TerraBeat – zemětřesení a sopky

Akita-Yakeyama

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 366 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1997
Poloha
39,964°, 140,757°

Akita-Jakejama je malá, mírně svažitá sopka na severu japonského ostrova Honšú. Jméno Jakejama znamená „hořící hora“ a v Japonsku ho nese víc sopek. Láva se na povrch podle GVP naposledy dostala asi před 5 000 lety, ale dodnes tu dochází k menším parním výbuchům – naposledy dvakrát v roce 1997 – a u jejího úpatí vyvěrá velmi kyselý pramen Tamagawa. [2, 1, 4]

Jak vypadá

Sopka má průměr asi 7 km a nad okolím se zvedá jen zhruba 700 m; svahy mají sklon nejvýš 15°. Na vrcholu je kráter široký 600 m a na jeho jihozápadním okraji nejvyšší bod Jakejama (1 366 m). Uprostřed kráteru stojí lávová kopule Onigadžó, hromada husté lávy, která podle GVP vznikla při poslední erupci s výlevem magmatu asi před 5 000 lety. Podle katalogu JMA ale asi před 2 500 lety vznikla na vrcholu ještě západní lávová kopule Cugamori. [1, 2]

K sopce patří i vedlejší sopka Cugamori na východě, se 2 km širokým kráterem otevřeným k severovýchodu, a plochá lávová kopule Kuroišimori na jihu. Sopka leží hned západně od většího vulkánu Hačimantai. [2, 1, 4]

Erupce

Od 17. století jsou známy jen freatické erupce – výbuchy páry, při kterých se voda v podzemí prudce ohřeje a vymrští bláto a kamení, ale nová láva nevyteče. Ty nejsilnější, například v únoru 1678, dosáhly stupně 2 na stupnici VEI. Další menší výbuchy proběhly ve 20. století, několikrát spolu s bahnotoky (lahary). [1, 2, 3]

V noci na 10. května 1997 se sesul svah nad lázněmi Sumikawa asi 4 km severovýchodně od vrcholu a 11. května ráno se na stejném svahu utrhl velký kus. Vzniklý bahnotok zaplavil celé lázně a stekl do řeky Akagawa; na místě sesuvu pak vyrazila pára a popel. Podle Wikipedie bahnotok zničil dva hotely, nikdo ale nezahynul. [1, 3]

Dne 16. srpna 1997 došlo k malému parnímu výbuchu na jihovýchodním okraji kráteru Karanuma u vrcholu. Sloupec dýmu viděli horolezci, vznikl kráter široký asi 20 m a kolem se rozlétly kameny velké kolem 20 cm. Předem se sopka ničím neprojevila; po výbuchu ale prudce přibylo zemětřesení – 19. srpna jich bylo 448 – a utišila se až v polovině října. [1]

Nebezpečí

Velkým nebezpečím jsou tu sopečné plyny. V roce 1986 zabil sirovodík (jedovatý plyn páchnoucí po zkažených vejcích) v údolí Sakebizawa jednoho člověka. Fumaroly – místa, kudy unikají horké plyny – jsou činné hlavně u jezírka Junuma a v horní části Sakebizawy. [1]

Japonská meteorologická agentura JMA sopku nepřetržitě sleduje, mimo jiné seismometry a GPS; výšku dýmu zaznamenává i kamera regionálního úřadu japonského ministerstva dopravy. Po velkém zemětřesení Tóhoku v březnu 2011 se asi 10 km jihojihozápadně od vrcholu objevil roj zemětřesení. [1]

Lázně Tamagawa

Na západním úpatí vyvěrají lázně Tamagawa. Jejich voda je velmi kyselá a podle GVP slabě radioaktivní. Usazuje se z ní minerál hokutolit – baryt s příměsí olova –, který je v Japonsku chráněn jako zvláštní přírodní památka. [1, 2, 4]

Fakta

Poslední erupce s výlevem magmatu
asi před 5 000 lety (kopule Onigadžó)
Bahnotok Sumikawa
11. května 1997, bez obětí
Oběť sopečného plynu
1 (1986, sirovodík)
Hlídá
JMA (Japonská meteorologická agentura)
Vzácný minerál
hokutolit (lázně Tamagawa)

Slovníček

lávová kopule
hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z kráteru a neteče daleko
freatická erupce
výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
VEI
index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
lahar
bahnotok – proud vody, popela a kamení stékající ze sopky
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
hokutolit
druh minerálu barytu (síranu barnatého) s příměsí olova, který se usazuje z horkých pramenů

Zdroje

  1. National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 25. Akita-Yakeyama, Japan Meteorological Agency
  2. Akita-Yakeyama, Smithsonian Global Volcanism Program
  3. Akita-Yakeyama, Wikipedia
  4. Akita-Jake-jama, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.