TerraBeat – zemětřesení a sopky

Kizimen

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
2 334 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
2013
Poloha
55,131°, 160,320°

Kizimen je osamělá kuželovitá sopka na východě Kamčatky. Tvarem připomíná americkou Mount St. Helens před její erupcí v roce 1980. Po desetiletích klidu se probudila v letech 2010–2013, kdy z ní vytékal hustý lávový proud a padaly žhavé laviny. [1, 2]

Jak vypadá

Vrchol tvoří několik lávových dómů – kup z husté lávy, která se nahromadila nad průduchem –, které se navzájem překrývají. Po svazích stékají balvanité lávové proudy. Kizimen je nejzápadnější ze sopečného řetězu, který se táhne na sever od sopky Kronockaja. [1]

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 2 334 m, česká Wikipedie 2 376 m. Podle české Wikipedie je Kizimen nejvyšším vrcholem Východokamčatského hřbetu a rusky se mu říká také Ščapinskaja sopka. [1, 5]

Erupce

Sopka vznikla během čtyř erupčních cyklů, z nichž první začal asi před 12 000 lety a každý trval 2 000 až 3 500 let. Největší erupce proběhly asi před 10 000 lety a před 8 300–8 400 lety. Poslední cyklus začal asi před 3 000 lety velkým výbuchem. [1]

Asi před 1 100 lety boční výbuch vyhloubil kráter široký zhruba 1 × 0,7 km, otevřený k severovýchodu. Uvnitř pak vyrostl malý, v pořadí čtvrtý lávový dóm. Do roku 2010 byla z historické doby známa jen jedna výbušná erupce, v letech 1927–1928. [1]

Neklid začal v červenci 2009 rojem až 120 zemětřesení denně. V listopadu 2010 přišla silná erupce z trhliny a od února 2011 se po svazích valily pyroklastické proudy, tedy laviny horkých plynů a úlomků hornin. Na východním svahu postupoval lávový proud, který byl aktivní ještě v březnu 2013. [2]

Podle seismologů erupce začala výbuchy a pak přešla ve vytlačování velmi husté lávy, které trvalo do roku 2013. Vznikly dva lávové jazyky; větší byl aktivní od března do září 2011. V lednu 2013 se na vrcholu vytlačil lávový „obelisk“, sloup ztuhlé lávy. GVP vede konec erupce v září 2013. [3, 1]

Co o něm dnes víme

Radarová měření z družic (InSAR) ukázala, že se povrch kolem sopky od září 2008 do září 2010 posunul směrem k družici až o 6 cm. Vědci to vysvětlili vniknutím magmatu do téměř svislé trhliny (dajky) dlouhé asi 14 km, jejíž střed leží asi 13 km pod povrchem. Do září 2010, dva měsíce před erupcí, do ní přibylo asi 32 milionů m³ magmatu (Ji a kol., 2013). [4]

Pohyb lávového proudu bylo slyšet i v seismografech. Pravidelně se opakující drobná zemětřesení, tzv. „bubnování“ (drumbeats), nejprve doprovázela vytlačování lávy na vrcholu a později postup čela lávového proudu po svahu (Firstov a Šakirova, 2014). [3]

Fakta

Předchozí erupce
1927–1928
Začátek neklidu
červenec 2009, až 120 zemětřesení denně
Magma pod sopkou před erupcí 2010
asi 32 milionů m³ v dajce 13 km hluboko

Slovníček

lávový dóm
kupa z velmi husté lávy, která se neroztéká, ale hromadí se nad průduchem
stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy, popela a úlomků
pyroklastický proud
rychlá lavina horkých sopečných plynů, popela a kamení, která se žene po svahu
InSAR
metoda, která porovnává radarové snímky z družic a pozná, o kolik centimetrů se zvedl nebo klesl povrch
dajka
svislá nebo strmá trhlina v horninách vyplněná magmatem

Zdroje

  1. Kizimen, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Activity at Kizimen Volcano, NASA Earth Observatory (2013)
  3. Firstov, P. P., Shakirova, A. A.: Seismicity observed during the precursory process and the actual eruption of Kizimen Volcano, Kamchatka in 2009–2013. Journal of Volcanology and Seismology 8 (2014), 203–217, doi:10.1134/S0742046314040022 (abstrakt), Journal of Volcanology and Seismology (2014)
  4. Ji, L., Lu, Z., Dzurisin, D., Senyukov, S.: Pre-eruption deformation caused by dike intrusion beneath Kizimen volcano, Kamchatka, Russia, observed by InSAR. Journal of Volcanology and Geothermal Research 256 (2013), 87–95, doi:10.1016/j.jvolgeores.2013.02.011 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2013)
  5. Kizimen, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.