Akagisan

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 828 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 36,560°, 139,193°

Akagi je rozložitá sopka v prefektuře Gunma na japonském ostrově Honšú, která se zvedá nad severním okrajem Kantóské nížiny, asi 25 km široká u úpatí. Její velké výbuchy patří do dávné minulosti, desítky tisíc let zpátky. Jestli soptila i v historické době, není jisté – zápis o erupci z roku 1251 může popisovat i lesní požár. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Akagi je nízký a široký stratovulkán, tedy sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků. Je z velké části z andezitu. Nejvyšším bodem je vrchol Kurobi (Kurobisan) ve výšce 1 828 m. ^{[1, 2]}

Na vrcholu je oválná kaldera – propadlina asi 4 km dlouhá od severu k jihu a 3 km široká. Na jejím dně stojí lávové dómy, kupy z husté lávy, seřazené v linii od severozápadu k jihovýchodu, a v severovýchodní části leží jezero Ónuma (Ono). ^{[1, 2]}

Hora je pro místní lidi posvátná; u jezera Ónuma stojí svatyně Akagi. Spolu s horami Haruna a Mjógi patří k „Třem horám Džómó“. Studenému severnímu větru, který z ní fouká dolů, se říká akagi-oroši. ^[4]

Erupce

Dnešní sopka stojí na troskách starší. Tu zčásti rozbilo zhroucení svahu a na jižním úbočí po něm zůstala uložená obří lavina sutě. Během pleistocénu pak vyrostla druhá sopka a doprovázela ji řada velkých pliniovských erupcí, mohutných výbuchů vysokým sloupcem pemzy a popela. ^[1]

Podle Japonské meteorologické agentury (JMA) vznikla vrcholová kaldera někdy před 70 000 až 50 000 lety při vyvržení pemzy a horkých pyroklastických proudů. Potom začal v kaldeře růst střední kužel s lávovými dómy. Poslední velká pliniovská erupce přišla asi před 40 000 až 45 000 lety a činnost podle JMA skončila asi před 24 000 lety. ^[2]

Zdroje se v datech rozcházejí: katalog GVP uvádí, že poslední pliniovská erupce byla asi před 31 000 lety a že teprve po ní začal růst střední kužel. ^{[1, 2]}

Z historické doby máme jen nejasné zprávy. V 9. století byla několikrát zaznamenána neobvyklá činnost. Kronika Azuma kagami zmiňuje 18. května 1251 erupci, jenže z ní se nenašel žádný vyvržený materiál a podle některých badatelů šlo o lesní požár; jiní ale našli další dobové záznamy, které erupci podporují. Za nejisté považuje GVP i hlášení z roku 1938. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Vědci z Tokijské metropolitní univerzity v roce 2016 popsali dvě erupce kolem doby před 40 000 lety. Pemza Akagi-Kanuma je podle nich stará 44 000 let a nad ní leží uloženina, kterou nově pojmenovali nazvanou Akagi-Shimizu Lithic Tephra. Ta má objem asi 6 km³, což odpovídá stupni VEI 5 – stejně jako erupce hory Fudži v roce 1707. ^[3]

Mezi oběma vrstvami leží sopečná půda, takže mezi erupcemi musela být přestávka. Ve spodní vrstvě mladšího výbuchu jsou kuličky slepeného popela a horní část vznikla, když se magma setkalo s vodou. ^[3]

Dnes na sopce nejsou žádné fumaroly (výrony horkých plynů). JMA ji přesto vede mezi činnými sopkami Japonska a regionální sítí seizmometrů tu sleduje mělká i hluboká zemětřesení. Mapa sopečného ohrožení pro Akagi podle katalogu JMA z roku 2013 neexistuje. ^[2]

Fakta

Nejvyšší vrchol: Kurobi, 1 828 m
Kaldera: asi 4 × 3 km, vznik před 70 000–50 000 lety
Obsah SiO₂ v horninách: 51,5–71,8 %
Lodní jméno: letadlová loď Akagi (útok na Pearl Harbor)

Slovníček

stratovulkán: sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků, obvykle kuželovitého tvaru
andezit: šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad místy, kde se jedna deska podsouvá pod druhou
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nad průduchem nahromadí, protože nedokáže odtéct
pliniovská erupce: mohutný výbuch, při kterém sloupec plynu, pemzy a popela vystoupá desítky kilometrů vysoko
pleistocén: starší čtvrtohory, období ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Akagisan, Smithsonian Global Volcanism Program
National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 42. Akagisan, Japan Meteorological Agency (2013)
Nanri, S., Suzuki, T.: Two eruptive events occurred around 40 ka at the Akagi volcano in North Kanto, NE Japan: Eruptions of the Akagi-Kanuma and Akagi-Shimizu Lithic Tephras (abstrakt SVC48-10), Japan Geoscience Union Meeting 2016 (2016)
Mount Akagi, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.