Kronocká sopka (Kronotsky)

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 482 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

3 350 př. n. l.

Poloha

54,753°, 160,533°

Kronocká sopka je pravidelný kuželovitý stratovulkán na východě Kamčatky, mezi Tichým oceánem a Kronockým jezerem, největším sladkovodním jezerem poloostrova. Považuje se za jednu z nejmalebnějších sopek Kamčatky. V říjnu 2025 se nad ní objevil oblak vysoký přes 9 km, ruští vulkanologové ale později usoudili, že nešlo o její erupci. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka má souměrný kužel, který bývá přirovnáván k japonské Fudži nebo filipínskému Mayonu. Nad svahy se zvedá strmý vrcholový hřbet a vrchol pokrývá led. Kráter na vrcholu ucpává sopečný sopouch – ztuhlá výplň starého přívodního kanálu. ^{[1, 4]}

Svahy rozbrázdila údolí hluboká až 200 m, která se od vrcholu rozbíhají do všech stran jako paprsky. Na dolních severních a jižních svazích, 5 až 10 km od vrcholu, stojí malé struskové kužely. ^[1]

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 3 482 m, česká Wikipedie 3 528 m. Sopka leží v Kronocké přírodní rezervaci. ^{[1, 5, 4]}

Jak vznikl

Kronocká sopka patří k Východokamčatskému sopečnému oblouku, který leží nad subdukční zónou. Její lávy jsou převážně čedičové; jen malé vytlačené lávové těleso na vrcholu a jeden boční proud jsou z čedičového andezitu. ^[1]

Rozsáhlé lávové proudy na jižní straně sopky kdysi přehradily řeku Listveničnaja. Za touto přírodní hrází vzniklo Kronocké jezero. ^[1]

Erupce

Prehistorické výbuchy dokládají vrstvy sopečné strusky v půdě. Podle výzkumu Gorbacha a kol. z roku 2024, který cituje GVP, souvisejí s výbušnými erupcemi zhruba před 5 200–5 400 a před 6 000 lety. Katalog jim přiřazuje sílu VEI 2 a VEI 3. ^[1]

Ve 20. století byla sopka jen málo činná. Došlo tu k několika slabým freatickým erupcím – výbuchům páry, při nichž se podzemní voda prudce ohřeje a změní v páru, aniž by vyteklo magma. Poblíž vrcholu byly hlášeny fumaroly (výrony sopečných plynů). ^{[1, 4]}

Záhada z října 2025

Dne 4. října 2025 se nad Kronockou sopkou objevil oblak, který podle kamčatského týmu pro sopečné erupce (KVERT) vystoupal až do výšky 9,2 km nad mořem. KVERT vyhlásil pro letectví nejvyšší, červený stupeň výstrahy a média psala o první erupci po zhruba sto letech. ^{[3, 4]}

Ústav vulkanologie a seismologie Ruské akademie věd (IVS FEB RAS) ale o dva dny později uvedl, že nešlo o erupci Kronocké sopky. Oblak se rozplynul asi za pět hodin, kdežto plyny s úlomky hornin z opravdové erupce obvykle vydrží v ovzduší několik dní. Vědci to vysvětlili jako jednorázový výron páry a starého popela, nejprve z maaru (výbuchového kráteru) Krokur na sousední sopce Krašeninnikov. ^[2]

Ani toto vysvětlení se ale nepotvrdilo: podle pracovníků rezervace vypadal maar 5. října stejně jako 2. října. Ústav proto oznámil, že místo výbuchu bude dál hledat na družicových snímcích. Sousední sopka Krašeninnikov přitom tou dobou opravdu soptila – probudila se 2. srpna 2025 po více než 600 letech klidu. ^[2]

Zdroje se tedy rozcházejí: anglická Wikipedie a zprávy médií uvádějí 4. října 2025 jako poslední erupci Kronocké sopky, ruští vulkanologové to zpochybnili. Katalog GVP tuto událost v říjnu 2026 mezi erupcemi neuváděl – jeho poslední erupce je z doby asi 3350 př. n. l. ^{[4, 2, 1]}

Fakta

Kronocké jezero

největší sladkovodní jezero Kamčatky, vzniklo za lávovou hrází

Hloubka údolí na svazích

až 200 m

Oblak 4. 10. 2025

až 9,2 km n. m. (KVERT); podle IVS FEB RAS nešlo o erupci

Slovníček

stratovulkán

sopka postavená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

sopouch

ztuhlá láva, která vyplnila přívodní kanál sopky a po rozrušení okolí z ní zbyl sloup nebo zátka

struskový kužel

menší sypaný kopec z kousků pórovité lávy (strusky), které vyhazuje průduch

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; nad ní v hloubce vzniká magma

freatická erupce

výbuch páry, když magma nebo horké horniny prudce ohřejí podzemní vodu; vyletují jen starší horniny, ne nové magma

maar

široký, mělký výbuchový kráter, často vyplněný vodou

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8

Zdroje

1. Kronotsky, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Учёные «отменили» извержение вулкана Кроноцкий (O. Platonova, 6. 10. 2025), Nauka Mail (2025)
3. Kronotsky volcano awakens after a century, sending ash up to 9 km (30 000 feet) a.s.l., Russia, The Watchers (2025)
4. Kronotsky, Wikipedia
5. Kronocká sopka, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.