Nakanoshima

sopka – Stratovolcano(es), Japan, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 979 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1914
Poloha: 29,859°, 129,857°

Nakanoshima je sopečný ostrov v souostroví Tokara na jihu Japonska, největší a nejlidnatější ostrov obce Tošima. Jeho severní polovinu tvoří činná sopka Otake, kterou Japonská meteorologická agentura od 26. března 2026 hlídá nepřetržitě; v září 2026 z jejího kráteru stoupala pára. ^{[1, 2, 3, 5, 4]}

Jak vypadá

Ostrov měří asi 9 × 5 km a obklopují ho korálové útesy. Tvoří ho dvě srostlé sopky. Na jihu stojí starší, erozí rozbrázděná sopka Sakiwaridake, na severu mladší andezitový kužel Otake (GVP píše Ontake) vysoký 979 m. Mezi nimi leží plochá plošina. ^{[1, 2]}

Na vrcholu Otake je kráter, který se v období dešťů plní vodou. Fumaroly – otvory, kterými unikají horké sopečné plyny – jsou v kráteru i na jihovýchodním svahu. Na jihovýchodním svahu se až do roku 1944 těžila síra. ^{[1, 2]}

Erupce

Všechny erupce v historické době vycházely z Otake a byly velmi slabé. V roce 1914 proběhla ve vrcholovém kráteru malá bahenní erupce a v roce 1949 zesílilo „kouření“ z kráteru; katalog GVP vede tuto druhou událost jako nejistou erupci. ^{[1, 2]}

Podle Japonské meteorologické agentury (JMA) jsou všechny vrstvy vyvrženého sopečného materiálu na ostrově starší než vrstva popela Kikai-Akahoya, stará asi 7 300 let. Nejmladší lávové proudy jsou naopak mladší než tento popel. ^[2]

Lidé kolem

Na ostrově o rozloze 34,47 km² žilo v roce 2005 podle Wikipedie 167 lidí. Letiště nemá; s městem Kagošima ho spojuje trajekt, cesta trvá asi sedm hodin. Obyvatelé se živí hlavně zemědělstvím, rybolovem a sezónním cestovním ruchem, lákadlem jsou i horké prameny. ^[5]

Monitoring

Vládní výbor pro výzkum sopek zařadil Nakanoshimu mezi sopky, u kterých je potřeba víc pozorování, měření a výzkumu, a ostrov byl vyhlášen oblastí ohroženou sopečnou katastrofou. JMA proto od rozpočtového roku 2024 během dvou let vybudovala na ostrově pozorovací síť; podle její stránky o sopce tu má seismometry, náklonoměry, infrazvukové senzory, přijímače GNSS (družicové měření pohybu terénu) a kamery. ^{[3, 2]}

Od 26. března 2026 patří Nakanoshima mezi sopky, které JMA sleduje nepřetržitě; jejich počet tím vzrostl z 50 na 51 ze 111 činných sopek Japonska. Kamera na vrcholu Otake pracuje od stejného dne. ^{[3, 4]}

Podle měsíční zprávy JMA za září 2026 byla sopka klidná a bez známek blížící se erupce. Bílý oblak páry stoupal nejvýš 300 m nad okraj kráteru, na dně kráteru stála voda a u kráteru bylo zaznamenáno 5 sopečných zemětřesení (v srpnu 22). Měření GNSS neukázala žádné zvláštní pohyby terénu. ^[4]

Fakta

Nepřetržitě hlídaná od: 26. března 2026 (JMA)
Těžba síry: do roku 1944
Obyvatelé: 167 (2005)

Slovníček

andezit: šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
GNSS: družicové navigační systémy (např. GPS); přesné přijímače jimi měří i milimetrové pohyby terénu, když se sopka nadouvá
náklonoměr: přístroj, který měří nepatrné naklánění terénu, například když se pod sopkou hromadí magma
infrazvuk: zvuk tak hluboký, že ho člověk neslyší; vzniká mimo jiné při sopečných výbuších

Zdroje

Nakanoshima, Smithsonian Global Volcanism Program
中之島 Nakanoshima【常時観測火山】, Japonská meteorologická agentura (JMA)
Tisková zpráva JMA o zařazení Nakanoshimy mezi nepřetržitě sledované sopky (25. 3. 2026), Japonská meteorologická agentura (JMA) (2026)
中之島の火山活動解説資料（令和8年9月）, Japonská meteorologická agentura (JMA), Fukuoka (2026)
Nakanoshima (Kagoshima), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.