Ketoi

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 172 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)

Poslední známá erupce

1960

Poloha

47,350°, 152,475°

Ketoj je neobydlený kulatý sopečný ostrov uprostřed Kurilských ostrovů, který patří Rusku. Má jednu z nejsložitějších sopečných staveb celých Kuril – starou kalderu, mladší sopky a dvě kráterová jezera, z nichž jedno je zářivě tyrkysové. Činný kužel Pallas naposledy jistě vybuchl v roce 1960. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Ostrov je téměř kruhový, široký asi 10 km, a od ostrova Simušir ho dělí 19 km široký průliv Diany. Okraj staré kaldery z období pleistocénu, široké asi 5 km, je zachovaný jen na severovýchodě. ^{[1, 2]}

Severozápadní část ostrova tvoří mladší stratovulkán Ketoj, nejvyšší bod ostrova (1 172 m). Protínají ho zlomy, mezi nimiž leží dvě pole solfatar, kde z půdy unikají sirné plyny. Ve středu ostrova vyplňuje výbuchový kráter sladkovodní jezero široké 1,5 km; podle Wikipedie je hluboké 110 m. ^{[1, 2]}

V severovýchodní části kaldery stojí andezitový kužel Pallas. Na vrcholu má kráter široký 550 m se zářivě tyrkysovým jezerem. Lávové proudy z Pallasu přetekly okraj kaldery a stékají téměř 5 km až k jihovýchodnímu pobřeží. Na severovýchodním svahu kužele jsou činné fumaroly. ^[1]

Erupce

Všechny potvrzené erupce v katalogu GVP pocházejí z kužele Pallas. První a zároveň největší trvala podle GVP od července 1843 do roku 1846; anglická Wikipedie ji klade do let 1846–1847. Další, menší erupce přišly v letech 1924 a 1960, všechny katalog hodnotí stupněm VEI 2. ^{[1, 2]}

V letech 2013 a 2018 katalog GVP zaznamenal projevy, u nichž není jisté, zda šlo o erupci. V červenci 2013 zvýšil sachalinský tým pro sopečné erupce SVERT stupeň výstrahy na žlutý, protože družice zachytily slabou tepelnou anomálii (místo teplejší než okolí) na vrcholu. ^{[1, 4]}

Historie

Jméno pochází z ainštiny a znamená „kostra“ nebo „špatný“. Ostrov je neobydlený; Ainuové z ostrova Rasšua sem v létě připlouvali lovit. Ruská výprava v roce 1811 našla zbytky dřevěného kříže. ^{[2, 3]}

Podle smlouvy z Petrohradu z roku 1875 připadl ostrov Japonsku a patřil k Hokkaidu. Po druhé světové válce ho ovládl Sovětský svaz a dnes je součástí ruské Sachalinské oblasti. ^{[2, 3]}

Fakta

Největší erupce

1843–1846 (Pallas), VEI 2

Činný kužel

Pallas

Kráterové jezero

1,5 km široké, sladkovodní

Rozloha ostrova

asi 71–73 km² (podle Wikipedie)

Obyvatelé

žádní

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí vrchol sopky nad vyprázdněným magmatickým krbem

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledová, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela

solfatara

místo, kde ze země unikají horké sopečné plyny bohaté na síru

fumarola

otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbušných erupcí od 0 do 8

Zdroje

1. Ketoi, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ketoy, Wikipedia
3. Ketoj, Wikipedie
4. New activity at Ketoi volcano on Central Kuril Islands, Russia, The Watchers (2013)

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.