Rasshua
sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Kde
- Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 956 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
- Poslední známá erupce
- 1957
- Poloha
- 47,770°, 153,020°
Rasshua (v češtině též Rasšua) je neobydlený protáhlý sopečný ostrov ve střední části Kurilských ostrovů, asi 6 × 13 km velký. Uvnitř staré kaldery na něm stojí tři do sebe zasahující sopečné kužely; nejvýchodnější z nich silně vybuchl v roce 1846 a slabě v roce 1957. [1, 2]
Jak vypadá
Střed ostrova zabírá kaldera – propadlina široká asi 6 km, jejíž východní okraj už leží pod mořem. V ní stojí starší, rozrušený centrální kužel z pozdního pleistocénu (starší části čtvrtohor) a v jeho kráteru dva mladší kužely z posledních zhruba 10 000 let. Další osamělý starý kužel je u severozápadního pobřeží. [1]
Západní z mladých kuželů je nejvyšším bodem ostrova (956 m). Vytékaly z něj lávové proudy, které zaplavily dno kráteru a stekly až k moři. Východní kužel ukončuje kráter široký asi 500 m, otevřený k jihovýchodu. [1]
Podle anglické Wikipedie má ostrov rozlohu asi 63 km², je na něm pět malých sladkovodních jezer a řada horkých pramenů. [2]
Erupce
Největší známá erupce začala 2. července 1846 a katalog GVP ji hodnotí stupněm VEI 3. Je možné, že právě při ní vznikl velký kráter východního kužele, jisté to ale není. [1]
Jedinou další doloženou erupcí byly slabé výbuchy v říjnu 1957 (VEI 1). Z východního kráteru a ze sedla mezi oběma vrcholovými kužely dál unikají sopečné plyny z fumarol. Anglická Wikipedie zmiňuje ještě mírnou erupci 6. února 2013, neuvádí k ní ale žádný zdroj a katalog GVP ji nezná, takže ji nelze považovat za ověřenou. [1, 2]
Historie
V minulosti na ostrově žili Ainuové; podle anglické Wikipedie se tu našly pozůstatky více než 40 obydlí, česká Wikipedie uvádí, že jich tu nikdy nežilo víc než tři desítky. Jméno ostrova se podle anglické Wikipedie odvozuje z ainského slova pro kožich nebo hojnost kožešin, sama Wikipedie ale u tohoto výkladu upozorňuje, že chybí zdroj. [2, 3]
Ostrov během 19. a 20. století několikrát změnil vlastníka mezi Ruskem a Japonskem. Smlouvou z roku 1875 připadl s ostatními Kurilami Japonsku. Posledních osm ainských rodin bylo podle anglické Wikipedie násilně přestěhováno na ostrov Šikotan (česká Wikipedie uvádí rok 1884). Po druhé světové válce ostrov převzal Sovětský svaz a dnes patří k Sachalinské oblasti Ruska. Trvale na něm nikdo nežije. [2, 3]
Fakta
- Největší známá erupce
- 1846, VEI 3
- Kaldera
- asi 6 km široká
- Rozloha ostrova
- asi 63 km²
- Obyvatelé
- žádní (dříve Ainuové)
Slovníček
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
- pleistocén
- starší část čtvrtohor, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
- VEI
- index sopečné explozivity, stupnice síly erupcí od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé erupce)
- fumarola
- otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
- Ainuové
- původní obyvatelé Hokkaida, Kurilských ostrovů a Sachalinu
Zdroje
Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.