Alaid

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 285 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2022

Poloha

50,861°, 155,565°

Alaid je nejsevernější a nejvyšší sopka Kurilských ostrovů. Sama tvoří celý ostrov Atlasov. Patří k nejčinnějším sopkám souostroví a její výbuchy v letech 1790 a 1981 byly jedny z největších, jaké Kurily v historické době zažily. ^{[1, 3, 4]}

Jak vypadá

Alaid je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela. Ze severu vypadá jako téměř pravidelný kužel, na vrcholu má ale kráter široký 1,5 km, který je k jihu otevřený. ^[1]

Na nižších svazích, hlavně na severozápadě a jihovýchodě, stojí mnoho menších sopečných kuželů. Jeden z nich vyrostl při erupci v letech 1933–1934 přímo v moři u pobřeží. ^[1]

Výška se podle zdrojů liší: GVP uvádí 2 285 m, česká Wikipedie a některé další zdroje 2 339 m. Výstup na vrchol podle anglické Wikipedie (stav v říjnu 2026) zaznamenán není. ^{[1, 3, 4]}

Jak vznikl

Kurilské ostrovy jsou sopečný oblouk nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou (subdukce). Alaid patří k řetězu sopek, který stojí západně od hlavní linie ostrovů, a je z nich nejsevernější. Je složený z čediče a čedičového andezitu – tmavých hornin chudších na křemík. ^[1]

Erupce

Silné výbuchy z vrcholového kráteru jsou známy od 18. století. Erupce z let 1790–1793 i z roku 1981 dosáhly stupně VEI 4. Zprávy o erupcích v letech 1770, 1789, 1821, 1829, 1843, 1848 a 1858 považoval badatel Gorškov v roce 1970 za chybné. ^[1]

Erupce v roce 1981 začala 27. dubna a trvala do června. Oblak popela vystoupal asi 12 km vysoko, sledovaly ho družice a podle popisku k fotografii na stránkách GVP se táhl 2 000 km na jihovýchod. ^{[1, 2]}

V letech 2012–2022 sopka soptila několikrát. Erupce od září do listopadu 2022 patří podle anglické Wikipedie k největším a nejvýznamnějším v její historii: po jižním svahu stekly dva lávové proudy, popel se šířil hlavně na jihovýchod, lahary (bahnotoky ze sopečného materiálu a vody) doběhly až k pobřeží a místní lety byly zrušeny. ^{[1, 3]}

Fakta

Největší erupce

1790–1793 a 1981, obě VEI 4

Oblak popela 1981

asi 12 km vysoko

Ostrov

Atlasov (sopka tvoří celý ostrov)

Japonský název

Araido

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

subdukce

zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad ním vznikají řetězy sopek

VEI

index sopečné explozivity – stupnice síly výbuchu od 0 do 8

lahar

bahnotok ze sopečného popela, kamení a vody, který se valí po svazích sopky

Zdroje

1. Alaid, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Alaid, Volcano World, Oregon State University
3. Alaid volcano, Wikipedie (anglická)
4. Alaid, Wikipedie (česká)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.