Kita-Fukutokutai

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

-73 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poslední známá erupce

1954

Poloha

24,417°, 141,417°

Kita-Fukutokutai je podmořská sopka v Tichém oceánu, zhruba na půl cesty mezi japonskými ostrovy Iótó (Iwodžima) a Minami-Iótó. Její vrchol leží jen několik desítek metrů pod hladinou. V letech 1937–2001 se nad ní občas objevovala zbarvená voda a v 50. letech 20. století po moři plula pemza. ^{[1, 2, 3, 4]}

Jak vypadá

Podle japonské pobřežní stráže leží sopka asi 40 km jihojihovýchodně od ostrova Iótó. Má tři mělčiny seřazené od severozápadu k jihovýchodu. Od sousední sopky Fukutoku-Okanoba u ostrova Minami-Iótó ji na mapě dna odděluje hloubková čára 500 m. ^[3]

Hloubka vrcholu se ve zdrojích liší. GVP a Japonská meteorologická agentura (JMA) uvádějí 73 m, což potvrdilo měření v letech 1985–1986. Podle měření pobřežní stráže z let 2002–2003 je nejmělčí místo v hloubce 55 m. Rybáři tomuto místu říkají Kaisenoba. ^{[1, 2, 3]}

Projevy činnosti

O činnosti sopky se ví hlavně ze zpráv lodí. V roce 1937 tu byla zbarvená voda a ze dna v hloubce 60–70 m vyvěrala síra. V letech 1947–1959 hlásilo několik rybářských lodí pruh zbarvené vody páchnoucí sírou. ^{[2, 3]}

V letech 1953–1954 se podle JMA síra ze dna doslova vylévala a po hladině plula pemza (lehká pórovitá sopečná hornina, která plave na vodě). JMA činnost z let 1947–1959 vede jako erupci, s otazníkem buď jako magmatickou, nebo jako freatomagmatickou (při níž se magma setká s vodou). ^{[2, 1]}

Dne 27. ledna 1988 ohlásila rybářská loď, že viděla sloup výbuchu vysoký asi 100 m. Průzkum, který hned následoval, nic nenašel, takže zpráva zůstala nepotvrzená. Pobřežní stráž v souhrnné tabulce uvádí datum 7. ledna, v podrobném záznamu 27. ledna. ^{[2, 3, 1]}

Dne 30. října 2001 zahlédla pobřežní stráž slabě žlutozelenou vodu ve tvaru vějíře, širokou asi 500 m a dlouhou asi 1 000 m. Při ostatních kontrolách zapsaných v letech 1998–2025 se nic neobvyklého neobjevilo. Dne 15. června 2026 byl na hladině vidět malý pruh plovoucího materiálu, o kterém není jasné, zda pochází ze sopky. ^[3]

Monitoring

JMA vede Kita-Fukutokutai mezi japonskými činnými sopkami. Japonská pobřežní stráž místo opakovaně kontroluje a zapisuje, zda se na hladině objevila zbarvená voda nebo plovoucí materiál; některá pozorování udělalo i japonské námořnictvo. ^{[1, 2, 3]}

Fakta

Vzdálenost od ostrova Iótó

asi 40 km jihojihovýchodně

Nejmělčí místo

55 m (měření 2002–2003)

Místní jméno

Kaisenoba (podle rybářů)

Plovoucí pemza

1953–1954

Slovníček

podmořská sopka

sopka, jejíž vrchol zůstává pod hladinou moře

zbarvená voda

skvrna mořské vody zbarvená do žluta, zelena nebo bíla rozpuštěnými sopečnými plyny a minerály; prozrazuje činnost sopky pod hladinou

pemza

velmi lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek plynu; často plave na vodě

Zdroje

1. Kita-Fukutokutai, Smithsonian Global Volcanism Program
2. 75. 北福徳堆 (Kita-Fukutokutai). 日本活火山総覧 (Katalog činných sopek Japonska), Japan Meteorological Agency
3. 北福徳堆 – 海域火山データベース (databáze podmořských sopek), Japan Coast Guard, Hydrographic and Oceanographic Department
4. Kita-Fukutokutai, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.