TerraBeat – zemětřesení a sopky

Hood

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde
United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
3 426 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1866
Poloha
45,374°, -121,695°

Mount Hood je nejvyšší hora amerického státu Oregon a sopka, která se tyčí asi 80 km východně od Portlandu. Naposledy výrazněji soptila koncem 18. století, kdy se z jejích lávových kopulí řítily žhavé proudy a bahenní laviny až k řece Columbii. Americká geologická služba ji řadí mezi sopky s velmi vysokým ohrožením. [3, 1, 5]

Jak vznikl

Hood patří do Kaskádového sopečného oblouku na severozápadě USA. Vznikl nad subdukční zónou u tichomořského pobřeží – místem, kde se jedna deska zemské kůry zasouvá pod druhou a v hloubce vzniká magma. Jeho láva je převážně andezitová až dacitová, tedy dost hustá. [1, 3, 5]

Sopka je činná nejméně 500 000 let a podobné sopky tu vznikaly už asi 1,5 milionu let. Její široké svahy pokrývají plochu o průměru téměř 20 km a tvoří je lávové proudy z doby před 500 000 až 100 000 lety; některé jsou silné přes 100 m. [2]

Asi před 100 000 lety se vrchol a severní svah sopky zřítily. Obrovská lavina úlomků se změnila v lahar (bahnotok ze sopečného materiálu a vody), který stekl údolím řeky Hood až do údolí Columbie a dočasně ho zaplnil. Jizvu po zřícení pak zalily mladší lávy. [2, 1]

Erupce

Za posledních 30 000 let Hood soptil hlavně tak, že u vrcholu rostly lávové kopule – kupy husté lávy – a znovu se hroutily. Z jejich trosek vznikaly pyroklastické proudy, tedy žhavé laviny kamení, popela a plynů, a z nich lahary, které stékaly do údolí. [2]

Takzvané období Polallie spadá do doby před asi 30 000 až 12 000 lety, na konec poslední doby ledové; tehdy kopule vystavěly velkou část dnešního vrcholu. Pak byla sopka podle USGS zřejmě asi 10 000 let v klidu. [2]

Na počátku období Timberline před asi 1 500 lety došlo k velkému sesuvu horniny z vrcholu po jihozápadním svahu. Lahar z něj stekl údoly řek Zigzag a Sandy až k Columbii. Následovaly dvě fáze růstu kopulí, každá trvala několik desetiletí, a nejdelší pyroklastický proud dosáhl asi 12 km od kopule. [2]

Nejmladší velké období, Old Maid, začalo asi v roce 1781 a trvalo deset a více let. Opakovaně se hroutila kopule v místě dnešního útvaru Crater Rock, který je jejím zbytkem. Proudy a lahary mířily do údolí řek Sandy a White. [2, 1]

Osadníci popsali v letech 1859 a 1865 oheň, kouř, létající kameny a silné zapařování. Mohlo jít o menší výbuchy z kopule Crater Rock, ale žádné uloženiny se k nim zatím jistě přiřadit nepodařilo. Údajná erupce v srpnu 1907 se později ukázala jako pouhý únik páry a plynů. [2, 5]

Historie

Jméno dal hoře 29. října 1792 britský poručík William Broughton na počest admirála Samuela Hooda. Často uváděné „indiánské“ jméno Wy'east podle anglické Wikipedie nemá doložený původ mezi domorodými obyvateli. Na vrchol poprvé vystoupili 11. července 1857 Henry Pittock a tři další muži. [5, 6]

Výprava Lewise a Clarka navštívila ústí řeky Sandy v listopadu 1805 a v dubnu 1806. Řeku pojmenovali „Quicksand River“ (Řeka tekutých písků) a přirovnali ji k široké, rozvětvené řece Platte. Podle USGS se tehdy výrazně lišila od dnešní štěrkové řeky – byla přetížená usazeninami z nedávného období Old Maid. [2, 1]

Výzkum z roku 2009 ukázal, jak se usazeniny po erupcích posouvaly řekou Sandy jako pomalá vlna. Po období Old Maid trvalo asi dvě desetiletí, než její vrchol dorazil 83 km po proudu. Dno řeky se po erupcích zvedlo nejméně o 23 m (Old Maid), resp. 28 m (Timberline). [4]

Nebezpečí

Za největší nebezpečí považuje USGS lahary. Mohou vzniknout, když horké sopečné proudy rozpustí sníh a led, nebo když se ze strmých horních svahů utrhne zvětralá, oslabená hornina. Na hoře je 12 pojmenovaných ledovců a sněžných polí. [3, 5]

Na uloženinách laharů z období Timberline dnes stojí část silnice U.S. 26 a obce Zigzag, Welches, Wemme a Wildwood, na uloženinách z téhož období také horská chata Timberline Lodge a Government Camp. Autoři studie z roku 2009 upozorňují, že až Hood znovu vybuchne, budou ohroženy obce podél řeky Sandy. [2, 4]

Hora je oblíbená mezi lyžaři a horolezci – výstup na ni zkouší asi 10 000 lidí ročně. Pravděpodobnost erupce v příštích 30 letech se podle anglické Wikipedie odhaduje na 3 až 7 %. [5]

Monitoring

Sopku hlídá Cascades Volcano Observatory (CVO) Americké geologické služby spolu se seismickou sítí Pacific Northwest Seismic Network. Podle USGS (2023) stojí do vzdálenosti asi 19 km (12 mil) od sopky pět seismických stanic. Podle anglické Wikipedie přibyly v roce 2020 tři nové měřicí stanice, a to po sporu o to, zda smějí stát v chráněném území divočiny. [3, 5]

Pod Hoodem se od roku 1950 několikrát ročně objevují roje drobných zemětřesení; výraznější byly v červenci 1980 a v červnu 2002. Dne 5. června 2021 tu došlo k zemětřesení o magnitudě 3,9 s dalšími otřesy. Kolem kopule Crater Rock unikají sopečné plyny a na svazích jsou horké prameny. [3, 5]

Fakta

Stáří sopky
nejméně 500 000 let
Poslední velké období
Old Maid, od asi 1781
Ohrožení podle USGS
velmi vysoké (Very High)
První výstup
11. 7. 1857
Observatoř
USGS Cascades Volcano Observatory

Slovníček

subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se hornina taví na magma
andezit, dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a teče pomalu
lávová kopule
kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
pyroklastický proud
žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu velkou rychlostí
lahar
sopečný bahnotok – směs vody, bahna a úlomků hornin, která teče údolím jako rychlá řeka betonu

Zdroje

  1. Hood, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Eruption history of Mount Hood, Oregon, USGS Cascades Volcano Observatory
  3. Mount Hood, USGS Cascades Volcano Observatory
  4. Pierson, T. C., Akins, S. W., Vallance, J. W., Pringle, P. T.: Eruption-related lahars and sedimentation response downstream of Mount Hood: Field guide to volcaniclastic deposits along the Sandy River, Oregon. GSA Field Guide 15 (2009), doi:10.1130/2009.fld015(11) (abstrakt), Geological Society of America / USGS (2009)
  5. Mount Hood, Wikipedia
  6. Mount Hood, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.