Bandaisan

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 816 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1888
Poloha: 37,601°, 140,072°

Bandai je sopka v prefektuře Fukušima na japonském ostrově Honšú, nad severním břehem jezera Inawaširo. Proslavila ji erupce z 15. července 1888: parní výbuch tehdy způsobil zřícení vrcholu Ko-Bandai, obří sesuv zasypal vesnice pod horou a zahynulo asi 461 až 477 lidí. Sesuv přehradil řeky a vznikly stovky jezer, dnes oblíbená krajina Urabandai. ^{[1, 2, 4, 3]}

Jak vypadá

Bandai je podle JMA andezitový stratovulkán (kužel navrstvený z lávy a popela) s průměrem základny 7 až 10 km, který se zvedá asi 1 km nad okolí. Nejvyšší vrchol Ó-Bandai měří 1 816 m. Kolem vrcholového kráteru Numanotaira stojí další vrcholy, například Akahani (1 430 m) a Kušigamine (1 636 m). ^{[2, 4, 1]}

Z jihu, od jezera Inawaširo, vypadá hora jako pravidelný kužel, a proto se jí říká i Aizu-Fudži. Ze severu je ale vidět obrovská podkovovitá jizva po zřícení z roku 1888, široká asi 2,2 km, se srázy a holou skálou. ^{[2, 4, 1]}

Jak vznikl

Sopka se skládá z několika překrývajících se stratovulkánů. Vrchol Ko-Bandai, který se zřítil v roce 1888, vznikl podle GVP asi před 50 000 lety. Ó-Bandai začal růst asi před 40 000 lety poté, co silná pliniovská erupce (mohutný výbuch s vysokým sloupcem popela) způsobila zřícení starší hory a sesuv Okinadžima směrem k jihozápadu. ^{[1, 5]}

Dnešní tvar hory je podle JMA výsledkem opakovaných zřícení. Magma naposledy vystoupilo na povrch před více než 25 000 lety; od té doby jsou všechny erupce freatické – parní výbuchy, při nichž se podzemní voda ohřátá magmatem náhle změní v páru. ^{[2, 1]}

Erupce

Za posledních 5 000 let proběhly čtyři větší parní erupce, mezi nimi byly odstupy 1 100 až 1 700 let. Jedna z nich přišla v roce 806 a vybuchla ve starém kráteru na východní straně Ó-Bandai. ^{[2, 1]}

Erupci v roce 1888 předcházelo několik dní slabých zemětřesení. Ráno 15. července kolem 7:00 začalo dunět, kolem 7:30 přišla tři silná zemětřesení a asi v 7:45 se ozval mohutný výbuch, po kterém rychle následovalo dalších 15 až 20 explozí. Většina vrcholu Ko-Bandai se zřítila. Výbuchy bylo slyšet na vzdálenost 50 až 100 km a popel dopadal až k pobřeží Tichého oceánu. ^[2]

Z hory se uvolnil obří sesuv (lavina kamení a zeminy), který se podle JMA hnal rychlostí 45 až 77 km/h; uložil asi 1,5 km³ materiálu. Zároveň se po údolí Biwazawa přehnala tlaková vlna s úlomky (podle JMA chladná pyroklastická přívalová vlna) a zničila vesnici Šibutani na jihovýchodním úpatí. Sesuv zasypal podle JMA 5 obcí a 11 vesnic. Katalog JMA uvádí 461 obětí (jinde 477), Wikipedie a japonská turistická agentura 477. ^{[2, 4, 3]}

I po erupci byla hora nebezpečná. V kráteru se opakovaně tvořily lahary (bahenní proudy) a v květnu 1938 se zřítila část stěny kráteru: zahynuli 2 lidé, 5 bylo zraněno a 4 domy byly strženy nebo poškozeny. Stěna se sesouvala znovu v roce 1954. ^[2]

Krajina Urabandai

Sesuv z roku 1888 zahradil řeku Nagase a její přítoky. Za přírodními hrázemi vznikla jezera Hibara, Onogawa a Akimoto i jezírka Gošikinuma; podle japonské turistické agentury celkem přes 300 jezer a rybníků. Severní úpatí, náhorní plošina Urabandai, je dodnes posetá pahorky z trosek sesuvu. ^{[2, 3, 4]}

V jezeře Hibara stojí pod vodou brána torii svatyně Óyamazumi; při nízké hladině je vidět její horní část. Po erupci stát vedl obnovu kraje i nové zalesňování a od 50. let 20. století je oblíbeným turistickým cílem v národním parku Bandai-Asahi. V roce 2011 byla oblast vyhlášena japonským geoparkem. ^{[3, 4]}

Historie

Podle Wikipedie se na pomoci postiženým v roce 1888 podílel Japonský červený kříž, založený o rok dříve. Byla to jeho první pomoc při katastrofě v době míru. U jezírek Gošikinuma stojí pomník těm, kdo pomáhali s obnovou. ^[4]

Hora se původně jmenovala Iwahaši-jama, což se podle Wikipedie vykládá jako „skalní žebřík do nebe“. Katastrofu z roku 1888 zpracoval spisovatel Jasuši Inoue v románu Ko-Bandai. ^{[4, 5]}

Monitoring

Japonská meteorologická agentura JMA řadí Bandai mezi sopky, které nepřetržitě sleduje. Zemětřesení pod horou měří od roku 1965. V kráterové stěně z roku 1888 a v kráteru Numanotaira jsou malé fumaroly – místa, kde unikají sopečné plyny. ^[2]

Na jaře a v létě 2000 zesílila zemětřesení pod vrcholem. Dne 10. května přístroje poprvé od začátku měření zachytily sopečný třes (vytrvalé chvění země) a v srpnu počet otřesů prudce vzrostl, 15. srpna jich bylo 476. Neklid trval i v roce 2001 a po květnu opadl. Výrazné pohyby terénu ani změny na povrchu přitom JMA nezaznamenala. ^[2]

Fakta

Erupce 1888: 15. července, parní výbuch a zřícení vrcholu Ko-Bandai, VEI 2 (JMA; GVP uvádí VEI 4)
Oběti erupce 1888: 461 (JMA) nebo 477
Objem sesuvu 1888: asi 1,5 km³
Poslední výstup magmatu: před více než 25 000 lety
Jezera vzniklá v roce 1888: Hibara, Onogawa, Akimoto a přes 300 menších
Monitoring: Japonská meteorologická agentura (JMA), nepřetržitě

Slovníček

stratovulkán: sopečný kužel navršený ze střídajících se vrstev lávy a popela
pliniovská erupce: velmi silný výbuch, při kterém sopka chrlí do výšky desítek kilometrů sloupec plynů, popela a pemzy
freatická erupce: parní výbuch: podzemní voda ohřátá magmatem se náhle změní v páru a roztrhá horninu nad sebou
sesuv (lavina trosek): obrovské množství kamení a zeminy, které se po zřícení části sopky řítí po svahu
pyroklastická přívalová vlna: rychlý, řídký mrak plynů a horkých úlomků, který se šíří od výbuchu a ničí, co mu stojí v cestě
lahar: bahenní proud ze sopečného materiálu a vody, který se valí údolími
fumarola: otvor, kterým ze země unikají horké sopečné plyny a pára
sopečný třes: vytrvalé chvění země pod sopkou, často spojené s pohybem plynů nebo magmatu
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu

Zdroje

Bandaisan, Smithsonian Global Volcanism Program
National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 36. Bandaisan, Japan Meteorological Agency
The Human Story of the Eruption of Mt. Bandai, Japan Tourism Agency (MLIT), databáze vícejazyčných textů
Mount Bandai, Wikipedia (anglicky)
Bandai (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.