Vysoky

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 129 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

550 př. n. l.

Poloha

55,064°, 160,765°

Vysoky (rusky Высокий, tedy „Vysoký“) je malá sopka na východě Kamčatky. Je nejsevernější mladou sopkou řetězu, který se táhne od sopky Gamčen, a ještě nejméně před asi 2 000 lety z ní vytékala láva. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Vysoky je stratovulkán, tedy kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela. Má mladě vypadající vrcholový kráter. Vyrostla na východním svahu starší štítové sopky Bogdanovič z období pleistocénu. ^{[1, 2]}

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 2 129 m, česká Wikipedie 2 161 m. Jen 4 km jihozápadně stojí sopka Komarov a mezi oběma leží ještě další malá mladá sopka. ^{[1, 2]}

Z vrcholového kráteru stéká po jižním svahu široký lávový proud. V okruhu 10 km od sopky nikdo nežije, do 30 km jen něco přes sto lidí. ^[1]

Jak vznikl

Sopka patří k Východnímu vulkanickému pásu Kamčatky. Ten vzniká nad místem, kde se Pacifická deska noří pod Kamčatku (subdukce). Vysoky a Komarov jsou nejsevernější mladé sopky té části pásu, která leží nejblíž hlubokomořskému příkopu. ^[1]

Erupce

Podle GVP byla sopka činná po velkou část holocénu, tedy posledních zhruba 11 700 let. Naposledy z ní před nejméně asi 2 000 lety (podle radiouhlíkového datování) stekly po svazích mohutné lávové proudy. Katalog uvádí jako poslední erupci s otazníkem rok asi 550 př. n. l.; česká Wikipedie píše o poslední činnosti kolem roku 50 př. n. l. Žádnou erupci pozorovanou lidmi katalog GVP neuvádí. ^{[1, 2]}

Fakta

Význam jména

rusky „vysoký“

Stojí na

východním svahu staré štítové sopky Bogdanovič

Nejbližší sopka

Komarov, 4 km

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela

štítová sopka

široká, plochá sopka vzniklá z řídké lávy, která se rozlévá do daleka

pleistocén

starší část čtvrtohor, doba ledová, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních zhruba 11 700 let

subdukce

pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště; nad tím místem vznikají sopky

radiouhlíkové datování

určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v pozůstatcích rostlin a živočichů

Zdroje

1. Vysoky, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Vysokij (2161 m), Wikipedie
3. Vysoky (higher stratovolcano), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.