Akan

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 1 499 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: 43,386°, 144,009°

Akan je rozlehlá kaldera, propadlina 13 × 24 km velká, na východě japonského ostrova Hokkaidó. Uvnitř ní vyrostly mladší sopky a jedna z nich, skupina Meakandake, je stále činná: od začátku 19. století opakovaně soptí menšími parními výbuchy, naposledy v letech 2025 a 2026. ^{[1, 2, 5]}

Jak vypadá

Kaldera Akan leží hned jihozápadně od další velké kaldery, Kussharo. Její nepravidelný, protáhlý obrys prozrazuje, že nevznikla najednou, ale postupně při několika velkých výbušných erupcích. Podle GVP k nim došlo ve starším až středním pleistocénu (starší část čtvrtohor); česká Wikipedie uvádí stáří kaldery 31 500 let. ^{[1, 7]}

Po vzniku kaldery v ní vyrostly čtyři stratovulkány (kuželovité sopky z vrstev lávy a popela): tři na jihozápadním konci a jeden, kuželovitý Oakandake, na severovýchodě. Oakandake byl podle GVP v holocénu (posledních asi 11 700 letech) často činný. ^[1]

Meakandake na jihozápadě kaldery, východně od jezera Akan, je shluk menších sopek, které se navzájem překrývají – GVP jich počítá devět, japonská meteorologická agentura JMA osm. Nejvyšší bod měří 1 499 m, sousední pravidelný kužel Akan-Fuji 1 476 m. Hlavní vrchol Meakandake má trojitý kráter. ^{[1, 2]}

Uprostřed skupiny leží kráter Nakamachineshiri široký asi 1,1 km. Vznikl při velké erupci pemzy a strusky zhruba před 13 000 lety (podle JMA), resp. 13 500 lety (podle GVP). ^{[2, 1]}

Erupce

V posledních zhruba 13 000 letech chrlil kráter Nakamachineshiri ve třech obdobích, vzdálených od sebe 3 000 až 4 000 let, pyroklastické proudy – žhavé laviny plynu a úlomků hornin. Největší erupce před 13 000 lety je poslala do všech směrů a pemza a struska napadaly na velké ploše jihovýchodně od sopky. Erupce asi před 9 000 lety dosáhla síly VEI 4. ^{[2, 1]}

Kužel Akan-Fuji vyrostl před 2 500 až 1 000 lety z čedičové lávy a strusky. Asi před 400 lety otevřel výbuch, při kterém se magma setkalo s vodou, kráter Akanuma; popel se usadil na úpatí a sjely bahnotoky. ^[2]

Novodobé erupce jsou malé a převážně freatické – vybuchuje pára z přehřáté podzemní vody a láva nevytéká. Dne 19. listopadu 1955 vznikly při takovém výbuchu na vrcholu Ponmachineshiri krátery č. 1 až 4 a sopka vyvrhla asi 60 000 tun materiálu. Do roku 1966 následovala řada dalších drobných výbuchů. ^[2]

Další malé výbuchy přišly v letech 1988, 1996 (vznikly krátery 96-1 až 96-3), 1998, 2006 a 2008. V březnu 2006 vybuchla sopka na severozápadním svahu Ponmachineshiri a v kráteru Akanuma a po svahu stekl bahnotok. V roce 1999 naměřila JMA v kráteru 96-1 infračerveným teploměrem až 671 °C a citlivé kamery v noci zachytily, že okolí kráteru světélkuje. ^[2]

Od 11. září 2025 se pod sopkou množila zemětřesení. JMA proto 15. září 2025 zvýšila stupeň výstrahy z 1 na 2 (z pětistupňové škály) a zakázala přístup do 500 m od kráteru. O den později napadlo kolem kráteru trochu popela a od 17. do 23. září stoupala z kráteru 96-1 bílá oblaka páry a plynů 200–800 m vysoko. Tokijské centrum pro varování před sopečným popelem (VAAC) hlásilo 25. října 2025 další erupci; popel ale na družicových snímcích rozpoznat nešel. ^{[3, 4, 1]}

Další erupce začala podle GVP 7. března 2026. JMA v polovině března hlásila pokračující erupční činnost, 9. března sopka vypouštěla asi 300 tun oxidu siřičitého denně a 15. března byl na sněhu u kráteru 96-1 vidět tmavý popel. Stupeň výstrahy 2 tehdy dál platil (stav v polovině března 2026). ^{[1, 5]}

Lidé kolem

Sopky leží v národním parku Akan. Podle údajů JMA ke konci října 2011 žilo v lázeňské osadě Akanko Onsen u jezera Akan asi 1 400 lidí a v osadě Meakan Onsen pod sopkou jen 5 lidí. ^{[2, 6]}

Mnohem víc je návštěvníků: do oblasti jezera Akan jich podle průzkumu z roku 2010 přijíždělo kolem 924 000 ročně a do okolí osady Meakan Onsen a jezírka Onneto asi 452 000. Na vrchol Meakandake vystoupilo od června do října 2010 zhruba 10 100 turistů. ^[2]

Monitoring

Meakandake patří mezi sopky, které JMA sleduje nepřetržitě. Na vrcholu a kolem něj má seismometry, náklonoměry (přístroje, které měří, jak se svah nepatrně naklání), přijímače GPS, mikrofony na infrazvuk, magnetometr a kamery. Další přístroje tu mají japonský geodetický úřad GSI, výzkumný ústav NIED, Hokkaidská univerzita a úřady Hokkaida. ^[2]

Při neklidu v září 2025 (16.–23. září) zaznamenávaly přístroje 27 až 50 sopečných zemětřesení denně a pomalý náklon svahu směrem ke kráteru Ponmachineshiri. ^[3]

Fakta

Činná část: skupina Meakandake (kráter Ponmachineshiri)
Výbuch 19. 11. 1955: asi 60 000 t materiálu, krátery č. 1–4
Nejvyšší teplota v kráteru: 671 °C (1999, kráter 96-1)
Stupeň výstrahy JMA: 2 z 5 (od 15. 9. 2025, platil ještě v březnu 2026)
Turisté na vrcholu: asi 10 100 za sezónu (2010)
Sleduje: Japonská meteorologická agentura (JMA)

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a kamení
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu rychlostí desítek až stovek km/h
freatická erupce: parní výbuch: magma ohřeje podzemní vodu, ta se prudce změní v páru a vyrazí na povrch se starou rozdrcenou horninou
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
náklonoměr: citlivý přístroj, který měří nepatrné naklánění terénu, např. když se sopka nafukuje
oxid siřičitý: jedovatý plyn (SO₂), který uvolňuje magma; jeho množství pomáhá odhadnout, kolik magmatu je blízko povrchu

Zdroje

Akan, Smithsonian Global Volcanism Program
National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 7. Meakandake, Japan Meteorological Agency
Increased seismicity and gas emissions at Meakandake volcano, Hokkaido, Japan (podle JMA a týdenní zprávy GVP 17.–23. 9. 2025), The Watchers (2025)
Volcanic Ash Advisory 2025/1, Meakandake, 25. 10. 2025, Tokyo VAAC / Japan Meteorological Agency (2025)
The Weekly Volcanic Activity Report: March 12–18, 2026 (týdenní zpráva GVP/USGS podle JMA), The Watchers (2026)
Akan Volcanic Complex, Wikipedia
Akan (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.