TerraBeat – zemětřesení a sopky

Sumisujima

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Caldera
Nadmořská výška
136 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
1916
Poloha
31,440°, 140,051°

Sumisudžima (anglicky Smith Rocks) je osamělá strmá skála uprostřed Tichého oceánu, asi 110 km jižně od ostrova Aogašima v souostroví Izu. Je to jen vyčnívající kousek okraje velké podmořské kaldery. Pod vodou tu několikrát vybuchla sopka, podle GVP naposledy v roce 1916, a moře kolem skály se od 70. let často zbarvuje. [2, 1]

Jak vypadá

Skála je vysoká 136 m a protažená od severu k jihu. Tvoří ji čedič s minerálem olivínem. [1, 2]

Na sever od skály leží kaldera – propadlina po zhroucení sopky. Podle GVP je široká 8–9 km a má stěny vysoké 600–700 m, podle japonské meteorologické agentury JMA měří asi 10 km a nejhlubší místo má 969 m pod hladinou. Kaldera vznikla v podmořské hoře široké asi 20 km. [2, 1]

Na východní straně kaldery, asi 7 km severo-severovýchodně od skály, vyrůstá mladší sopečný kužel Širane. Jeho vrchol je jen asi 8 m pod hladinou a je to nejmladší část celého sopečného komplexu. Západně od kaldery stojí ještě dva velké podmořské kužely, Sumisu č. 1 a č. 2. [2, 1]

Jak vznikl

Sopka patří do sopečného oblouku Izu, který vznikl nad místem, kde se jedna oceánská deska noří pod druhou (subdukce). Stáří kaldery se odhaduje různě: podle GVP vznikla před 60 000 až 30 000 lety, podle JMA před 20 000 lety nebo dříve. [2, 1]

Erupce

V roce 1870 vybuchla podmořská sopka u kuželu Širane a vynořil se malý ostrůvek vysoký asi 13 m. Dne 21. června 1916 vyrazil ze dna u západního okraje skály černý sopečný oblak a na okolí napadal popel a písek. Podle GVP je to poslední potvrzená erupce, katalog JMA ji však uvádí s otazníkem. [1, 2]

Od roku 1974 se kolem skály opakovaně objevuje zbarvená voda – žlutá, zelená, bílá nebo hnědá – někdy se zápachem síry. V říjnu 1992 sahal pruh zbarvené vody od kuželu Širane do vzdálenosti 6 km. [1, 2]

Podle zpravodajského webu News On Japan (s odvoláním na televizi ANN) se v červenci 2024 u východního pobřeží skály objevil asi 300 m dlouhý pruh zbarvené vody. Dne 18. září 2024 zjistil letecký průzkum pobřežní stráže pruh dlouhý asi 1 800 m u severozápadního a severního pobřeží a japonská meteorologická agentura téhož dne vydala výstrahu před erupcí – podle tohoto zdroje první od začátku pozorování. GVP vede tuto epizodu (září–říjen 2024) jako nejistou erupci. [3, 2]

Fakta

Výška skály
136 m
Vrchol kuželu Širane
asi 8 m pod hladinou
Poslední potvrzená erupce
21. června 1916
Vzdálenost od Aogašimy
asi 110 km jižně

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se vrchol sopky zhroutí do vyprázdněného zásobníku magmatu
čedič
tmavá sopečná hornina chudší na křemík; vzniká z řídké lávy
subdukce
zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad tím místem často vznikají sopky
zbarvená voda
skvrna žluté, zelené nebo bílé vody nad podmořskou sopkou, způsobená plyny a minerály z hlubin

Zdroje

  1. 67. Sumisujima (Smith Rocks) – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
  2. Sumisujima, Smithsonian Global Volcanism Program
  3. Eruption Warning for Izu's Sumisu Island, News On Japan (2024)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.