Towada

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Caldera

Nadmořská výška

1 011 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

915

Poloha

40,510°, 140,880°

Towada je velká sopečná kaldera na severu japonského ostrova Honšú, vyplněná hlubokým jezerem Towada. Propadlina široká asi 11 km vznikla při několika obrovských erupcích, z nichž poslední proběhla asi před 15 000 lety. Naposledy sopka vybuchla v roce 915 a byla to mohutná erupce se stupněm VEI 5. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Towada leží v severovýchodním japonském sopečném oblouku nad subdukční zónou – místem, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce vzniká magma. Podle Japonské meteorologické agentury (JMA) se tu sopka začala projevovat asi před 200 000 lety. Tehdy z opakovaných výlevů lávy a výbuchů vyrůstaly starší stratovulkány. ^{[1, 2]}

Asi před 55 000 lety začalo období obrovských výbušných erupcí. JMA uvádí tři velké pyroklastické proudy (horká mračna popela, pemzy a plynů): asi před 55 000, 36 000 a 15 000 lety. Tyto erupce vytvořily kalderu o průměru asi 11 km. GVP počítá až šest velkých erupcí během 40 000 let, které skončily asi před 13 000 lety. ^{[2, 1]}

Po vzniku kaldery vyrostl v její jižní části malý stratovulkán Goshikiiwa. Opakované výbušné erupce na jeho vrcholu vytvořily menší kalderu Nakanoumi – podle GVP asi 2 km širokou, podle JMA kráter o průměru asi 3 km. Její okraje dnes tvoří dva poloostrovy, které se táhnou od jižního břehu do jezera. ^{[1, 2, 3]}

Jezero Towada

Jezero Towada je největší kráterové jezero na ostrově Honšú. Leží ve výšce 400 m na hranici prefektur Aomori a Akita, má rozlohu 61,1 km² a hloubku až 327 m; právě velká hloubka mu dává sytě modrou barvu. Jediným odtokem je řeka Oirase. ^{[3, 4]}

Na severovýchodním okraji Nakanoumi stojí lávový dóm Ogurayama, který podle JMA vznikl asi před 7 600 lety. Jako nejvyšší bod sopky uvádí JMA vrch Ohanabeyama s výškou 1 011 m. ^{[2, 1]}

Erupce

Za posledních asi 11 000 let proběhlo podle JMA nejméně osm výbušných erupcí, při kterých se magma často setkalo s vodou (freatomagmatické erupce). Největší z těch, které JMA v tabulce uvádí, byla erupce asi před 6 200 lety, při které sopka vyvrhla asi 2,5 km³ magmatu. ^[2]

Poslední erupce proběhla podle starých japonských písemností v roce 915 a vrcholu dosáhla 17. srpna. Nejdřív padala pemza a popel a po svazích se hnala přízemní mračna (pyroklastické přívaly), potom pyroklastický proud Kemanai a bahnotoky (lahary). Sopka při ní vyvrhla asi 2,1 km³ magmatu. ^{[2, 1]}

Popel z této erupce pokryl velkou část oblasti Tóhoku. Podle Wikipedie erupce způsobila neúrodu, výkyvy počasí a hladomory. ^[3]

Zdroje se liší v tom, odkud erupce v roce 915 vyšla. Podle JMA i podle seznamu erupcí GVP z oblasti kaldery Nakanoumi, podle souhrnu GVP z lávového dómu Ogurayama. ^{[2, 1]}

Lidé kolem

Jezero je součástí národního parku Towada-Hačimantai (od roku 1936) a patří k velmi navštěvovaným turistickým místům; podle statistik prefektury Aomori přijelo v roce 2009 do celého parku přes 2,5 milionu návštěvníků. Ve městech Towada, Hirakawa a Kosaka a ve vesnici Shingo kolem sopky žilo podle údajů z let 2007 až 2011 dohromady přes 100 000 lidí. ^{[3, 2]}

V roce 1903 byla do jezera hlavně zásluhou Wainaie Sadajukiho vysazena ryba, které se anglicky říká „princess trout“ (princeznin pstruh). Kromě ní žijí v jezeře například pstruzi duhoví, kapři nebo úhoři japonští. ^[3]

Monitoring

Kolem sopky je regionální síť přístrojů několika institucí (GPS, seismometry). Podle katalogu Japonské meteorologické agentury zaznamenává pod Towadou mělká zemětřesení i hluboká nízkofrekvenční zemětřesení; JMA zveřejnila jejich přehled za roky 1997 až 2012. ^[2]

Fakta

Poslední erupce

915, vrchol 17. srpna, asi 2,1 km³ magmatu

Začátek činnosti

asi před 200 000 lety

Hloubka jezera

až 327 m

Dóm Ogurayama

vznikl asi před 7 600 lety

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce se taví hornina

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

pyroklastický proud

horké mračno sopečného popela, pemzy a plynů, které se řítí po svahu

pyroklastický příval

řidší, velmi rychlé a turbulentní mračno horkého popela a plynů, které se šíří přízemně

freatomagmatická erupce

výbuch, při kterém se magma setká s vodou a ta se prudce mění v páru

lahar

bahnotok ze sopečného popela a vody, který se valí údolími

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nerozteče a nahromadí se nad průduchem

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8

nízkofrekvenční zemětřesení

zvláštní druh otřesů s pomalejším chvěním, spojovaný s pohybem magmatu nebo plynů a kapalin pod sopkou

Zdroje

1. Towada, Smithsonian Global Volcanism Program
2. National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 24. Towada, Japan Meteorological Agency
3. Lake Towada, Wikipedia
4. Towada (jezero), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.