Diky Greben

sopka – Lava dome(s), Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Lava dome(s)
Nadmořská výška: 1 040 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 350
Poloha: 51,452°, 156,978°

Dikij Grebeň (rusky „Divoký hřeben“) na jihu Kamčatky je obrovský komplex lávových dómů, podle anglické Wikipedie největší na Kamčatce a jeden z největších na světě. Vyrostl uprostřed staré kaldery Paužetka, většina z něj vznikla při jediné velké erupci asi před 1 600 lety. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Podle GVP patří sopka ke Kurilskému sopečnému oblouku nad subdukční zónou. Leží uprostřed kaldery Paužetka – propadliny o rozměrech asi 20 × 25 km (podle abstraktu z roku 2021 27 × 18 km), která vznikla v pleistocénu při mohutné erupci. Ta vyvrhla obrovské množství ignimbritu (horniny ze ztuhlých pyroklastických proudů), dnes nazývaného golyginský ignimbrit. ^{[1, 2]}

Stáří kaldery Paužetka se ve zdrojích liší. GVP uvádí asi 443 000 let, abstrakt z roku 2021 cituje dvě datování – 421 000 ± 7 000 let a 448 000 ± 20 000 let – a česká Wikipedie píše o asi 250 000 letech. Podle autorů abstraktu šlo o největší erupci na Kamčatce za posledních milion let, při níž vzniklo přes 200 km³ golyginského ignimbritu. ^{[1, 2, 5]}

Ve východní části kaldery Paužetka leží mladší kaldera Kurilského jezera. Vznikla asi před 7 600 radiokarbonovými lety při erupci, kterou studie z roku 2004 označila za největší v celém kurilsko-kamčatském oblouku v holocénu (posledních asi 11 700 let); popel z ní pokryl přes 3 miliony km². Dikij Grebeň patří k útvarům, které vyrostly až po této erupci. ^{[3, 1]}

Erupce

Podle GVP začal Dikij Grebeň soptit asi před 7 600 až 7 700 lety, hned po erupci Kurilského jezera. Popisek fotografie v GVP ale mluví o rané činnosti asi před 6 000 lety, takže začátek není přesně jasný. Další erupce GVP určuje podle vrstev sopečného popela (tefrochronologie) a radiokarbonového datování. ^[1]

Většina sopky, hlavně mocné lávové proudy severně a jižně od hory Neprijatnaja, vznikla při erupci asi před 1 600 lety. Vyvrhla 9 až 10 km³ dacitu a 2 až 3 km³ andezitu v podobě lávy i tefry. Po ní se vytvořily ještě dva velké krátery a několik menších průduchů. ^[1]

Jak vypadá

Nejvyšším bodem je centrální dóm Neprijatnaja (rusky „Nepříjemná“). Anglická Wikipedie mu přisuzuje 1 079 m, GVP uvádí pro sopku 1 040 m. Celkový objem všech dómů je podle Wikipedie asi 18 km³. ^{[4, 1]}

Na severovýchodě se sopka dotýká Kurilského jezera a ze severu ji obtéká řeka Ozernaja. Na svazích vzniklo několik jezer tam, kde lávové proudy zahradily údolí. ^[4]

Co o něm dnes víme

Badatelé z Moskevské univerzity, Oregonské univerzity a kamčatského Ústavu vulkanologie a seismologie v roce 2021 popsali horniny celé oblasti Paužetka za posledních 3,1 milionu let. Celou pestrost těchto hornin podle nich vysvětlí postupná krystalizace magmatu z pláště v poměrně tenké (asi 25 km) kůře jižní Kamčatky – s jedinou výjimkou, kterou je právě Dikij Grebeň, v jehož vývoji hrálo velkou roli míchání různých magmat. ^[2]

Kaldera Paužetka ukrývá rozsáhlý hydrotermální systém a stojí v ní nejstarší geotermální elektrárna na Kamčatce. Podle anglické Wikipedie se projevy podzemního tepla vyskytují i na samotném Dikim Grebeni. ^{[2, 4]}

Fakta

Název: rusky Дикий гребень – „Divoký hřeben“
Objem dómů: asi 18 km³
Hlavní erupce: asi před 1 600 lety, 9–10 km³ dacitu a 2–3 km³ andezitu
Stáří kaldery Paužetka: asi 420 000–450 000 let

Slovníček

lávový dóm: kupa velmi husté lávy, která se vytlačí z průduchu a ztuhne, aniž by daleko stekla
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se taví hornina a vzniká magma
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
ignimbrit: hornina, která vznikne ztuhnutím a slepením uloženin z velkých pyroklastických proudů
pleistocén: starší čtvrtohory, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety; období dob ledových
tefra, tefrochronologie: tefra je souhrnný název pro vše, co sopka vyvrhne do vzduchu (popel, pemza, kameny); tefrochronologie datuje erupce podle vrstev tefry v půdě
dacit, andezit: sopečné horniny se středním (andezit) až vyšším (dacit) obsahem křemíku; jejich láva je hustá
hydrotermální systém: podzemní oběh vody ohřívané magmatem, který se na povrchu projevuje horkými prameny, gejzíry nebo párou

Zdroje

Diky Greben, Smithsonian Global Volcanism Program
Davydova, V., Bindeman, I. N., Shchekleina, M., Rychagov, S.: Pauzhetka Caldera (South Kamchatka), the biggest in Kamchatka for the past 1 Ma: exploring temporal evolution and origin of voluminous silicic magmatism. Goldschmidt 2021 Abstract, doi:10.7185/gold2021.6231, Goldschmidt Conference (2021)
Ponomareva, V. V. a kol.: The 7600 (14C) year BP Kurile Lake caldera-forming eruption, Kamchatka, Russia: stratigraphy and field relationships. Journal of Volcanology and Geothermal Research 136 (2004), 199–222 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2004)
Diky Greben, Wikipedia
Dikij Grebeň, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.