Guguan

sopka – Stratovolcano, United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

232 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

1883

Poloha

17,314°, 145,840°

Guguan je malý neobydlený sopečný ostrov v souostroví Severní Mariany v Tichém oceánu, široký asi 2,8 km. Tvoří ho stará rozrušená sopka, kaldera a mladší severní sopka, která vznikla při jediné známé erupci kolem roku 1883. Dnes je to přírodní rezervace, kam se nikdy nedostaly zavlečené kozy, prasata ani krysy. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Ostrov je zhruba kruhový, asi 2,8 km dlouhý a 2,3 km široký, s plochou kolem 4 km². Leží asi 56 km jižně od ostrova Alamagan a 463 km severně od Saipanu. Pobřeží lemují strmé čedičové skály a svahy rozbrázdily hluboké rokle vymleté deštěm. ^{[3, 4]}

Na jihu stojí rozrušená starší sopka a kaldera (propadlina) s mladším kuželem uvnitř. Severní sopku tvoří tři srostlé kužele s vrcholovým kráterem otevřeným na jednu stranu, z něhož stékaly lávové proudy na západ a severozápad. Výška ostrova se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 232 m, USGS 287 m na jižním okraji kaldery. ^{[1, 2]}

Erupce

Jediná známá erupce proběhla mezi lety 1882 a 1884, obvykle se uvádí rok 1883. Vyrostla při ní celá severní sopka a lávové proudy dotekly až k pobřeží; podle Wikipedie erupce vytvořila i pyroklastické proudy. GVP jí přiřazuje sílu VEI 2, s otazníkem. ^{[1, 2, 3]}

Starší zprávy o erupcích Guguanu z let 1819 a 1901 jsou omyl. Francouzský mořeplavec Freycinet z výpravy lodi Uranie (1817) si Guguan spletl se sousedním ostrovem Alamagan a tyto zprávy se ve skutečnosti týkají sirných výparů (solfatar) na Alamaganu. ^[1]

Americká geologická služba USGS hodnotí potenciální nebezpečí sopky jako střední. Ostrov je však neobydlený a podle podkladů GVP v okruhu 100 km nikdo nežije. ^{[2, 1]}

Historie

Ostrov v roce 1668 zakreslil španělský misionář Diego Luis de Sanvitores pod jménem San Felipe. Na rozdíl od jiných Marian nebyl nikdy osídlen. Španělsko ho v roce 1899 prodalo Německu, za první světové války ho ovládlo Japonsko a po druhé světové válce připadl pod správu USA. V letech 1909–1912 sem japonská firma posílala lovce ptáků pro peří na evropské klobouky. ^[3]

Život

Na počátku 80. let 20. století vyhlásilo Společenství Severních Marian ostrov přírodní rezervací. Protože tu lidé nikdy trvale nežili, nejsou tu zavlečená zvířata jako kočky, psi, kozy, prasata nebo krysy. ^[3]

Žije tu vzácný tabon druhu Megapodius laperouse, pták, který se vyskytuje jen na Severních Marianách a na Palau. Ostrov je mezinárodně významným ptačím územím organizace BirdLife International; hnízdí tu například i rybák černohřbetý a další mořští ptáci. ^[3]

Fakta

Jediná erupce

1882–1884 (obvykle 1883), VEI 2?

Hrozba podle USGS

střední

Přírodní rezervace

od počátku 80. let 20. století

První zákres

1668, Diego Luis de Sanvitores (San Felipe)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

stratovulkán

sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

pyroklastický proud

rychlá žhavá lavina sopečného plynu, popela a kamenů, která se valí po svahu

solfatara

místo, kde ze země unikají horké sirné plyny a pára

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupce od 0 do 8

tabon

pták, který vejce nezahřívá vlastním tělem, ale zahrabává je do teplé půdy nebo hromad tlejícího listí

Zdroje

1. Guguan, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Guguan, U.S. Geological Survey
3. Guguan, Wikipedia
4. Guguan, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.