Alamagan

sopka – Stratovolcano, United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

744 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

870

Poloha

17,600°, 145,830°

Alamagan je malý ostrov v Severních Marianách v Tichém oceánu. Celý ostrov je jen vrcholem velké sopky, která se zvedá z mořského dna. Naposledy prokazatelně vybuchla asi před tisíci lety; zprávy o erupcích z 19. století považují geologové za nepodložené. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Ostrov leží asi 250 km severně od Saipanu, 30 km severně od ostrova Guguan a 60 km jižně od ostrova Pagan. Je zhruba oválný, asi 4,8 km dlouhý a 4 km široký. Rozlohu uvádí anglická Wikipedie asi 13 km², česká 11,12 km². ^{[4, 5]}

Alamagan je stratovulkán – kuželovitá sopka vrstvená z lávy a sopečného popela. Podle anglické Wikipedie měří od mořského dna přes 4 000 m, nad hladinu ale vyčnívá jen 744 m. Nejvyšší bod se jmenuje Bandeera Peak. ^{[4, 1]}

Východně od středu ostrova je vrcholový kráter hluboký asi 350 m, po jeho stranách se zvedají dva vrcholy. Jihozápadní svah protíná příkopová propadlina (graben) velká asi 1,6 × 1 km. Rozsáhlý lávový proud z čedičového andezitu kdysi posunul severní pobřeží dál do moře a na jižním svahu je lávová plošina. ^{[1, 2]}

Východní pobřeží tvoří útesy vysoké až 100 m a strmé svahy, na kterých se sesouvá půda. Západní svah rozbrázdily hluboké erozní kaňony. Písečné pláže ostrov nemá, pobřeží pokrývají kameny. ^[4]

Erupce

Odkrytý kužel sopky vznikl převážně v holocénu, tedy za posledních asi 11 700 let. Pyroklastické proudy – žhavé laviny plynu a úlomků hornin – podle zprávy USGS z roku 1995 pokrývají asi dvě třetiny ostrova. ^{[1, 3]}

Radiokarbonové datování ukázalo dvě erupce: kolem roku 540 n. l. (s nejistotou asi 75 let) a kolem roku 870 n. l. (s nejistotou asi 100 let). Erupci kolem roku 870 hodnotí katalog GVP indexem sopečné výbušnosti VEI 4, tedy jako velkou explozivní erupci. ^[1]

Katalog GVP sice vede i nejisté erupce z let 1864 a 1887, ale podle práce Moorea a Trusdella z roku 1993 nejsou zprávy o historických erupcích věrohodné. Podle zprávy USGS z roku 1995 Alamagan za historické doby nevybuchl. ^{[1, 2, 3]}

Lidé kolem

Na ostrově žili už Chamorrové, původní obyvatelé Marian; zůstaly po nich kamenné sloupy latte a keramika. Španělé v roce 1695 obyvatele násilně odvezli na Saipan a později na Guam. Za německé správy po roce 1899 tu soukromá firma založila další kokosové plantáže, které ale zničily tajfuny v letech 1905, 1907 a 1913. ^[4]

Obyvatelé ostrova i ve 20. století vyráběli kopru (sušenou dužninu kokosových ořechů). V roce 1980 žilo na ostrově 36 lidí, v roce 2000 jen 6. V září 2009 přešel přímo přes ostrov tajfun Choi-wan a poslední obyvatelé odešli na Saipan; sčítání v roce 2010 našlo ostrov prázdný. ^{[4, 5]}

Od roku 2018 se lidé na Alamagan znovu pomalu vracejí: podle anglické Wikipedie se tehdy na ostrovy Alamagan a Agrihan vydalo 18 osadníků. Sčítání v roce 2020 tu napočítalo jednoho obyvatele. ^{[4, 5]}

V prosinci 1998 obyvatele evakuovali, protože se báli erupce. Podle anglické Wikipedie se později ukázalo, že víc páry z fumarol (otvorů, z nichž uniká sopečný plyn) způsobila hlavně dešťová voda, která do nich zatékala – k erupci nedošlo. ^[4]

Monitoring

Americká geologická služba USGS se podle své zprávy z roku 1995 věnovala sledování sopek Severních Marian od května 1981. Při výpravě v roce 1994 posílala seismická stanice na Alamaganu signál rádiem do Saipanu a zachycovala jen občasná místní zemětřesení, žádné výrazné roje. ^[3]

Badatelé tehdy z malé seismické aktivity, chybějícího pohybu terénu a nízkých teplot fumarol usoudili, že brzká erupce Alamaganu není pravděpodobná. Doporučili ale sopku sledovat podrobněji, protože se na ostrov vraceli lidé. Americký národní systém včasného varování řadí Alamagan mezi sopky se středním stupněm ohrožení. ^{[3, 2]}

Fakta

Poslední doložená erupce

kolem roku 870, VEI 4

Vrcholový kráter

hloubka asi 350 m

Výška od mořského dna

přes 4 000 m (Wikipedie)

Obyvatelé

36 (1980), 6 (2000), 0 (2010), 1 (2020)

Stupeň ohrožení (USGS)

střední

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

graben (příkopová propadlina)

pruh země, který poklesl mezi dvěma zlomy

čedičový andezit

tmavá sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu

holocén

současná geologická doba, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové

pyroklastický proud

žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu sopky

radiokarbonové datování

určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, například ve zuhelnatělém dřevě

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé erupce)

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

kopra

sušená dužnina kokosových ořechů, ze které se lisuje olej

Zdroje

1. Alamagan, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Alamagan, U.S. Geological Survey
3. Sako, M. K., Trusdell, F. A., Koyanagi, R. Y., Kojima, G., Moore, R. B.: Volcanic investigations in the Commonwealth of the Northern Mariana Islands, April to May 1994. USGS Open-File Report 94-705 (1995), U.S. Geological Survey (1995)
4. Alamagan, Wikipedia
5. Alamagan, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.