký kód zelený). GPS v září ukázaly mírné nadouvání vrcholové oblasti. Přístroje zaznamenaly 53 zemětřesení (v srpnu 87), většinou hluboko pod horní částí jihozápadní riftové zóny, žádné přímo pod kalderou. Plyny a teploty zůstávaly na běžných hodnotách. ^[4]

Mapy, ortofotomapy a termální mapy lávových proudů z roku 2022 zveřejnila USGS v roce 2024 jako volně dostupnou databázi. ^[3]

Fakta

Výška od základny: asi 17 km
Erupcí od roku 1843: 34 (USGS)
Poslední erupce s velkými škodami: 1950, zničena vesnice Hoʻokena
Erupce 2022: 27. 11. – 10. 12., asi 36 km² nové lávy
Hlídá: Havajská vulkanologická observatoř USGS (od 1912)
Stupeň výstrahy (říjen 2026): NORMAL, letecký kód zelený
Zvláštní sledování: jedna ze sopek desetiletí

Slovníček

štítová sopka: široká sopka s mírnými svahy, postavená z mnoha vrstev řídké lávy; připomíná ležící štít
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným zásobníkem magmatu
riftová zóna: pás rozpukaných hornin vybíhající z vrcholu sopky, kudy magma proniká do svahů a kde se otevírají erupční trhliny
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
sopky desetiletí: skupina 16 sopek, kterým věda věnuje zvláštní pozornost kvůli jejich ničivé historii a blízkosti lidských sídel

Zdroje

Mauna Loa, USGS Hawaiian Volcano Observatory
Volcano Watch — Remembering a destructive Mauna Loa eruption 75 years ago, USGS Hawaiian Volcano Observatory (2025)
Zoeller, M. H. a kol.: Geospatial database of the 2022 summit and Northeast Rift Zone eruption of Mauna Loa Volcano, Hawaii. USGS data release (2024), doi:10.5066/P1KES7F4, U.S. Geological Survey (2024)
Mauna Loa Volcano Update, 1. října 2026 (HANS), USGS Hawaiian Volcano Observatory (2026)
Mauna Loa, Smithsonian Global Volcanism Program
Mauna Loa, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.