Zheltovsky

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 926 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1923

Poloha

51,577°, 157,328°

Želtovskij je stratovulkán (sopka vrstvená z lávy a popela) na jihu poloostrova Kamčatka. Vyrostl během posledních zhruba 8 000 let uvnitř kaldery starší sopky a jeho vrchol tvoří lávový dóm. Naposledy prokazatelně soptil v roce 1923. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Sopka stojí v kaldeře o rozměrech 4 × 5 km, která useknula vrchol starší sopky z pleistocénu (starších čtvrtohor). Uvnitř této propadliny se Želtovskij vybudoval až v mladších čtvrtohorách, v holocénu. ^{[1, 2]}

V pozdním holocénu výbuch vytvořil na vrcholu kráter široký 1,6 km. Ten pak z velké části zaplnily čtyři lávové dómy; nejmladší z nich dnes tvoří samotný vrchol. Několik dómů vyrostlo podél zasypaného jihovýchodního okraje kráteru. ^[1]

Na svazích je přes deset struskových kuželů a lávových dómů. Podle GVP jich je nejvíc na severozápadní straně, česká Wikipedie uvádí stranu severovýchodní. ^{[1, 2]}

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 1 926 m, anglická Wikipedie 1 957 m. ^{[1, 3]}

Erupce

Katalog GVP zná z pravěku tři erupce. Dvě z nich mají index sopečné výbušnosti VEI 5: jedna asi před 9 000 lety (datovaná podle vrstev sopečného popela), druhá zhruba před 5 000 lety (podle nekalibrovaného radiokarbonového datování). ^[1]

Z historické doby je známo jen málo erupcí. Největší začala v únoru 1923 a trvala zhruba do poloviny dubna. Doprovázely ji výbuchy a lávový proud, který stekl po jihovýchodním svahu a zčásti natekl i do vrcholového kráteru. GVP jí přiřazuje VEI 3. ^[1]

Nejisté jsou zprávy o erupci kolem roku 1823 a o slabé činnosti v březnu 1972. Česká Wikipedie rok 1972 uvádí jako druhou historickou erupci, katalog GVP ji ale vede jen jako nepotvrzenou. ^{[1, 2]}

Fakta

Kaldera

4 × 5 km

Vrcholový kráter

1,6 km, vyplněný čtyřmi lávovými dómy

Největší historická erupce

1923, VEI 3, s lávovým proudem

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

pleistocén

starší část čtvrtohor, období opakovaných dob ledových, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních zhruba 11 700 let

lávový dóm

kupa velmi vazké (husté, špatně tekoucí) lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct

struskový kužel

malá sopka nasypaná z pórovitých kousků lávy (strusky) vyvržených při erupci

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý další stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

radiokarbonové datování

určení stáří zbytků rostlin a živočichů podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C

Zdroje

1. Zheltovsky, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Želtovskij, Wikipedie
3. Zheltovsky, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.