Kussharo

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Caldera

Nadmořská výška

574 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1320

Poloha

43,615°, 144,427°

Kussharo (také Kuššaro nebo Kutcharo) je obrovská kaldera na východě japonského ostrova Hokkaidó, velká asi 26 × 20 km. Velkou část jejího dna zaplňuje jezero Kussharo, největší kalderové jezero Japonska. Uvnitř kaldery stojí mladá sopka Atosanupuri, ze které dodnes unikají sopečné plyny. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Kaldera je velká propadlina, která vznikne, když se po mohutných erupcích zřítí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu. Kussharo je největší ze skupiny kalder na severovýchodě Hokkaidó. Podle GVP vznikala v sérii velkých erupcí zhruba před 340 000 až 30 000 lety; JMA klade její vznik do doby asi před 25 000 až 35 000 lety. ^{[1, 2]}

Sopky tu stojí nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou. Oblast patří ke Kurilskému sopečnému oblouku. ^[1]

Jak vypadá

Jezero Kussharo zaplňuje velkou část západní poloviny kaldery. Podle české Wikipedie má rozlohu 79,3 km² a hloubku až 117,5 m. Je to největší jezero Japonska, které v zimě celé zamrzá. V jeho středu leží ostrov Nakadžima – soubor lávových dómů, které vyrostly až po vzniku kaldery. ^{[1, 4, 3]}

Sopka Atosanupuri stojí blízko středu kaldery, východně od jezera. Tvoří ji zbytek starší andezitové sopky s vlastní malou kalderou širokou asi 4 km a deset lávových dómů z dacitu – kup husté lávy, která se nahromadila nad průduchem, místo aby odtekla. ^{[2, 1]}

Na březích jezera jsou horké prameny a pláž s pískem ohřívaným zespodu. Sopečné plyny okyselují vodu jezera, takže v ní žije málo ryb, kromě míst, kde ji ředí přitékající potoky. ^[3]

Erupce

Lávové dómy Atosanupuri vznikaly v posledních zhruba 15 000 letech. Asi před 5 500 lety vznikl dóm Riširi na jihovýchodě kaldery a erupci provázel pyroklastický proud (žhavá lavina plynů, popela a kamení). ^[2]

Asi před 1 500 lety došlo v kráteru Atosanupuri k freatické (parní) explozi a potom vyrostl nový dóm Atosanupuri. Poslední známou erupcí byl parní výbuch před několika sty lety, který otevřel kráter Kumaotoši široký asi 200 m. Za historické doby, tedy z písemných záznamů, žádná erupce známa není. ^{[2, 1]}

Monitoring

Japonská meteorologická agentura (JMA) Atosanupuri sleduje nepřetržitě: seizmometry, přístroji GPS, náklonoměry, infrazvukovým mikrofonem a kamerou. Na hoře je mnoho fumarol (otvorů, z nichž uniká horká pára a plyny) a usazenin síry; síra se tu těžila až do roku 1963, proto se hoře říká také Iojama (Sirná hora). ^{[2, 1]}

Od roku 1980 tu lidé občas cítí zemětřesení. V letech 1988 a 1994 měla ohniska několik kilometrů hluboko mezi východním břehem jezera a Atosanupuri. V roce 1994 jich bylo 18 pocítěných; ustala hned po velkém zemětřesení u východního Hokkaidó 4. října 1994. ^[2]

Radarová měření z družice ukázala, že se mezi srpnem 1993 a dubnem 1995 střed oblasti Atosanupuri zvedl asi o 25 cm. Objem vyzdvižení, asi 20 milionů m³, se vysvětluje tím, že pod sopku vniklo magma a rozlilo se do vodorovné vrstvy (ložní žíly). K erupci tehdy nedošlo. ^[2]

Město Tešikaga vydalo pro Atosanupuri v prosinci 2001 mapu ohrožení. Výstup na horu byl podle katalogu JMA (údaje z let 2010–2012) zakázán. ^[2]

Zajímavosti

Jezero se přezdívá „japonské Loch Ness“: od roku 1973 se objevují zprávy o jezerní příšeře, které tisk začal říkat Kušši. Na jezeře také zastavují tažné labutě zpěvné. ^[3]

V největších mrazech se led na jezeře smršťuje a praská. Odkrytá voda zamrzne a když se led přes den zase roztahuje, nemá kam a vytlačí se do vysokých ledových valů. ^[3]

Fakta

Rozměry kaldery

asi 26 km (V–Z) × 20 km (S–J)

Poslední erupce

před několika sty lety, parní výbuch (kráter Kumaotoši)

Zdvih terénu 1993–1995

asi 25 cm

Těžba síry na Atosanupuri

do roku 1963

Jezero Kussharo

79,3 km², hloubka až 117,5 m

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se taví hornina a vzniká magma

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct

andezit, dacit

sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá

freatická exploze

parní výbuch: podzemní voda se od horkých hornin prudce změní v páru a vyhodí kamení a popel

pyroklastický proud

žhavá směs plynu, popela a kamenů, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí

ložní žíla

vodorovná vrstva magmatu, které proniklo mezi vrstvy hornin pod povrchem a tam tuhne

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Kussharo, Smithsonian Global Volcanism Program
2. National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 5. Atosanupuri, Japan Meteorological Agency
3. Lake Kussharo, Wikipedia
4. Kuššaro, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.