Mashu

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Caldera

Nadmořská výška

857 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1080

Poloha

43,572°, 144,561°

Mašú je kaldera na východě japonského ostrova Hokkaidó, kterou vyplňuje hluboké a mimořádně průzračné jezero Mašú. Vznikla před asi 7 000 lety při mohutné erupci stupně 6 na stupnici VEI. Na jejím jihovýchodním okraji pak vyrostla menší sopka Kamuinupuri, která naposledy silně vybuchla asi před 1 000 lety. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Sopka Mašú vyrostla na východním okraji ještě mnohem větší kaldery Kussharo, která měří 26 × 20 km. Podle Japonské meteorologické agentury (JMA) existovala jako stratovulkán – kuželovitá sopka z vrstev lávy a popela – nejpozději před 34 000 lety. ^{[2, 1]}

Asi před 7 700 až 7 600 lety přišla obrovská erupce. Začala výbuchy, při nichž se magma setkalo s vodou, a přešla v pliniovskou fázi s vysokým sloupcem popela a pemzy a s pyroklastickými proudy. Vyvrhla asi 7,4 km³ magmatu, a dosáhla tak stupně 6 na stupnici VEI. Vrchol sopky se pak propadl a vznikla kaldera. ^{[2, 1]}

Rozměry kaldery se ve zdrojích trochu liší: GVP ji popisuje jako 6 km širokou, JMA uvádí 5,5 km od západu k východu a 7,5 km od severu k jihu. ^{[1, 2]}

Erupce

Po vzniku kaldery sopka nejméně sedmkrát znovu vybuchla, až do doby asi před 2 000 lety. Na jihovýchodní stěně kaldery tak vyrostla malá sopka Kamuinupuri (také Mašú-dake) a uprostřed jezera lávová kopule, jejíž špička vyčnívá nad hladinu jako ostrůvek Kamuišu. ^{[2, 1]}

Největší z mladších erupcí přišla asi před 1 000 lety. Kamuinupuri při ní opakovaně vybuchoval, na vrcholu po něm zůstal kráter široký asi 1 km a vyvržené magma měřilo asi 1,8 km³ (VEI 5). GVP tuto erupci klade asi do roku 1080. Anglická Wikipedie naproti tomu uvádí poslední erupci před asi 2 000 lety; JMA i GVP ale řadí mezi erupce i tu před asi 1 000 lety. ^{[2, 1, 3]}

Za historické doby žádná erupce zaznamenána není. V únoru a červnu 2003 se ale v mělké hloubce pod kalderou objevila zvýšená zemětřesná činnost; nejsilnější otřes 13. února měl magnitudu 3,6 a lidé ho cítili v obci Teshikaga. ^[2]

Jezero Mašú

Jezero leží v nadmořské výšce 351 m, má rozlohu asi 19 km² a je hluboké přes 211 m. Obklopují ho strmé stěny kaldery vysoké asi 200 m. Jezero nemá povrchový odtok, voda z něj jen prosakuje. ^{[3, 4, 1]}

Jezero proslulo čistotou vody. Dne 1. srpna 1931 tu naměřili průhlednost 41,6 m, víc než tehdy na Bajkalu, a proto se o něm mluví jako o nejčistším jezeře světa. Od 50. let 20. století se průhlednost pohybuje obvykle mezi 20 a 30 m. ^[3]

Ainuové, původní obyvatelé Hokkaida, jezero nazývají Kamuy-to, „jezero bohů“. Asi 100 dní v roce ho zahaluje mlha a od prosince do dubna zamrzá. Leží v národním parku Akan-Mašú; podle JMA sem v roce 2010 přijelo přes 550 000 návštěvníků. ^{[3, 2]}

Monitoring

Mašú je zařazena v národním katalogu činných sopek Japonska, který vydává JMA. V širším okolí sopky jsou podle katalogu seismometry, přístroje GPS, náklonoměry, infrazvukový mikrofon a kamera JMA; další stanice provozují Geografický úřad Japonska (GSI), institut NIED a Hokkaidská univerzita. Unikání sopečných plynů (fumaroly) katalog JMA s údaji do roku 2012 nezaznamenal. ^[2]

Fakta

Největší erupce

asi před 7 700–7 600 lety, VEI 6, asi 7,4 km³ magmatu

Poslední velká erupce

Kamuinupuri, asi před 1 000 lety, VEI 5

Hloubka jezera

211,5 m

Rekordní průhlednost

41,6 m (1. 8. 1931)

Observatoř

Japonská meteorologická agentura (JMA)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy, popela a úlomků

pliniovská erupce

velmi silná výbušná erupce, při níž stoupá do výšky desítek kilometrů sloupec plynu, popela a pemzy

pyroklastický proud

žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu velkou rychlostí

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená asi desetkrát víc

lávová kopule

kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct

Zdroje

1. Mashu, Smithsonian Global Volcanism Program
2. National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 4. Mashu, Japan Meteorological Agency
3. Lake Mashū, Wikipedia
4. Mašú (jezero), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.