Rausudake

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 660 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1800
Poloha: 44,076°, 145,122°

Rausudake (Rausu) je sopka vysoká 1 660 m uprostřed poloostrova Širetoko na severovýchodě japonského ostrova Hokkaidó. Za posledních zhruba 2 200 let několikrát prudce vybuchla a chrlila pemzu a pyroklastické proudy. Poslední známá erupce se odehrála asi mezi lety 1750 a 1850. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Rausudake je stratovulkán z andezitu a dacitu, hornin se středním až vyšším obsahem křemíku, a jeho vrchol tvoří lávové dómy. Stojí na hřbetu, který tvoří osu poloostrova Širetoko, 5 km jihozápadně od sopky Širetoko-Iózan. Leží na hranici obcí Šari a Rausu. ^{[1, 2, 4]}

Mladé lávové proudy stékají po severozápadním a jihovýchodním úbočí. Jeden starší proud urazil asi 9 km na západ a dosáhl širokou frontou až k pobřeží Ochotského moře. Podle japonské meteorologické agentury JMA vypadají láva a dóm u vrcholu dosud čerstvě. ^{[1, 2]}

Sopka je podle JMA činná asi 100 000 let a stojí na starším podloží z ryolitu a andezitu, které vystupuje až do výšky asi 800 m. Na úpatí vyvěrají horké prameny; fumaroly (výrony sopečných plynů) katalog JMA z počátku 2010. let neuvádí. ^[2]

Erupce

Vulkanologové Mijadži, Nakagawa a Jošida v roce 2000 popsali tři hlavní období erupcí: asi před 2 200, 1 400 a 500–700 lety. Pokaždé šlo o pliniovské erupce z vrcholové oblasti – mohutné výbuchy s vysokým sloupcem popela – provázené pyroklastickými proudy. Stáří určili radiokarbonovou metodou a podle vrstev popela ze vzdálených sopek, jejichž stáří je známé. ^[3]

Mohutná pliniovská erupce proběhla zhruba před 1 400 lety. Spadlý materiál odpovídá podle JMA asi 0,08 km³ magmatu (VEI 4) a popel podle Mijadžiho a kolegů doletěl až na ostrov Kunašir asi 60 km na východ. Erupce před 500–700 lety byla menší, s asi 0,016 km³ magmatu (VEI 3). ^{[2, 3]}

Novější práce citovaná v GVP našla uloženinu pyroklastického proudu, která leží nad popelem sopky Tarumai z roku 1739. Nejmladší erupce Rausudake se proto klade do doby asi 1750–1850. Zdroje se tu rozcházejí: katalog JMA tuto erupci neuvádí a anglická i česká Wikipedie dávají starším erupcím jiná data. ^{[1, 2, 4, 5]}

Co o něm dnes víme

Autoři studie z roku 2000 upozornili, že za činnou sopku na Širetoku se do té doby považoval hlavně sousední Širetoko-Iózan. Rausudake je ale podle nich také činná sopka: k erupcím magmatu u ní docházelo zhruba každých 800 let. ^[3]

Na počátku roku 1964 se v lázních Rausu otřásala země: v lednu přes 160 pocítěných zemětřesení, nejsilnější 20. ledna o magnitudu 4,6, které v lázních způsobilo menší škody. K erupci nedošlo. Historie sopky starší než asi 2 300 let je podle JMA stále nejasná. ^[2]

Lidé kolem

Hora leží v národním parku Širetoko, vyhlášeném v roce 1964, a od července 2005 je oblast zapsána na seznam přírodního světového dědictví UNESCO. Patří mezi „100 slavných hor Japonska“. Lezecká sezóna se každoročně zahajuje slavností 3. července. ^[4]

Podle JMA na straně Šari vystoupí na horu ročně asi 4 600 lidí (údaj z roku 2010). Nejbližší osada Junosawa v obci Rausu měla v roce 2011 podle JMA 108 obyvatel. ^[2]

Fakta

Erupce před 1 400 lety: pliniovská, VEI 4
Popel doletěl: na ostrov Kunašir (asi 60 km)
Stáří sopky: asi 100 000 let
Zemětřesení 1964: M 4,6, menší škody v lázních Rausu

Slovníček

stratovulkán: sopka ve tvaru kužele navršená z mnoha střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a sopky s nimi často vybuchují prudce
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu rychlostí desítek až stovek km/h
pliniovská erupce: velmi mohutný výbuch, při kterém sopka vyvrhuje vysoký sloupec popela a pemzy, často desítky kilometrů vysoko
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé výbuchy)

Zdroje

Rausudake, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Rausudake – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
Miyaji N., Nakagawa M., Yoshida M.: 羅臼岳火山における最近2200年間の噴火史 / Eruptive History of Rausudake Volcano during the Last 2200 Years. Bulletin of the Volcanological Society of Japan (Kazan) 45(2), 2000, 75–85, doi:10.18940/kazan.45.2_75 (anglický abstrakt), Bulletin of the Volcanological Society of Japan (Kazan) (2000)
Mount Rausu, Wikipedia
Rausu (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.