Great Sitkin

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde: United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 740 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: 52,076°, -176,130°

Great Sitkin je sopka na stejnojmenném ostrově v Aleutských ostrovech na Aljašce, asi 42 km východně od ostrova Adak. V květnu 2021 vybuchla a od července 2021 z ní pomalu vytéká láva, která zaplnila většinu vrcholového kráteru – v srpnu 2026 erupce podle Aljašské vulkanologické observatoře stále pokračovala. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Sopka leží v Aleutském oblouku nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou. Je složená převážně z čedičového andezitu a zabírá většinu severní poloviny ostrova Great Sitkin v souostroví Andreanof. ^{[1, 2]}

Dnešní sopka je mladší stavba. Na konci pleistocénu nebo na začátku holocénu se zřítila velká část starší sopky a z místa sesuvu zůstal rozsáhlý sráz. Trosky se jako podmořská lavina rozlily po mořském dně severně od ostrova, kde leží i trosky ještě staršího sesuvu. Mladší sopka pak vyrostla uvnitř srázu. ^[1]

Jak vypadá

Na vrcholu je malá kaldera – propadlina asi 0,8 × 1,2 km, kterou katalog GVP popisuje jako vyplněnou ledem. Lávové kopule z let 1945 a 1974 ji částečně zaplnily. Na svazích stojí dalších pět menších starších kopulí, dvě z nich přímo na pobřeží. ^[1]

Jižně od sopky, u horního toku potoka Big Fox Creek, jsou horké prameny, bahenní hrnce a fumaroly – místa, kde z půdy uniká horká pára a plyny. Svahy ostrova pokrývají až 6 m mocné uloženiny ze starší erupce, při které vznikla kaldera; kdy se stala, není známo. ^[1]

Erupce

Erupce jsou zaznamenány od konce 19. století (katalog GVP uvádí i starší, zčásti nejisté zprávy z 18. a 19. století). Erupce z roku 1945 je jen málo zdokumentovaná; vznikla při ní lávová kopule, kterou z části zničila erupce v roce 1974. Ta postavila novou strmou kopuli a vyslala nejméně jeden mrak popela, který podle AVO nejspíš vystoupal výš než 7,6 km. ^{[1, 2]}

Mnohem větší byla výbušná erupce někdy v posledních 280 letech. Její pyroklastické proudy – žhavé laviny popela, kamení a plynů – částečně zaplnily údolí Glacier Creek na jihozápadním svahu. ^[2]

V červenci 2016 začal neklid se zvýšeným počtem zemětřesení. Vyvrcholil výbuchem koncem května 2021 (podle GVP 25. května, v odborném článku z roku 2024 je uveden 26. květen). V polovině července 2021 začala vytékat láva, která postupně zaplnila většinu vrcholového kráteru, z větší části pohřbila kopuli z roku 1974 a dostala se i do údolí pod ním. Od výbuchu v květnu 2021 už podle AVO k žádnému dalšímu výbuchu nedošlo. ^{[1, 2, 3, 4]}

V srpnu 2025 se láva podle AVO pomalu rozlévala k jihu a z okrajů kopule se sypaly kameny. V srpnu 2026 láva dál pomalu vytékala a kopule se podle družicových snímků rozšiřovala k východu. Katalog GVP přitom uvádí jako konec erupce 25. března 2026 – týdenní zprávy AVO z léta 2026 ale erupci popisují jako pokračující. ^{[3, 2, 1]}

Monitoring

Sopku hlídá Aljašská vulkanologická observatoř (AVO) pomocí místních seismometrů, přístrojů na měření deformace terénu a infrazvuku, družic, webových kamer a regionálních sítí na zachycení infrazvuku a blesků. Na konci srpna 2026 platil stupeň výstrahy WATCH (sledování) a pro letectví barevný kód ORANGE (oranžová). ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2024 roztřídila přes 9 000 zemětřesení zaznamenaných pod sopkou v letech 1999–2023. Podle autorů začal neklid v červenci 2016 zemětřeseními v hloubce střední kůry, což naznačuje, že ho spustilo magma pronikající zdola. Brzy potom se ozvala i mělká zemětřesení, takže hluboká a mělká část systému jsou podle nich úzce propojené. ^[4]

Podle stejné studie má sopka hluboký zdroj magmatu asi 10 až 40 km pod hladinou moře a mělčí zásobník mezi asi −1 a 10 km. Autoři soudí, že mělký zásobník nejspíš ucpávala lávová kopule z roku 1974, dokud ji neprorazil výbuch v květnu 2021. ^[4]

Fakta

Současná erupce: od května 2021 (výbuch), láva od července 2021
Stupeň výstrahy (srpen 2026): WATCH, pro letectví ORANGE
Hlídá: Alaska Volcano Observatory (AVO)
Vzdálenost od ostrova Adak: asi 42 km (sopka leží východně od Adaku)

Slovníček

subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
čedičový andezit: sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu, se středním obsahem křemíku
pleistocén: starší část čtvrtohor, skončila asi před 11 700 lety
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z kráteru a neteče daleko
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky
barevný kód pro letectví: stupnice (zelená, žlutá, oranžová, červená), kterou observatoře varují letadla před sopečným popelem

Zdroje

Great Sitkin, Smithsonian Global Volcanism Program
AVO Weekly Update, 28. 8. 2026 (Great Sitkin), Alaska Volcano Observatory (USGS) (2026)
AVO Weekly Update, 22. 8. 2025 (Great Sitkin), Alaska Volcano Observatory (USGS) (2025)
Power, J. A., Roman, D.: Event classification, seismicity, and eruption forecasting at Great Sitkin Volcano, Alaska: 1999–2023. Journal of Volcanology and Geothermal Research 454 (2024), 108182, doi:10.1016/j.jvolgeores.2024.108182 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2024)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.