TerraBeat – zemětřesení a sopky

Oshima-Oshima

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
732 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1790
Poloha
41,510°, 139,367°

Oshima-Oshima je neobydlený sopečný ostrov v Japonském moři západně od jihozápadního cípu Hokkaida. V roce 1741 se při erupci zřítila část sopky do moře a vyvolala tsunami, která zasáhla pobřeží Hokkaida, Honšú i Koreje a zabila téměř 1 500 lidí. [1, 5]

Jak vypadá

Ostrov má rozlohu asi 10 km² a je široký kolem 4 km. Podle Wikipedie leží asi 50 km západně od města Macumae a je nejzápadnějším bodem Hokkaida; popisek fotografie v GVP uvádí 55 km od jihozápadního cípu Hokkaida, souhrn GVP ale 105 km. [1, 5, 6]

Ostrov je jen vrcholek, který vyčnívá nad hladinu. Tvoří ho dva srostlé stratovulkány: Higaši-jama na východě, kterou protíná 2 km široká kaldera, a Niši-jama na západě. Celá sopka měří v průměru asi 20 km a od mořského dna v hloubce asi 1 400 m se zvedá přibližně o 2 100 m. [1, 2]

Horniny ostrova jsou čedičové až andezitové a podle Wikipedie mladší než 18 000 let. Nejvyšší vrchol Era-dake měří podle Wikipedie 737 m, GVP uvádí výšku sopky 732 m. [1, 5]

Erupce a tsunami roku 1741

Erupce začala podle katalogu GVP 18. srpna 1741 a skončila v květnu 1742. Podle Wikipedie padal na Hokkaidu popel, který místy zakryl slunce, a koncem srpna (Wikipedie uvádí 29. srpna) přišla druhá, prudší fáze. Samotná erupce podle Wikipedie nikoho nezabila. [1, 4]

Během erupce se západní část sopky zhroutila a sesula na sever do moře. Vznikla podkovovitá propadlina otevřená k severu a převážně podmořská lavina trosek, která doputovala 16 km daleko. Erupce skončila tím, že v čele propadliny vyrostl nový čedičový struskový kužel Kanpo-dake. [1, 2]

Následná tsunami zasáhla pobřeží Hokkaida, západního Honšú a Koreje a podle GVP zabila téměř 1 500 lidí. Wikipedie uvádí nejméně 1 467 obětí v Japonsku bez započtení místních Ainuů a zničení 1 521 rybářských člunů a lodí; v Koreji zaplavila devět vesnic. [1, 4]

Po roce 1741 sopka ještě několikrát slabě soptila, naposledy v roce 1790. Od konce 18. století je klidná. [1]

Co o něm dnes víme

Dlouho se vedl spor, zda tsunami roku 1741 způsobilo zemětřesení, nebo zřícení sopky. Proti zemětřesení mluví to, že se nedochovaly zprávy o otřesech. Podle Wikipedie panuje dnes spíš shoda na sesuvu svahu sopky, plně uzavřená otázka to ale není. [4]

Klíčové bylo mapování mořského dna. Japonská hydrografická služba v roce 1993 podrobně změřila dno kolem ostrova a na severních podmořských svazích objevila rozsáhlé uloženiny laviny trosek. V roce 1997 je prozkoumala japonská ponorka Shinkai 2000 a potvrdila, že pocházejí z ostrova. Trosky leží až v hloubce 2 000 m a 18 km od ostrova, jednotlivé bloky jsou až 2 km široké a 100 m vysoké. [2]

Odhady objemu sesunutého materiálu se liší: studie z roku 2001 dospěla podle Wikipedie asi k 2,4 km³, novější práce z roku 2019 asi k 2,2 km³. Japonští vědci (mj. z Hokkaidské univerzity) v roce 2016 sesuv simulovali na počítači modelem, který spojuje sesuv a tsunami; vypočtené uloženiny se s naměřenými shodovaly poměrně dobře, model ale podle nich ještě potřebuje zpřesnit. [4, 3]

Zajímavosti

S rozlohou 9,73 km² je to podle Wikipedie největší neobydlený ostrov pod japonskou správou. Na jižní straně má japonská pobřežní stráž maják a heliport. Ostrov je severní hranicí hnízdišť buřňáka žíhaného. [5]

Fakta

Oběti tsunami 1741
téměř 1 500 (podle Wikipedie nejméně 1 467 v Japonsku)
Lavina trosek 1741
doputovala 16 km, převážně pod hladinou
Výška sopky od dna
asi 2 100 m (dno v hloubce asi 1 400 m)
Poslední erupce
1790

Slovníček

stratovulkán
vrstevnatá sopka, kterou postupně budují střídající se vrstvy lávy a sopečného popela a úlomků
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lavina trosek
rychlý sesuv obrovského množství horniny, když se zřítí část sopky
struskový kužel
malá sopka nasypaná z pórovitých kousků ztuhlé lávy (strusky) vyhozených při erupci
tsunami
série velmi dlouhých mořských vln, které vzniknou náhlým pohybem velkého množství vody, např. po zemětřesení nebo sesuvu do moře

Zdroje

  1. Oshima-Oshima, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Kaji, T., Yamazaki, H., Tokuyama, H., Kato, Y.: Topography and geology of the submarine landslide deposit by sector collapse of Oshima-Oshima island in the northern part of Japan (abstrakt Q139-001), Japan Geoscience Union Meeting 2007 (2007)
  3. Ioki, K., Tanioka, Y. a kol.: Landslide model of the 1741 Oshima-Oshima eruption (abstrakt HDS19-P03), Japan Geoscience Union Meeting 2016 (2016)
  4. 1741 eruption of Oshima–Ōshima and the Kampo tsunami, Wikipedia
  5. Oshima (Hokkaido), Wikipedia
  6. Ošima Óšima, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.