Fudži (Fujisan)

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 776 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1708
Poloha: 35,361°, 138,728°

Fudži je nejvyšší hora Japonska (3 776 m) a zároveň činná sopka, asi 100 km jihozápadně od Tokia. Její téměř pravidelný kužel je jedním ze symbolů Japonska a od roku 2013 je na Seznamu světového dědictví UNESCO. Naposledy vybuchla v letech 1707–1708 a popel tehdy dopadl i na Edo, dnešní Tokio. ^{[1, 4, 5]}

Jak vznikl

Fudži patří do sopečného oblouku Izu, který vzniká nad subdukční zónou – místem, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce se taví hornina. Stojí na pevninské kůře silné přes 25 km. ^[1]

Pravidelný tvar hory klame: dnešní sopka stojí na skupině starších sopek, které se navzájem překrývají. Anglická Wikipedie rozlišuje čtyři generace – nejstarší jádro Sen-komitake (objevené v roce 2004), Komitake, Starou Fudži (Ko-Fuji) zhruba z doby před 100 000 lety a Novou Fudži (Shin-Fuji), která na ní roste asi posledních 10 000 let. Zbytky starších sopek tvoří nepravidelnosti na obrysu hory. ^{[1, 4]}

Mladá Fudži nejprve rostla hlavně výlevy lávy: v období před 11 000 až 8 000 lety vzniklo asi 80 % jejího objemu. Pak se střídaly menší výbuchy a další velké lávové proudy. Zhruba posledních 2 000 let soptí sopka hlavně z bočních průduchů na svazích – kuželů a průduchů má víc než sto. ^[1]

Jak vypadá

Na vrcholu je kráter široký asi 700 m (podle Wikipedie 780 m a hluboký 240 m). Kužel je pokrytý sněhem zhruba pět měsíců v roce. ^{[1, 4]}

Lávové proudy z vrcholu a z některých bočních kuželů zahradily na severní straně hory odtok vody u pohoří Misaka. Tak vznikla Pětijezeří Fudži, dnes oblíbené rekreační místo. Tři z těchto jezer – Motosu, Šódži a Sai – podle Wikipedie vznikla rozdělením jednoho jezera lávou z erupce v letech 864–866. ^{[1, 4]}

Láva z téže erupce (zvané Jógan) pokryla úpatí hory v místě, kde dnes roste les Aokigahara. ^[2]

Erupce

Za posledních 5 600 let měla Fudži asi 180 erupcí a 96 % z nich bylo malých nebo středních. ^[2]

Poslední potvrzená erupce, Hóei, začala 16. prosince 1707. Byla to největší erupce Fudži v historické době (stupeň 5 na stupnici VEI) a na jihovýchodním svahu po ní zůstal velký nový kráter a vedlejší vrchol Hóei-zan. ^{[1, 4]}

Podrobný výzkum usazenin rozdělil erupci Hóei do 17 fází během 16 dní. Na místo dnešního centra Tokia, asi 100 km daleko, tehdy napadlo kolem 40 mm sopečného popela. Podle studie z roku 2015 vyvrhla sopka podle zvolené metody výpočtu zhruba 1,5 až 2,5 bilionu kilogramů materiálu (modelový odhad z jednotlivých fází asi 2,1 bilionu kg). ^{[3, 4]}

Erupci předcházelo koncem října 1707 velké zemětřesení v oblasti příkopu Nankai. Někteří odborníci tyto dvě události dávají do souvislosti. ^[2]

Nebezpečí

V březnu 2021 vydaly úřady novou mapu ohrožení, která podstatně přepracovala mapu z roku 2004. Vychází z erupcí za posledních 5 600 let místo dřívějších 3 200 let. Odhad objemu lávy, která může vytéct, stoupl ze 700 milionů na 1,3 miliardy m³ a počet lidí, které by bylo nutné evakuovat, z asi 16 000 na asi 116 000. ^[2]

V březnu 2023 přibyl nový evakuační plán pro 27 obcí, kde žije asi 800 000 lidí. Zdraví obyvatelé pásma, kam by láva mohla dotéct do tří hodin, mají podle plánu odcházet zpravidla pěšky; lidé, kteří potřebují pomoc, smějí jet autem. ^[2]

Velkou hrozbou je popel pro Tokio. Odhad vládní rady pro prevenci katastrof z března 2020, založený na erupci Hóei, počítá s vrstvou popela až 2 cm na velké části tokijské oblasti a místy až 10 cm. Popel by mohl zastavit vlaky, způsobit výpadky proudu a znečistit pitnou vodu. ^[2]

Co o něm dnes víme

Až do 90. let 20. století se Fudži považovala za spící sopku. Pak se v letech 2000–2001 pod ní objevila četná hluboká nízkofrekvenční zemětřesení – slabé otřesy, které se spojují s pohybem magmatu v hloubce. ^[2]

Prostý průměr z minulosti by dával jednu erupci zhruba každých 30 let, přesto je sopka klidná už přes 300 let. Proč, vědci zatím přesně nevědí. Shodují se, že Fudži jednou znovu vybuchne, ale kdy a jak silně, předpovědět nelze. ^[2]

Model z roku 2015 ukázal, že usazeniny popela z erupce Hóei lze přesněji napodobit, když se dlouhá erupce rozdělí na jednotlivé fáze a počítá se se změnami větru. Takové modely pomáhají odhadnout, kam by popel při příští erupci dopadal. ^[3]

Lidé kolem

Do 30 km od vrcholu žije asi 900 000 lidí a do 100 km přes 25 milionů. Hora leží na hranici prefektur Šizuoka a Jamanaši. ^{[1, 5]}

Fudži je spolu s horami Tate a Haku jednou ze tří posvátných hor Japonska a po staletí inspiruje umělce i poutníky. Podle tradice ji poprvé zdolal asketa En no Gjódža v roce 663. V roce 2009 na ni vystoupilo asi 300 000 lidí. ^[4]

Kvůli davům zavedla prefektura Jamanaši v roce 2024 na nejoblíbenější stezce Jošida poplatek 2 000 jenů, denní limit 4 000 turistů a uzavírku od 16 do 3 hodin (kromě hostů horských chat). ^[4]

Fakta

Poslední erupce: Hóei, 16. 12. 1707 – 1708 (VEI 5)
Popel v dnešním Tokiu (1707): asi 40 mm
Erupcí za 5 600 let: asi 180
Nová mapa ohrožení: březen 2021
Světové dědictví UNESCO: od roku 2013
První výstup (podle tradice): 663

Slovníček

subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň je zhruba desetkrát větší
boční průduch: otvor na svahu sopky, kudy vystupuje magma mimo vrcholový kráter
hluboké nízkofrekvenční zemětřesení: slabý otřes v hloubce pod sopkou s pomalým kmitáním; spojuje se s pohybem magmatu nebo tekutin
mapa ohrožení: mapa, která ukazuje, kam by při erupci mohla dotéct láva, dopadnout popel nebo dojít jiné nebezpečí

Zdroje

Fujisan, Smithsonian Global Volcanism Program
Uchijo Yoshitaka: In pursuit of a path to protect lives and livelihoods that „leaves no-one behind“ (Mt. Fuji), Science Japan (JST) (2023)
Magill, C. a kol.: Simulating a multi-phase tephra fall event: inversion modelling for the 1707 Hoei eruption of Mount Fuji, Japan. Bulletin of Volcanology 77 (2015), doi:10.1007/s00445-015-0967-2 (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2015)
Mount Fuji, Wikipedia
Fudži, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.