Myokosan

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 454 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

750 př. n. l.

Poloha

36,891°, 138,114°

Myōkō (Mjókó) je strmý stratovulkán na ostrově Honšú v Japonsku, severně od města Nagano, nad jezerem Nodžiri. Vrchol tvoří lávová kopule uvnitř 3 km široké kaldery. Naposledy prokazatelně soptil asi před 2 500 až 3 000 lety a v historických záznamech žádná erupce není, ale v kaldeře stále unikají sopečné plyny a japonská meteorologická agentura ho vede jako činnou sopku. ^{[1, 2, 4, 5]}

Jak vznikl

Myōkō leží v sopečném oblouku severovýchodního Japonska nad subdukční zónou. Začal růst asi před 300 000 lety ve čtyřech obdobích činnosti, mezi kterými byly dlouhé přestávky. Každé období začínalo erupcemi tekutějšího čediče a postupně přecházelo k hustším andezitům a dacitům. ^{[1, 2]}

Poslední, čtvrté období činnosti začalo asi před 43 000 lety. Na vrcholu vznikla kaldera široká asi 3 km, která je otevřená široce k východu. Podle japonské meteorologické agentury JMA se začala tvořit asi před 20 000 lety. Dnes ji vyplňuje lávová kopule s plochým vrcholem, která tvoří nejvyšší bod hory. ^{[1, 2]}

Erupce

Na konci pleistocénu a na začátku holocénu se několikrát zřítila část sopky. Velké laviny trosek se přitom přehnaly na východ a severovýchod. Podle JMA vznikla asi před 8 000 lety při takovém zřícení lavina trosek horního Taguči (Taguchi). ^{[1, 2]}

Ve středním holocénu stékaly po východních svazích pyroklastické proudy – podle GVP asi před 5 800 a 4 200 lety. JMA uvádí proud Akakura asi před 5 300 lety a proud Ótagirigawa asi před 4 200 lety; ten druhý dosáhl až na úpatí hory a byl zatím poslední erupcí, při níž sopka vyvrhla magma. ^{[1, 2]}

Nejmladší erupci datuje GVP do doby asi před 2 800 až 2 500 lety, kdy vznikly pyroklastické přívaly. JMA uvádí jako nejmladší erupci s dochovanými usazeninami freatický (parní) výbuch asi před 3 000 lety a připouští, že malé výbuchové krátery v kaldeře mohly být činné i později. ^{[1, 2]}

Monitoring

Mezi kopulí a jižní stěnou kaldery leží fumarolové pole Džigokudani (Jigokudani), kde stále uniká pára a sopečné plyny. Na tomto místě se dříve těžila síra. ^{[1, 2]}

Sopku sleduje japonská meteorologická agentura JMA a jednou měsíčně o ní vydává zprávu. Podle výroční zprávy za rok 2025 byla sopka po celý rok klidná a platila jen základní předpověď s upozorněním, že jde o činnou sopku. Při leteckých pozorováních 17. dubna a 17. října 2025 bylo v Džigokudani vidět bílé fumarolové plyny a termokamera tam ukázala horké místo, beze změny proti květnu 2023. ^{[2, 3]}

Lidé kolem

Hora patří do národního parku Myōkō-Togakushi Renzan a je zařazena mezi Sto slavných japonských hor. Na jejím úpatí leží horké prameny a lyžařská střediska, například Akakura, Suginohara a Ikenotaira. Do 30 km od sopky žije podle GVP asi 560 000 lidí. ^{[4, 1]}

Fakta

Začátek růstu

asi před 300 000 lety

Poslední magmatická erupce

asi před 4 200 lety (proud Ótagirigawa)

Největší erupce v katalogu

asi 4750 př. n. l., VEI 5

Fumarolové pole

Džigokudani, dříve těžba síry

Hlídá

JMA (Japonská meteorologická agentura)

Stav v roce 2025

klid, základní předpověď (činná sopka)

Slovníček

stratovulkán

vysoká kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečného popela

subdukční zóna

místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky

čedič, andezit, dacit

sopečné horniny seřazené podle rostoucího obsahu křemíku; čím víc křemíku, tím je láva hustší

kaldera

velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne zhroucením nebo výbuchem

lávová kopule

hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z průduchu a neteče daleko

lavina trosek

obrovský sesuv, když se zřítí část sopky; může dojet mnoho kilometrů daleko

pyroklastický proud

žhavá směs sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu sopky

pyroklastický příval

řidší a rychlejší oblak žhavého popela a plynů, který se valí při zemi

freatický výbuch

výbuch páry, když magma ohřeje podzemní vodu; vyvrhuje hlavně starou horninu, ne čerstvé magma

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

pleistocén, holocén

pleistocén je starší část čtvrtohor, doba zalednění; holocén je posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Myokosan, Smithsonian Global Volcanism Program
2. 妙高山 Myokosan (přehled sopky), Japan Meteorological Agency
3. 令和７年（2025年）の妙高山の火山活動 (činnost sopky Myōkō v roce 2025), Japan Meteorological Agency (2026)
4. Mount Myōkō, Wikipedia
5. Mjókó (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.