Kozushima

sopka – Lava dome(s), Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Lava dome(s)
Nadmořská výška: 572 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 838
Poloha: 34,219°, 139,153°

Kózušima je malý ostrov v souostroví Izu jižně od Tokia, postavený ze skupiny ryolitových lávových dómů a uloženin jejich výbuchů. V roce 838 tu proběhla velká erupce, při níž vznikl nejvyšší vrch ostrova Tendžósan a popel napadal ve velké části středního Japonska. Obsidián z ostrova lidé převáželi přes moře už ve starší době kamenné. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Ostrov měří asi 4 × 6 km a leží 14 km jihozápadně od ostrova Niidžima. Tvoří ho skupina 18 lávových dómů z ryolitu, světlé horniny velmi bohaté na křemík, a uloženiny jejich výbuchů. Největší a nejmladší dóm Tendžósan (572 m) zabírá střed ostrova. ^{[1, 2, 4]}

Ostrov je jen vrcholem většího podmořského sopečného tělesa dlouhého přes 20 km. To leží na hřbetu Zenisu, jednom z několika hřbetů, které protínají sopečný oblouk Izu napříč. Starší dómy, některé z posledních zhruba 10 000 let, stojí hlavně severně od Tendžósanu; na jihu ostrova jsou i dómy z pozdního pleistocénu (konce starších čtvrtohor). ^[1]

Ostrov spravuje Tokio a v roce 2017 na něm žilo 1 952 lidí. Je součástí národního parku Fudži-Hakone-Izu a dostanete se na něj lodí i letadlem. ^{[4, 5]}

Erupce

Nejvýznamnější známá erupce začala v srpnu 838 (GVP uvádí 2. srpna, japonská meteorologická agentura JMA 11. srpna). Nejprve se po ostrově hnaly pyroklastické proudy a přízemní vlny, pak padal popel a nakonec se vytlačil lávový dóm Tendžósan. Podle JMA vyvrhla asi 0,66 km³ magmatu (VEI 4). ^{[1, 2]}

Pyroklastický proud dosáhl až do moře. Spad popela zaznamenaly staré písemné prameny v širokém pásu od oblasti Kinki po Kantó. Vrstva popela z Tendžósanu se našla na ostrově Izu Óšima, ve městě Šizuoka i na úpatí Fudži. ^[2]

Možná soptil ostrov i v roce 832, kdy podle GVP mohl do moře stéct lávový proud; tato erupce je ale nejistá. Řada tří dómů na severu ostrova (Kóbejama, Ananojama a Hanatate) vznikla podle JMA někdy před 3 400 až 1 162 lety; GVP je datuje podle vrstvičky, kterou na povrchu sopečného skla časem vytváří voda. JMA přiznává, že celková historie erupcí není zcela jasná. ^{[1, 2]}

Monitoring

JMA sleduje Kózušimu nepřetržitě. Podle jejího katalogu (údaje do roku 2012) tu nejsou fumaroly (výrony sopečných plynů), ale měření GPS ukázala, že se ostrov za předchozích 10–20 let zvedal o jeden až několik centimetrů ročně; ještě v únoru 2012 to pokračovalo. Podle JMA to značí, že pod ostrov stále může přitékat magma. ^[2]

V okolí se opakují roje zemětřesení. Výrazný roj přišel v říjnu 1995: obyvatelé pocítili 246 otřesů, nejsilnější měl magnitudo 5,9 a na ostrově se sesouvaly útesy. ^[2]

Obsidián a nejstarší plavby

Z Kózušimy pochází obsidián, sopečné sklo, které se láme do ostrých hran. Rozborem jeho chemického složení se ho podařilo rozpoznat na nalezištích ze starší doby kamenné na pevninském Honšú, mimo jiné na jižním úpatí hor Jacugatake a Ašio. ^[3]

Japonský výzkumný projekt vedený Nobujukim Ikejou z univerzity Meidži (2016–2019) došel k závěru, že lidé obsidián z ostrova získávali asi před 37 000 až 34 000 lety. Protože pro něj museli přeplout moře a vrátit se, považují to autoři za nejstarší známou zpáteční plavbu v dějinách lidstva. Podmínky, za nichž byla taková plavba možná, chtěli prozkoumat pomocí přeplutí na mořském kajaku mezi Kózušimou a jižním cípem poloostrova Izu. ^[3]

Fakta

Hlavní erupce: 838 (Tendžósan), asi 0,66 km³ magmatu
Počet lávových dómů: 18
Obsidián převážený přes moře: asi před 37 000–34 000 lety
Nejsilnější zemětřesení (katalog JMA): M 5,9, říjen 1995

Slovníček

lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
ryolit: světlá sopečná hornina velmi bohatá na křemík; její láva je velmi hustá a erupce bývají výbušné
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu rychlostí desítek až stovek km/h
přízemní vlna (pyroklastický surge): řidší a rychlejší mračno popela a horkých plynů, které se šíří těsně nad zemí i přes překážky
obsidián: sopečné sklo, které vznikne velmi rychlým ztuhnutím lávy bohaté na křemík; láme se do ostrých hran
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé výbuchy)

Zdroje

Kozushima, Smithsonian Global Volcanism Program
61. Kozushima – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
Ikeya N.: Marine adaptation and behavioral ability proved by transportation of Kozushima obsidian at the Early Upper Paleolithic (KAKENHI 16K03165), KAKEN – Japan Society for the Promotion of Science / NII (2019)
Kōzu-shima, Wikipedia
Kózušima, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.