Akutan

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde: United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 303 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 1992
Poloha: 54,134°, -165,986°

Akutan je stratovulkán na stejnojmenném ostrově v Aleutských ostrovech na Aljašce. Patří k nejčinnějším sopkám Aleutského oblouku; naposledy vybuchl v roce 1992. Teplo pod ním chtěla využít obec Akutan, která elektřinu vyráběla z nafty. ^{[1, 4, 5]}

Jak vypadá

Vrchol sopky tvoří kruhová kaldera široká asi 2 km a hluboká 60 až 365 m. Nejvyšším bodem jejího okraje je Akutan Peak (1 303 m), zbytek staršího kužele ucpaný ztuhlou lávou. Okraj kaldery je na severu proražen úzkou soutěskou. ^{[2, 1]}

V severovýchodní části kaldery stojí struskový kužel vysoký přes 200 m a široký asi 1 km. Na jeho vrcholu jsou tři malé krátery vystlané sírou a na úpatí unikají z fumarol plyny o teplotě kolem 96 °C. V kaldeře je i několik jezírek; jedno z nich mělo teplotu asi 50 °C. ^{[2, 1]}

Na severozápadním úbočí jsou další dvě sopečná centra. Lava Peak je z pleistocénu (starších čtvrtohor). Struskový kužel níž na svahu vylil v roce 1852 lávový proud, který prodloužil pobřeží ostrova a vytvořil mys Lava Point. ^[1]

Erupce

Dnešní kaldera vznikla při velké výbušné erupci asi před 1 600 lety; katalog GVP ji klade kolem roku 340 a přisuzuje jí stupeň 5 na stupnici VEI. Starší odhad stáří kaldery byl asi 5 200 let, novější výzkum ho opravil. Popel pokrývá celý ostrov a směrem k vrcholu jeho vrstva sílí. ^{[1, 2]}

Novější erupce vycházejí hlavně ze struskového kužele v kaldeře: časté menší výbuchy a občas výlevy lávy, která pokrývá dno kaldery. Podle anglické Wikipedie zaznamenala Aljašská vulkanologická observatoř na Akutanu 33 potvrzených erupcí, nejvíc ze všech aljašských sopek. ^{[1, 7]}

V roce 1978 protekl lávový proud úzkou soutěskou v severním okraji kaldery a zastavil se asi 2 km od moře. Série menších erupcí v letech 1986–1992 skončila v prosinci 1992; od té doby Akutan nevybuchl. ^{[1, 7]}

Co o něm dnes víme

V březnu 1996 přišel pod sopkou roj zemětřesení. Satelitní radar (InSAR) ukázal, že se západní část sopky zvedla asi o 60 cm, zatímco východní část ostrova poklesla. Vědci to vysvětlili hlavně vniknutím magmatu do pukliny (dajky) a nafouknutím zdroje tlaku pod sopkou. K erupci nedošlo. ^{[3, 7]}

Studie z roku 2018 zpracovala radarové snímky z let 2003–2016 a zaměřila se na dvě krátká období nafukování v letech 2008 a 2014. Severovýchodní úbočí se trvale zvedá, dno kaldery klesá až o 10 mm za rok a další oblast poklesu leží u trhlin v zemi, které vznikly při roji zemětřesení v roce 1996. ^[4]

Lidé kolem

Asi 14 km východně od sopky leží obec Akutan s velkým závodem na zpracování ryb a mořských plodů. Podle údajů z roku 2010 potřebovaly obec a rybářský průmysl ve špičce asi 7–8 MW elektřiny a vyráběly ji z nafty. ^{[2, 5]}

Severovýchodně od kaldery, v údolí u zálivu Hot Springs Bay, vyvěrají horké prameny o teplotě 67 až 84 °C. V létě 2009 obec dokončila geotermální průzkum: měřila složení půdy a půdních plynů, elektrické vlastnosti hornin do hloubky (magnetotelurickou metodou) a prověřila dřívější rozbory pramenů. Autoři z toho v roce 2010 usoudili, že na ostrově je zdroj horké vody, který by mohl sloužit k výrobě elektřiny i k přímému využití tepla. ^{[2, 5]}

Dva průzkumné vrty, 2,8 a 3,6 km od fumarol, narazily na horkou vodu – ten vzdálenější měl v hloubce 186 m asi 180 °C. Podle zprávy z roku 2012 je ale tato okrajová část zásobníku na obchodní využití příliš malá a mísí se se studenou vodou. Plyny z fumarol naznačují, že hlouběji pod nimi může mít voda až asi 300 °C; za nejlepší cíl autoři označili šikmý vrt dlouhý asi 2,5 km mířící pod pole fumarol. ^[6]

Monitoring

Sopku hlídá Aljašská vulkanologická observatoř (AVO) seismometry a webkamerami. Když je sopka neklidná, AVO dvakrát denně počítá modely, kam by se rozptýlil popel při možné erupci. K říjnu 2026 měl Akutan na stránkách AVO zelený letecký kód a normální stupeň výstrahy (poslední zpráva o sopce je ze září 2019). ^[2]

Jméno

Jméno Akutan Peak zaznamenal americký úřad pro vyměřování pobřeží v roce 1873. Aleutské jméno ostrova Akutanax̂ znamená „ostrov tamhle“; podle starší domněnky by mohlo pocházet ze slova „hakuta“ – „udělal jsem chybu“. ^[2]

Fakta

Vznik kaldery: asi před 1 600 lety, VEI 5
Zdvih při roji zemětřesení 1996: asi 60 cm (západní část sopky)
Horké prameny: 67–84 °C, Hot Springs Bay
Odhad teploty geotermálního zásobníku: až asi 300 °C
Hlídá: Alaska Volcano Observatory (AVO)
Nejbližší obec: Akutan, asi 14 km

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka postavená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
struskový kužel: menší sopečný kopec nasypaný z kousků pórovité lávy (strusky) vyvržených při výbuších
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8
InSAR: měření pomocí radaru na družicích, které z opakovaných snímků pozná, o kolik se povrch zvedl nebo klesl
dajka: puklina v hornině vyplněná magmatem, kterým se magma dostává do stran nebo nahoru
geotermální energie: využití tepla z nitra Země, například horké vody a páry k výrobě elektřiny nebo k vytápění

Zdroje

Akutan, Smithsonian Global Volcanism Program
Akutan, Alaska Volcano Observatory
Lu, Z., Wicks, C., Dzurisin, D., Thatcher, W., Power, J.: Studies of volcanoes of Alaska by satellite radar interferometry. ERS-Envisat Symposium, ESA SP-461 (2000), 81–90 (abstrakt), European Space Agency / USGS (2000)
Wang, T., DeGrandpre, K., Lu, Z., Freymueller, J. T.: Complex surface deformation of Akutan volcano, Alaska revealed from InSAR time series. International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation 64 (2018), 171–180, doi:10.1016/j.jag.2017.09.001 (abstrakt), International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation (2018)
Kolker, A. M., Cumming, W., Stelling, P.: Geothermal exploration at Akutan, Alaska: Favorable indications for a high-enthalpy hydrothermal resource near a remote market. Geothermal Resources Council Transactions 34 (2010), 561–566 (abstrakt), Geothermal Resources Council (2010)
Kolker, A. M., Stelling, P., Cumming, W., Rohrs, D.: Exploration of the Akutan geothermal resource area. Proceedings, 37th Workshop on Geothermal Reservoir Engineering (2012), 1234–1243 (abstrakt), Alaska Division of Geological & Geophysical Surveys (katalog publikací) (2012)
Mount Akutan, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.