Cleveland

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde: United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 730 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 2020
Poloha: 52,825°, -169,944°

Cleveland je pravidelný kužel stratovulkánu na neobydleném ostrově Chuginadak v Aleutách na Aljašce, vysoký 1 730 m. Patří k nejčinnějším sopkám Aleut: v kráteru na vrcholu opakovaně roste lávový dóm a výbuchy ho zase rozmetají. Jedinou známou oběť sopečné erupce na Aljašce si vyžádal právě on, v roce 1944. ^{[1, 2, 3, 5]}

Jak vypadá

Sopka tvoří západní polovinu ostrova Chuginadak v souostroví Islands of Four Mountains, asi 40 km západně od ostrova Umnak. Kužel má průměr asi 8,5 km a je nejvyšší horou celého souostroví. Se zbytkem ostrova ho spojuje nízká šíje. ^{[2, 1]}

Horní část kuželu je téměř neporušená erozí, po strmých svazích stékají velké lávové proudy. Přes úžinu Carlisle Pass na severozápadě leží sopka Carlisle, přes úžinu Chuginadak Pass na jihozápadě sopka Herbert. Podle GVP je možné, že některé erupce z 18. a 19. století připisované Carlisle ve skutečnosti patřily Clevelandu. ^{[1, 2]}

Už v 19. století byly na ostrově Chuginadak popsány horké prameny u úpatí jedné ze sopek. Podle zprávy z roku 1973 ztrácí Cleveland sníh rychleji než sousední vrcholy, možná kvůli teplu zevnitř. ^[2]

Historie

Domorodé jméno ostrova Chuginadak patří bohyni ohně Aleutů, o které se věřilo, že v sopce sídlí. Dnešní jméno dal hoře podle AVO v roce 1898 John A. Flemer z amerického Úřadu pobřežního a geodetického průzkumu, nejspíš na počest prezidenta Grovera Clevelanda; anglická Wikipedie uvádí rok 1894. ^{[1, 2, 6]}

Za druhé světové války byla na ostrově malá posádka amerického letectva. Erupce začala 10. června 1944 a trvala do 13. června: výbuchy vrhaly balvany velké jako auta, oblaka páry a popela vystoupila do 6 000 m a lávové proudy dotekly až 5 km od kráteru. ^[3]

Seržant Purchase tehdy odešel ze stanice a už se nevrátil. Jeho stopa končila u velkého čerstvého bahnotoku, a nejspíš ho tedy zabil sesuv bahna; podle jiného výkladu se při průzkumu přiblížil příliš ke kráteru. Je to jediná zaznamenaná oběť, kterou na Aljašce přímo způsobila sopečná činnost. Vojáky pak z ostrova evakuovali a stanici do konce války opustili. ^{[3, 1]}

Erupce

Podle anglické Wikipedie Cleveland za posledních 230 let vybuchl nejméně 22krát. Katalog GVP uvádí potvrzené erupce například v letech 1987, 1994, 1997, 2001, 2005–2011, 2016 a 2020 – většinou menší výbuchy se sopečným indexem VEI 1 až 3, nejčastěji 2. ^{[6, 1]}

Dne 19. února 2001 sopka prudce vybuchla. Oblak popela podle pilotů vystoupil až do 12 km a 21. února byl mrak přes 1 000 km dlouhý – sahal od zálivu Cook Inlet na Aljašce až nad Čukotku v Rusku. Další výbuchy přišly 11. a 19. března 2001 a po západním svahu stekl lávový proud. Popel tehdy slabě poprášil jen vesnici Nikolski. ^[4]

Typický je pro Cleveland koloběh lávového dómu. V červenci 2011 se v kráteru objevil dóm asi 40 m široký, do října zaplnil celý kráter a koncem prosince 2011 ho výbuchy z velké části rozmetaly. Koncem ledna 2012 začal růst nový dóm, v březnu ho výbuchy znovu odstranily a podobné cykly pokračovaly po většinu roku 2012. ^[5]

Co o něm dnes víme

Sopka je odlehlá, a tak vědci i observatoř spoléhají hodně na družice. Studie z roku 2015 sledovala dóm z let 2011–2012 na radarových snímcích družice TerraSAR-X, které vidí i skrz mraky. Zjistila, že dóm v srpnu 2011 vyrostl do výšky o víc než 60 m. ^{[5, 6]}

Radarová měření přitom neukázala, že by se povrch sopky při výstupu magmatu zvedal nebo deformoval – pohyboval se jen okraj kráteru. Autoři z toho usuzují, že Cleveland má otevřený přívodní kanál (sopouch), kterým magma stoupá bez větších překážek. ^[5]

Monitoring

Sopku hlídá Aljašská vulkanologická observatoř (AVO). U sopky má seismometry a několik webových kamer včetně infračervené, a sleduje ji také družicemi. Výbuchy zachycují i seismické a infrazvukové stanice asi 140 km severovýchodně od sopky. ^{[2, 5, 6]}

Hlavní nebezpečí představuje Cleveland pro letadla: nad severním Pacifikem vede mnoho leteckých tras a sopečný popel může poškodit citlivé elektronické přístroje a čidla. Na ostrově nikdo nežije – podle GVP žije do 100 km od sopky jen asi 9 lidí. ^{[6, 1]}

Dne 5. července 2024 AVO zvýšilo výstražný stupeň na žlutý, když zachytilo únik oxidu siřičitého. Zemětřesná aktivita ale zůstala klidná a 8. července 2024 se stupeň vrátil na zelený (normální stav). Podle stránky AVO to byla do konce října 2026 poslední změna. ^[2]

Fakta

Oběti: 1 (červen 1944), jediná známá oběť sopky na Aljašce
Erupce 2001: popel do 12 km, mrak přes 1 000 km dlouhý
Počet erupcí: nejméně 22 za posledních 230 let
Observatoř: Aljašská vulkanologická observatoř (AVO)
Jméno: podle prezidenta Grovera Clevelanda (nejspíš)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad sopouchem, protože nedokáže daleko odtéct
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená zhruba desetkrát větší erupci
bahnotok: proud bahna, vody a kamení, který se řítí po svahu sopky
infrazvuk: zvuk o tak nízké frekvenci, že ho lidské ucho neslyší; šíří se na velké vzdálenosti a prozradí výbuchy sopek
sopouch: kanál, kterým magma stoupá z hloubky k povrchu
seismometr: přístroj, který zaznamenává chvění země a zemětřesení

Zdroje

Cleveland, Smithsonian Global Volcanism Program
Cleveland – popis sopky, monitorování a zprávy, Alaska Volcano Observatory
Cleveland 1944/6 (popis erupce), Alaska Volcano Observatory
Lávový proud z erupce v únoru–březnu 2001 (popis snímku s údaji podle Dean et al. 2002 a Smith 2005), Alaska Volcano Observatory
Wang, T., Poland, M.P., Lu, Z. (2015): Dome growth at Mount Cleveland, Aleutian Arc, quantified by time series TerraSAR-X imagery. Geophysical Research Letters 42(24), 10 614–10 621, doi:10.1002/2015GL066784, Geophysical Research Letters (plný text z webu Southern Methodist University) (2015)
Mount Cleveland (Alaska), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.