Iliinsky

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 555 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1901
Poloha: 51,498°, 157,203°

Iljinskij (anglicky Iliinsky, rusky Ильинская сопка) je pravidelný kužel vysoký 1 555 m na severovýchodním břehu Kurilského jezera na jihu Kamčatky. Začal růst asi před 7 600 radiokarbonovými lety na okraji obří kaldery, kterou vytvořil jeden z největších výbuchů holocénu na celé Zemi. Jediná zaznamenaná erupce přišla v roce 1901. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Asi před 7 600 radiokarbonovými lety (stáří změřené podle rozpadu uhlíku 14C, bez přepočtu na kalendářní roky) tu vybuchla sopka tak mohutně, že vyvrhla 140–170 km³ úlomků. Je to největší erupce holocénu (posledních asi 11 700 let) v celém kurilsko-kamčatském oblouku. Po ní zůstala asi 7 km široká kaldera, kterou dnes z velké části vyplňuje Kurilské jezero. ^[2]

Popel z tohoto výbuchu pokryl přes 3 miliony km², hlavně severozápadním směrem. V jezerních a půdních usazeninách se jeho tenká vrstva najde ještě 1 000–1 700 km daleko na asijské pevnině a geologům slouží jako časová značka. ^[2]

Po této erupci začal v severovýchodní části kaldery růst Iljinskij. Podle GVP stojí uvnitř menší, asi 4 km široké kaldery. Ta vznikla zhroucením starší sopky, při kterém se uvolnily velké laviny suti – zhruba ve stejné době, kdy vznikla kaldera Kurilského jezera. ^{[2, 1]}

Erupce

Ve středním holocénu měla sopka období silných výbuchů magmatu bohatého na křemík. Podle souhrnu GVP trvalo asi 800 let, popisek fotografie na téže stránce uvádí 1 000 až 1 500 let. Nejsilnější erupce katalogu, s VEI 5, je podle nekalibrovaného radiokarbonového stáří kladena kolem roku 2850 př. n. l. ^[1]

Mladé lávové proudy pokrývají velkou část severních svahů. Dnešní kužel byl hotový asi před 1 900 lety a pak sopka dlouho odpočívala. Její horniny jsou pestré – od čedičů přes andezity po dacity, lávy i vrstvy tefry (vyvrženého sopečného materiálu). ^{[1, 2, 3]}

Jediná historická erupce v roce 1901 (VEI 3) otevřela na severovýchodním svahu asi 1 km široký kráter. Západní svahy jsou podle české Wikipedie posety množstvím menších vedlejších kráterů. ^{[1, 3]}

Lidé kolem

Okolí je téměř neobydlené: do 10 km od vrcholu podle GVP nežije nikdo a do 30 km asi 400 lidí. Kolem Kurilského jezera stojí i další mladé útvary – lávové kupy, které tvoří ostrovy v jezeře, kužely skryté pod hladinou a rozsáhlý masiv sopky Dikij Greběň. ^{[1, 2]}

Fakta

Ruský název: Ильинская сопка
Největší erupce: kolem 2850 př. n. l. (nekalibrovaný 14C), VEI 5
Kráter z roku 1901: asi 1 km široký, severovýchodní svah
Erupce kaldery Kurilského jezera: asi před 7 600 radiokarbonovými lety, 140–170 km³

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
radiokarbonové stáří: stáří zjištěné podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v pohřbených zbytcích rostlin; bez přepočtu se od kalendářních let trochu liší
holocén: nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
tefra: všechen materiál vyvržený sopkou do vzduchu – popel, pemza, kameny
čedič, andezit, dacit: sopečné horniny seřazené podle rostoucího obsahu křemíku; čím víc křemíku, tím je láva hustší a výbuchy prudší

Zdroje

Iliinsky, Smithsonian Global Volcanism Program
Ponomareva, V. V., Kyle, P. R., Melekestsev, I. V., Rinkleff, P. G., Dirksen, O. V., Sulerzhitsky, L. D., Zaretskaia, N. E., Rourke, R.: The 7600 (14C) year BP Kurile Lake caldera-forming eruption, Kamchatka, Russia: stratigraphy and field relationships. Journal of Volcanology and Geothermal Research 136 (2004), 199–222 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2004)
Iljinskij (sopka), Wikipedie
Ilyinsky (volcano), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.