Kamaehuakanaloa

sopka – Shield, United States, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde: United States, Eastern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: -975 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1996
Poloha: 18,920°, -155,270°

Kamaʻehuakanaloa (dříve Lōʻihi) je činná podmořská sopka asi 30–35 km od jihovýchodního pobřeží ostrova Havaj. Je to nejmladší sopka havajského řetězce: její vrchol leží zatím 975 m pod hladinou, ale jednou by z ní mohl vyrůst nový ostrov. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Havajské ostrovy nevznikly na okraji litosférické desky, ale nad horkou skvrnou – místem, kde z hlubin pláště stoupá horký materiál. Řetěz havajských sopek a podmořských hor se od ní táhne asi 6 200 km na severozápad a Kamaʻehuakanaloa je jeho nejmladší člen. ^{[5, 1]}

Sopka je v nejranějším, tzv. předštítovém stadiu růstu, kdy je ještě celá pod vodou. Sousední Kīlauea je už ve stadiu hlavního štítového růstu. Podle Havajské univerzity je Kamaʻehuakanaloa jediný činný a odkrytý příklad tohoto raného stadia – u starších sopek ho později překryjí mladší lávy. ^{[3, 5]}

Podle anglické Wikipedie začala sopka vznikat asi před 400 000 lety a nad hladinu by se mohla dostat za 10 000 až 100 000 let. Stejné rozpětí uvádí i GVP. ^{[5, 1]}

Jak vypadá

Sopka je protáhlá: od vrcholu se na sever a na jih táhnou dvě zakřivené riftové zóny (pásma puklin, kudy vystupuje magma). Na vrcholu je kaldera, propadlina velká asi 3 × 4 km, s mnoha lávovými kužely; nejvyšší z nich sahá do hloubky 975 m. ^[1]

Na vrcholové plošině jsou dva výrazné jícnovité krátery (propadlé jámy), sklovitá láva bez usazenin a prameny teplé vody. Nad okolní mořské dno se sopka zvedá o víc než 3 000 m. ^{[1, 5]}

Erupce

Do roku 2023 byla jedinou potvrzenou erupcí z novější doby ta z roku 1996 – podle anglické Wikipedie proběhla ještě před letním zemětřesným rojem. V létě toho roku zaznamenali seismologové mohutný roj zemětřesení – podle USGS 4 377 otřesů mezi polovinou července a polovinou srpna. Šlo tehdy o nejsilnější roj v zaznamenané historii Havaje. ^{[2, 5]}

Vrchol se při tom změnil na ploše 10–13 km². Oblast pramenů nazvaná Pele's Vents se zcela propadla a vznikla jáma, které se dnes říká Pele's Pit. Podle GVP při tom sopka vylila i lávové proudy. ^{[5, 1]}

Prudké výbuchy tu nehrozí: podle USGS je sopka příliš hluboko na to, aby se magma s mořskou vodou výbušně střetlo, jako se to stalo v roce 2022 u sopky Hunga Tonga-Hunga Haʻapai. Erupce by obyvatele ostrova Havaj neohrozila. ^{[2, 4]}

Co o něm dnes víme

Studie týmu Aarona Pietruszky z Havajské univerzity (časopis Geology, 2023) určila stáří mladých láv podle obsahu radioaktivního radia-226, které se rozpadá známou rychlostí. Ukázalo se, že sopka za posledních 150 let vybuchla nejméně pětkrát, tedy zhruba jednou za 30 let – předtím se vědělo jen o erupci z roku 1996. ^[3]

Autoři datovali i osm starších erupcí do doby asi před 2 000 lety. Chemické složení lávy se tu podle nich mění v cyklu dlouhém asi 1 200 let, kdežto u Kīlauey trvá cyklus asi 200 let. Vysvětlují to polohou obou sopek nad plášťovým chocholem: jeho střed stoupá rychleji než okraj. ^[3]

Monitoring

Sopku sleduje Havajská sopečná observatoř USGS (HVO). Její zemětřesení zachycuje seismická síť observatoře – na erupci z roku 1996 se přišlo právě proto, že ji doprovázel velký roj zemětřesení. Podle anglické Wikipedie posílala data v reálném čase v letech 1997–1998 podmořská observatoř HUGO. ^{[2, 3, 5]}

Zemětřesení se tu opakují. Na Štědrý den 2021 otřáslo okolím zemětřesení o síle 4,9, které cítilo nejméně 29 lidí. Další roj začal 1. listopadu 2024: za necelý den přinesl přes 70 otřesů, nejsilnější o síle 4,3. Observatoř tehdy (2. listopadu 2024) uvedla, že může souviset s pohybem magmatu; stupeň výstrahy sopka k tomu dni neměla přidělený. ^{[2, 4]}

Jméno

Jméno Lōʻihi (havajsky „dlouhý“, podle protáhlého tvaru) navrhl v roce 1955 profesor Kenneth O. Emery po měření dna z roku 1954. Jména pěti podmořským horám tehdy vybrali Mary Kawena Pukui, Martha Hohu a ředitel observatoře HVO Gordon A. Macdonald. ^{[2, 1]}

V červenci 2021 sopku Havajská rada pro zeměpisná jména jednomyslně přejmenovala na Kamaʻehuakanaloa. Toto jméno podmořské sopky znají havajské zpěvy (mele), zapsané desítky let před průzkumem z roku 1954. Odkazuje k bohyni sopek Pele a jejímu zrození z boha moře Kanaloy – volně „načervenalé dítě Kanaloy“. ^[2]

Fakta

Dřívější jméno: Lōʻihi (do července 2021)
Stáří: asi 400 000 let (Wikipedie)
Výška nad okolním dnem: přes 3 000 m
Zemětřesení v roce 1996: 4 377 (polovina července – polovina srpna)
Erupce za posledních 150 let: nejméně 5
Hlídá: Havajská sopečná observatoř USGS (HVO)

Slovníček

horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
plášťový chochol: sloupec horkého materiálu stoupající zemským pláštěm, který živí sopky horké skvrny
štítová sopka: rozložitá sopka s mírnými svahy, postavená z tekuté čedičové lávy
předštítové stadium: nejranější fáze růstu havajské sopky, kdy je ještě celá pod mořem a teprve se buduje
riftová zóna: pásmo puklin na svahu sopky, kudy magma vystupuje k povrchu
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se povrch propadne do vyprázdněného magmatického krbu
roj zemětřesení: mnoho otřesů v krátké době na jednom místě, často způsobených pohybem magmatu
radium-226: radioaktivní prvek, který se rozpadá známou rychlostí; podle jeho množství v hornině lze určit, jak je stará

Zdroje

Kamaehuakanaloa, Smithsonian Global Volcanism Program
Volcano Watch — Kamaʻehuakanaloa — the volcano formerly known as Lōʻihi Seamount (N. Deligne, 27. 1. 2022), USGS Hawaiian Volcano Observatory (2022)
Hawaiʻi’s undersea volcano erupted 5 times in past 150 years (o studii A. Pietruszky a kol., Geology 51(8), 2023), University of Hawaiʻi News (2023)
USGS Volcano Notice – Kamaʻehuakanaloa, 2. 11. 2024, USGS Hawaiian Volcano Observatory (2024)
Kamaʻehuakanaloa Seamount, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.