Koshelev

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 822 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1690

Poloha

51,356°, 156,753°

Košelev je sopečný masiv na samém jižním konci Kamčatky, složený ze čtyř sopek v řadě od západu na východ. Naposledy vybuchl koncem 17. století, ale pod ním je dodnes velmi horký podzemní systém páry a horké vody, který vědci zkoumají pomocí vrtů a rozborů vody a páry. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Masiv leží jihozápadně od propadliny Pauzhetka a severozápadně od sopky Kambalnyj, nedaleko Kurilského jezera. Čtyři stratovulkány (kuželovité sopky navršené z vrstev lávy a popela) stojí na starší, širší štítové sopce z pleistocénu, tedy ze starších čtvrtohor. Nejvyšší a zároveň nejmladší je centrální Košelev (1 822 m). ^[1]

Asi 12 km severozápadně stojí struskový kužel Gorelyj, který patří k drobným čedičovým sopkám v okolí. Velká termální pole – místa, kde z půdy uniká pára a vyvěrají horké prameny – jsou ve vrcholovém kráteru sopky Valentin a na západních svazích západního Košelevu. ^{[1, 3]}

Erupce

Největší erupce v holocénu (posledních zhruba 11 700 let) přišla z východního kužele asi před 6 500 lety. Během holocénu byly činné i krátery na severním a jihovýchodním svahu. ^[1]

Jediná zaznamenaná erupce v historické době byla výbušná a stala se koncem 17. století; GVP ji klade kolem roku 1690 na jihovýchodní svah a odhaduje sílu VEI 3. Údaj o další erupci v roce 1741 GVP považuje za nejistý. ^{[1, 3]}

Co o něm dnes víme

Pod sopkou je mohutný hydrotermální systém, do kterého byly na počátku 80. let 20. století vyvrtány hluboké vrty. Podle Tarana a Kalačevy (2015) narazily v hloubce na slaný roztok o teplotě kolem 300 °C, nad ním leží vrstva páry asi o 240 °C. Na povrchu jsou dvě pole, Horní a Dolní Košelevské, kde uniká pára až o 150 °C a jsou tu horká jezírka. ^[2]

Podle Tarana a Kalačevy prochází magmatický systém Košelevu silnou vrstvou třetihorních (neogenních) usazených hornin, které na západní Kamčatce obsahují ropu a zemní plyn. Autoři shrnuli chemické a izotopové složení vody a páry, včetně lehkých uhlovodíků, a představili model fungování celého systému. ^[2]

Fakta

Poslední erupce

konec 17. století (asi 1690), VEI 3

Teplota v hloubce

asi 300 °C (vrty z 80. let 20. stol.)

Termální pole

Horní a Dolní Košelevské, pára až 150 °C

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy, popela a úlomků hornin

štítová sopka

široká, plochá sopka z řídké tekuté lávy, která se rozlévá daleko

pleistocén

starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety; období opakovaných dob ledových

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních zhruba 11 700 let

struskový kužel

menší sopka navršená z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky) vyvržených při jedné erupci

VEI

index sopečné výbušnosti – stupnice síly erupcí od 0 do 8; každý další stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

hydrotermální systém

podzemní soustava horké vody a páry ohřívaná magmatem

Zdroje

1. Koshelev, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Taran, Y., Kalacheva, E.: Geochemistry of the Koshelev Volcano-Hydrothermal System, Southern Kamchatka, Russia. AGU Fall Meeting 2015, V13C-3129 (abstrakt), American Geophysical Union (2015)
3. Košelev, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.