Redoubt

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde: United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 108 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2009
Poloha: 60,485°, -152,742°

Redoubt je ledovcem pokrytá sopka na Aljašce, asi 170 km jihozápadně od Anchorage. Při erupci v letech 1989–1990 vletěl dopravní Boeing 747 do jejího oblaku popela a vysadily mu všechny čtyři motory. Tato erupce a další v roce 2009 ukázaly, jak mohou i středně silné výbuchy ochromit leteckou dopravu a ohrozit ropný terminál pod sopkou. ^{[4, 2, 3]}

Jak vypadá

Redoubt stojí v národním parku Lake Clark na západním břehu Cookova zálivu. Je to strmý kužel – stratovulkán z vrstev lávy a sopečných úlomků – se základnou širokou asi 10 km a objemem 30 až 35 km³. Svahy jsou rozbrázděné horskými ledovci. ^{[1, 4]}

Na vrcholu je ledem vyplněný kráter široký 1,8 km, otevřený na sever, kudy z něj vytéká ledovec Drift. Právě na severním konci kráteru, v čele ledovce, leží průduch, ze kterého sopka vybuchovala v historické době. ^{[1, 4]}

Jméno pochází z ruského názvu „Sopka Redutskaja“. Původní obyvatelé ji podle AVO nazývali „Ujakušatsch“, s podobným významem – „opevněné místo“. ^[1]

Jak vznikl

Redoubt patří k převážně sopečnému Aleutskému pohoří a leží nad subdukční zónou – místem, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou. Sopka začala růst asi před 890 000 lety na starých žulových horninách z druhohor. ^{[4, 5]}

Před 13 000 až 10 500 lety se vrchol sopky zřítil a obří sesuv dojel až do Cookova zálivu. Asi před 3 500 lety další sesuv a jílovité bahnotoky přehradily jezero Crescent na jižní straně a znovu dosáhly zálivu. Za posledních 11 700 let patří Redoubt vedle sopky Spurr k nejčinnějším sopkám horní části Cookova zálivu. ^[4]

Erupce

Od prvních pozorování sopka vybuchla v letech 1902, 1966–1968, 1989–1990 a 2009; nejisté jsou erupce z let 1881 a 1933. Všechny čtyři jisté erupce dosáhly stupně 3 na stupnici VEI. ^{[5, 4]}

Erupce začala 14. prosince 1989 po necelém dni silných otřesů. Do dubna 1990 přišlo 23 velkých výbuchů. Nad kráterem postupně vyrostlo 14 lávových kopulí – hromad husté lávy – a když se příliš strmé kopule zřítily, řítily se z nich pyroklastické proudy. Erupce skončila v červnu 1990. ^[2]

Dne 15. prosince 1989 vletěl Boeing 747-400 (podle Wikipedie let KLM 867) při klesání k Anchorage do oblaku popela a vysadily mu všechny čtyři motory. Posádce se je podařilo znovu nastartovat a letadlo bezpečně přistálo; nikdo nebyl zraněn, škoda na letadle se odhadla na 80 milionů dolarů. Popel během erupce poškodil celkem pět dopravních letadel. ^{[2, 5]}

Celkové škody erupce 1989–1990 se odhadují asi na 160 milionů dolarů; podle AVO šlo o druhou nejnákladnější erupci v dějinách USA. Na poloostrově Kenai se kvůli popelu na tři dny zavřely školy a lidé měli zůstávat doma a nosit roušky proti prachu. ^[2]

Další erupce v roce 2009 měla půlroční předehru: první slabý třes přístroje zachytily 23. září 2008, 15. března 2009 přišel první parní výbuch a 22. března první výbuch magmatu. Do 4. dubna sopka 19krát silně vybuchla a popel vystoupal až do výšky 18,9 km. Pak na vrcholu rostla lávová kopule o objemu asi 72 milionů m³, která přestala růst v červenci 2009. ^[3]

Slabá vrstva popela (0,8 až 2 mm) napadala v roce 2009 v několika obcích včetně Anchorage, ale letiště v Anchorage muselo být 28.–29. března asi 20 hodin zavřené. Letecké společnosti zrušily nejméně 295 letů, což postihlo víc než 20 000 cestujících. ^[3]

Nebezpečí

Největší hrozbou pro lidi daleko od sopky je popel v ovzduší. Erupce 1989–1990 zasáhla leteckou dopravu daleko od sopky a let KLM 867 ukázal, že popel může zastavit proudové motory. Jeden oblak popela z roku 1989 potkalo letadlo až nad západním Texasem, kdy byl oblak starý až 55 hodin. ^{[2, 4]}

V údolí řeky Drift pod sopkou stojí ropný terminál a právě tudy při erupcích stékají lahary – bahnotoky z vody, bahna a kamení. V letech 1989–1990 doběhlo nejméně šest laharů až do Cookova zálivu 35 km daleko; ten z 2. ledna 1990 zanesl terminál asi metrem bahna a voda v budovách stála až 75 cm vysoko. Lahary z 23. března a 4. dubna 2009 dosáhly v horní části údolí hloubky až 10 m a znovu zaplavily část terminálu. ^{[2, 3, 4, 5]}

Americká geologická služba (USGS) v roce 2018 zařadila Redoubt mezi sopky s „velmi vysokou“ hrozbou pro lidi a infrastrukturu. ^[5]

Monitoring

Sopku sleduje Aljašská vulkanologická observatoř (AVO) – seismometry a několika webovými kamerami. Když je sopka neklidná, AVO dvakrát denně počítá předpovědi, kam by mohl spadnout popel; oficiální výstrahy před spadem popela vydává meteorologická služba v Anchorage. ^[1]

Erupce 1989–1990 byla podle Wikipedie první erupcí, kterou se podařilo předpovědět podle takzvaných dlouhoperiodických zemětřesení; tuto metodu vyvinul vulkanolog Bernard Chouet. Lahary z této erupce také posloužily k prvnímu vyzkoušení přístroje, který dnes varuje před blížícími se bahnotoky. ^[5]

Fakta

Škody erupce 1989–1990: asi 160 milionů USD
Let KLM 867 (15. 12. 1989): výpadek všech 4 motorů, bezpečné přistání
Lávová kopule 2009: asi 72 milionů m³
Nejvyšší oblak popela 2009: 18,9 km n. m.
Hlídá: Aljašská vulkanologická observatoř (AVO)
Hodnocení hrozby (USGS, 2018): velmi vysoká

Slovníček

subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela či úlomků
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení; u Redoubtu vzniká hlavně táním ledovce
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
dlouhoperiodické zemětřesení: zvláštní druh otřesu pod sopkou s pomalejším kmitáním, spojený s pohybem plynů a kapalin; může ohlašovat blížící se erupci

Zdroje

Redoubt, Alaska Volcano Observatory
Redoubt 1989/12 (erupce 1989–1990), Alaska Volcano Observatory
Redoubt 2009/3 (erupce 2009), Alaska Volcano Observatory
Redoubt, Smithsonian Global Volcanism Program
Mount Redoubt, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.