Sumisujima
sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Kde
- Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Caldera
- Nadmořská výška
- 136 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
- Poslední známá erupce
- 1916
- Poloha
- 31,440°, 140,051°
Sumisudžima (anglicky Smith Rocks) je osamělá strmá skála uprostřed Tichého oceánu, asi 110 km jižně od ostrova Aogašima v souostroví Izu. Je to jen vyčnívající kousek okraje velké podmořské kaldery. Pod vodou tu několikrát vybuchla sopka, podle GVP naposledy v roce 1916, a moře kolem skály se od 70. let často zbarvuje. [2, 1]
Jak vypadá
Skála je vysoká 136 m a protažená od severu k jihu. Tvoří ji čedič s minerálem olivínem. [1, 2]
Na sever od skály leží kaldera – propadlina po zhroucení sopky. Podle GVP je široká 8–9 km a má stěny vysoké 600–700 m, podle japonské meteorologické agentury JMA měří asi 10 km a nejhlubší místo má 969 m pod hladinou. Kaldera vznikla v podmořské hoře široké asi 20 km. [2, 1]
Na východní straně kaldery, asi 7 km severo-severovýchodně od skály, vyrůstá mladší sopečný kužel Širane. Jeho vrchol je jen asi 8 m pod hladinou a je to nejmladší část celého sopečného komplexu. Západně od kaldery stojí ještě dva velké podmořské kužely, Sumisu č. 1 a č. 2. [2, 1]
Jak vznikl
Sopka patří do sopečného oblouku Izu, který vznikl nad místem, kde se jedna oceánská deska noří pod druhou (subdukce). Stáří kaldery se odhaduje různě: podle GVP vznikla před 60 000 až 30 000 lety, podle JMA před 20 000 lety nebo dříve. [2, 1]
Erupce
V roce 1870 vybuchla podmořská sopka u kuželu Širane a vynořil se malý ostrůvek vysoký asi 13 m. Dne 21. června 1916 vyrazil ze dna u západního okraje skály černý sopečný oblak a na okolí napadal popel a písek. Podle GVP je to poslední potvrzená erupce, katalog JMA ji však uvádí s otazníkem. [1, 2]
Od roku 1974 se kolem skály opakovaně objevuje zbarvená voda – žlutá, zelená, bílá nebo hnědá – někdy se zápachem síry. V říjnu 1992 sahal pruh zbarvené vody od kuželu Širane do vzdálenosti 6 km. [1, 2]
Podle zpravodajského webu News On Japan (s odvoláním na televizi ANN) se v červenci 2024 u východního pobřeží skály objevil asi 300 m dlouhý pruh zbarvené vody. Dne 18. září 2024 zjistil letecký průzkum pobřežní stráže pruh dlouhý asi 1 800 m u severozápadního a severního pobřeží a japonská meteorologická agentura téhož dne vydala výstrahu před erupcí – podle tohoto zdroje první od začátku pozorování. GVP vede tuto epizodu (září–říjen 2024) jako nejistou erupci. [3, 2]
Fakta
- Výška skály
- 136 m
- Vrchol kuželu Širane
- asi 8 m pod hladinou
- Poslední potvrzená erupce
- 21. června 1916
- Vzdálenost od Aogašimy
- asi 110 km jižně
Slovníček
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne, když se vrchol sopky zhroutí do vyprázdněného zásobníku magmatu
- čedič
- tmavá sopečná hornina chudší na křemík; vzniká z řídké lávy
- subdukce
- zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad tím místem často vznikají sopky
- zbarvená voda
- skvrna žluté, zelené nebo bílé vody nad podmořskou sopkou, způsobená plyny a minerály z hlubin
Zdroje
- 67. Sumisujima (Smith Rocks) – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
- Sumisujima, Smithsonian Global Volcanism Program
- Eruption Warning for Izu's Sumisu Island, News On Japan (2024)
Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.