Kambalny

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 116 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2017
Poloha: 51,306°, 156,875°

Kambalny je nejjižnější činná sopka Kamčatky. Spolehlivě doloženou historickou erupci neměla – až v březnu 2017 začala chrlit popel do výšky až 7 km a oblak popela se táhl stovky kilometrů nad Tichým oceánem. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Kambalny je stratovulkán, tedy kuželovitá sopka vrstvená z lávy a sopečných úlomků. Uzavírá od jihu hřbet Kambalny a stojí jižně od rozsáhlé propadliny Pauzhetka, nedaleko Kurilského jezera. Nad okolní terén se zvedá asi o 1 800 m. ^{[1, 2, 3]}

Výška vrcholu se ve zdrojích liší: GVP uvádí 2 116 m, ruští vulkanologové z Ústavu vulkanologie a seismologie i Wikipedie 2 156 m. ^{[1, 2, 3]}

Na vrcholu je kráter velký asi 0,8 × 0,4 km a hluboký až 150 m, otevřený k jihovýchodu. Na západním a jihovýchodním svahu stojí pět struskových kuželů, ze kterých vytekly čerstvě vypadající lávové proudy. Horniny sopky jsou čediče až čedičové andezity. ^{[1, 2]}

Zřícené svahy

Asi před 6 300 lety (podle radiouhlíkového datování) se stavba sopky několikrát zřítila a vznikly nejméně tři velké sesuvy. Podle Wikipedie, která cituje studii Ponomarevové a kolegů z roku 2006, doletěl nejdelší z nich do vzdálenosti asi 20 km a dohromady měly objem 5–10 km³. ^{[1, 3]}

První erupce v holocénu (posledních asi 11 700 letech) proběhly podle rozboru vrstev sopečného popela asi před 8 000 a 7 500 lety. Poslední silné erupce se odhadují na zhruba 600 a možná 200 let zpátky. ^{[2, 1]}

O historických erupcích se zdroje rozcházejí. GVP i česká Wikipedie zmiňují zprávu o erupci z roku 1767 (anglická Wikipedie píše 1769), česká Wikipedie ji ale označuje za neověřenou. Vulkanologové z Kamčatky v roce 2017 napsali, že spolehlivé zprávy o historických erupcích nejsou, a erupci z roku 2017 označili za první historickou. ^{[1, 4, 3, 2]}

Erupce 2017

Erupce začala podle snímků z japonské družice Himawari-8 kolem 21:10 světového času 24. března 2017. Popel vycházel ze spodní části vrcholového kráteru a sloup popela skloněný větrem stoupal do výšky 5,5–6 km nad mořem. ^[2]

Nejsilnější byla erupce 25. a 26. března. Za první den popelový oblak přešel nad územím o rozloze asi 650 000 km² (pevnina i moře) a jeho čelo bylo 904 km od sopky. Na pevnině napadal popel na ploše asi 1 300 km². ^[2]

Hrozilo, že popel zasype městečko Severo-Kurilsk na Kurilských ostrovech a později osady Ozernovskij a Pauzhetka, vítr ale oblak vždy odnesl jinam. Po dvou klidnějších dnech vyhodila sopka 2. a 9. dubna popel znovu až do 7 km, potom už do poloviny dubna jen silně vypouštěla plyny. ^[2]

Katalog GVP vede konec erupce k 23. dubnu 2017 a hodnotí ji stupněm 3 na stupnici VEI. Podle Wikipedie šlo nejspíš o freatickou erupci (výbuchy páry z ohřáté podzemní vody) a popel narušil leteckou dopravu nad Tichým oceánem. ^{[1, 3]}

Monitoring

V roce 2017 neměl Kambalny vlastní seismickou stanici; nejbližší regionální stanice stála v Pauzhetce, 19 km od sopky. Na sopku se dívají pracovníci Jihokamčatské přírodní rezervace a od roku 2002 ji denně sleduje ze satelitních snímků skupina KVERT (Kamchatkan Volcanic Eruption Response Team), od roku 2014 v systému VolSatView. ^[2]

Právě zpráva pozorovatele z ostrova Utašud a snímky ze satelitů umožnily erupci v roce 2017 rychle zachytit a odhadnout, kdy začala. ^[2]

Co o něm dnes víme

Pod hřbetem Kambalny leží geotermální pole Pauzhetka. Podle Wikipedie může být sopka jeho zdrojem tepla, nebo jde o samostatný systém; tepelný výkon oblasti Kambalného se odhaduje asi na 320 MW. Ve fumarolách (otvorech, z nichž unikají horké plyny) tu vědci našli i dosud neznámé minerály. ^[3]

Erupce z roku 2017 přiměla vědce hledat, odkud se vzala. V roce 2021 vyšla studie, která zdroje erupce zkoumala pomocí seismické tomografie (prosvícení podzemí místními zemětřeseními), a v roce 2026 práce, která mechanismus erupce vysvětluje podle deformací terénu změřených radarem z družic. ^{[5, 6]}

Fakta

Vrcholový kráter: asi 0,8 × 0,4 km, hloubka do 150 m
Popel v roce 2017: až 7 km nad mořem
Popel na pevnině (2017): asi 1 300 km²
Velké sesuvy: asi před 6 300 lety

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka vrstvená ze střídajících se lávových proudů a sopečných úlomků
struskový kužel: menší sopečný kopec nasypaný z pórovitých úlomků lávy (strusky) vyvržených z průduchu
radiouhlíkové datování: určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C ve zbytcích rostlin a jiné organické hmoty
freatická erupce: výbuch páry, který nastane, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 (nejslabší) do 8
seismická tomografie: metoda, která podle šíření vln ze zemětřesení sestaví obraz podzemí, podobně jako lékařské CT
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Kambalny, Smithsonian Global Volcanism Program
Girina, O. A., Melnikov, D. V., Manevich, A. G., Nuzhdaev, A. A.: Извержение вулкана Камбальный в 2017 г. (2017 explosive eruption of Kambalny volcano). Sovremennye problemy distantsionnogo zondirovaniya Zemli iz kosmosa 14 (2017), č. 2, 263–267, doi:10.21046/2070-7401-2017-14-2-263-267, Институт космических исследований РАН (2017)
Kambalny, Wikipedia
Kambalnyj, Wikipedie
Komzeleva, V., Koulakov, I., Rychagov, S. N. a kol.: Sources of the eruption of Kambalny volcano (Southern Kamchatka) in March 2017 inferred from local earthquake tomography. Journal of Volcanology and Geothermal Research 420 (2021), doi:10.1016/j.jvolgeores.2021.107392 (jen bibliografické údaje), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2021)
Wang, Q., Wei, L., Gao, L. a kol.: Multi-orbit D-InSAR deformation reveals the 2017 eruption mechanism of Kambalny volcano, Kamchatka. Bulletin of Volcanology 88 (2026), doi:10.1007/s00445-026-01991-9 (jen bibliografické údaje), Bulletin of Volcanology (2026)

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.