Sanbesan

sopka – Stratovolcano, Japan, Western Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Western Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 126 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

650

Poloha

35,141°, 132,622°

Sanbe (Sanbesan) je sopka v prefektuře Šimane na jihozápadě japonského ostrova Honšú, nedaleko pobřeží Japonského moře. Její vrchol protíná malá kaldera. Silná erupce asi před 4 000 lety pohřbila les obřích stromů, jehož kmeny dnes stojí v podzemní expozici. ^{[1, 5, 3]}

Jak vypadá

Vrchol sopky protíná malá kaldera o průměru asi 1 km. Nejvyšší bod, O-Sanbe (1 126 m), leží na jejím severním konci. K sopce patří i další vrcholy Me-Sanbe, Ko-Sanbe a Mago-Sanbe a lávový dóm Taiheizan. ^{[1, 2]}

Vrcholy O-Sanbe, Me-Sanbe, Ko-Sanbe a Mago-Sanbe vznikly z lávových dómů z dacitu. Taiheizan a nižší svahy hory jsou naopak nakupené z pemzy a popela. V okolí sopky je mnoho horkých pramenů. ^{[2, 6]}

Erupce

Sopka začala soptit asi před 100 000 lety na starém podloží z dioritu a žuly. Ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) měla několik velkých výbušných erupcí. Ve druhé fázi své činnosti pokryl popel a pemza pobřeží až do vzdálenosti 20 km a v uloženinách jsou kusy zuhelnatělého dřeva z lesa spáleného žhavou vlnou. ^{[2, 1, 5]}

Jedinou silnou erupci v holocénu (posledních asi 11 700 let) uvádí GVP z dómu Taiheizan asi před 3 700 lety, se silou VEI 4. Pyroklastické proudy se tehdy hnaly po severovýchodních až jihovýchodních svazích a jeden doběhl údolím řeky Hayamizu 9 km na jihozápad. ^[1]

Došlo i k mladším erupcím, které ale nejsou přesně datované. Jako poslední erupci uvádí katalog GVP podle radiokarbonového datování asi rok 650 n. l. (± 50 let). ^[1]

Vrstvy sopečných uloženin pomáhají datovat i popel ze vzdálených sopek, který na Sanbe napadal asi před 90 000, 30 000 a 7 300 lety. Naopak popel ze Sanbe slouží geologům a archeologům k datování nalezišť až v prefektuře Fukui severovýchodně od Kjóta. ^[2]

Pohřbený les Azukihara

Při stavbě rýžového pole v údolí Azukihara se v roce 1983 vynořil z půdy obrovský kmen. Další průzkum našel v údolí desítky stromů, z nichž 30 stálo vzpřímeně. Les tvořily hlavně japonské cedry (kryptomerie, přes 80 %), dále zelkovy, jírovce a duby. ^{[4, 3]}

Les zasypala erupce Sanbe asi před 4 000 lety. Podle výkladu v muzeu nejdřív údolí na severní straně hory zaplnil sesuv písku a suti a pak vše přikryl sopečný popel. ^{[4, 3]}

Nejvyšší nalezený strom, kryptomerie, měří podle muzea 12,5 m a nejširší kmen má u kořenů průměr 2,5 m. Na řezu kmenem nalezeným v roce 1983 je 443 letokruhů – strom tedy žil přes 400 let. Část stromů je vystavena v přírodovědném muzeu Sanbe Šizenkan, ostatní stojí na původním místě. ^{[4, 3]}

Fakta

Začátek činnosti

asi před 100 000 lety

Pohřbený les Azukihara

zasypán asi před 4 000 lety, objeven 1983

Nejvyšší pohřbený strom

kryptomerie (japonský cedr), 12,5 m

Slovníček

stratovulkán

vysoká kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nad průduchem vytlačí a téměř neteče

dacit

světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je hustá a mívá sklon k výbušným erupcím

pyroklastický proud

žhavá směs sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí

VEI

index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

pleistocén

starší čtvrtohory, období ledových dob zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

Zdroje

1. Sanbesan, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Mt. Sanbe: Composition and Volcanic Deposits, Japan Tourism Agency (MLIT), databáze vícejazyčných výkladových textů
3. Buried Forest: Exhibit Overview, Japan Tourism Agency (MLIT), databáze vícejazyčných výkladových textů
4. Sanbe-Azukihara Buried Forest – About, Shimane Prefectural Sanbe Shizenkan Nature Museum
5. Mount Sanbe, Wikipedia
6. Sanbe, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.