Popa

sopka – Stratovolcano, Burma (Myanmar), Eastern Asia Volcanic Regions

Kde

Burma (Myanmar), Eastern Asia Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 518 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

6 050 př. n. l.

Poloha

20,920°, 95,250°

Popa je osamělá sopka uprostřed Myanmaru (Barmy), asi 50 km jihovýchodně od Baganu. Naposledy vybuchla asi před 8 000 lety, kdy se zřítila část jejího kužele. Hora je nejvýznamnějším poutním místem barmského uctívání duchů nátů a na jejím úbočí stojí skalní suk Taung Kalat s klášterem na vrcholu. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Popa je velký kužel se strmými svahy, který se zvedá nad okolní lávovou plošinou do výšky 1 518 m. Za jasného počasí je vidět z řeky Iravádí až na 60 km. Kužel tvoří vrstvy lávových proudů z čediče a čedičového andezitu a vyvržené strusky ze strombolských erupcí – opakovaných menších výbuchů, které vyhazují kusy žhavé lávy. ^{[1, 3]}

Vrchol uzavírá kráter široký 1,6 km a hluboký 850 m, který je na severozápadní straně široce otevřený. Vznikl, když se tu utrhla část sopky. Na severu od průlomu leží uloženina laviny trosek, která pokrývá 27 km². ^[1]

Na západojihozápadním úbočí stojí Taung Kalat, strmý skalní suk, tedy sloup ztuhlé lávy z přívodního kanálu sopky. Proslavil ho buddhistický klášter na vrcholu. ^{[1, 3]}

Erupce

Podle studie Belousova a kolegů z roku 2018 vybuchla Popa několikrát na začátku holocénu. Nejmladší erupce asi před 8 000 lety začala zřícením části kužele o objemu asi 1,3 km³, z něhož vznikla 11 km dlouhá lavina trosek. Brzy po ní se po svahu převalily pyroklastické proudy o objemu asi 0,1 km³. ^[2]

GVP uvádí pro lavinu trosek objem 3 km³, studie z roku 2018 v abstraktu 1,3 km³. Stáří erupce odvozuje GVP od fosilní půdy pod uloženinami, datované radiouhlíkem asi na 8 500 let. ^{[1, 2]}

Místní legendy podle knihy z roku 1907 vyprávějí o „velkém zemětřesení“ v roce 442 př. n. l., kdy se kužel Popy „zvedl z rovin“. Česká Wikipedie tento rok uvádí jako rok poslední erupce. Pro tak mladou erupci ale podle GVP nejsou žádné fyzické důkazy. ^{[1, 4]}

Co o něm dnes víme

Sopky barmského oblouku za historické doby nevybuchly a obvykle se považují za vyhaslé. Měření polohy a seismická data ale ukazují, že Indická deska se pod západním Myanmarem dál šikmo zasouvá pod Eurasijskou desku. Studie z roku 2018 upozorňuje, že pohled na sopky jako vyhaslé s tím nesouhlasí a že místní úřady tak nejsou připraveny na možné budoucí erupce. ^[2]

Mladé horniny Popy se chemicky podobají horninám mladých malých sopek u Monywy asi 150 km na sever. Autoři je berou jako doklad, že subdukce v této části srážky Indie s Asií stále pokračuje. Popa podle nich za asi milion let své existence vyprodukovala jen málo magmatu (asi 0,00003 km³ ročně), což odpovídá šikmé a pomalé subdukci. ^[2]

Směr zřícení a složitý tvar kráteru podle studie určil zakřivený zlom, který vznikl už předtím, když se kužel pod vlastní vahou nerovnoměrně roztahoval. ^[2]

Lidé kolem

Hora je hlavním střediskem uctívání nátů, barmských duchů, a říká se jí barmský Olymp. Ve svatyni na hoře je zastoupeno všech 37 nátů oficiálního panteonu, za jejich sídlo se tu ale považují jen čtyři. Poutníci přicházejí hlavně o úplňcích měsíců Nayon (květen/červen) a Nadaw (listopad/prosinec). ^{[3, 4]}

Na rozdíl od suché krajiny kolem má oblast hory přes 200 pramenů a potoků. Hora je přírodní rezervací a národním parkem, žijí tu makakové, kteří jsou turistickou atrakcí Taung Kalatu, a podle anglické Wikipedie i největší populace kriticky ohroženého languru popského (Popa langur, asi 200 zvířat), nedávno popsaného druhu opice. ^[3]

Fakta

Poslední erupce

asi před 8 000 lety

Zřícení kužele

asi 1,3 km³, lavina 11 km (podle GVP 3 km³)

Kráter

1,6 km široký, 850 m hluboký

Výška Taung Kalatu

657 m (anglická Wikipedie), 737 m (česká)

Slovníček

čedič, čedičový andezit

tmavé sopečné horniny s nízkým obsahem křemíku; jejich láva je řídká a teče daleko

strombolská erupce

typ erupce s opakovanými menšími výbuchy, které vyhazují kusy žhavé lávy a strusky (pojmenováno podle sopky Stromboli)

lavina trosek

obrovský sesuv, když se zřítí část sopky; směs skal a hlíny se řítí kilometry daleko

pyroklastický proud

žhavá směs plynů, popela a kamenů, která se při erupci valí po svahu velkou rychlostí

skalní suk (sopečný suk)

ztuhlá láva v přívodním kanálu sopky, která zůstala stát jako sloup, když měkčí okolní hornina zvětrala

subdukce

zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se taví hornina a vzniká magma

holocén

nejmladší období dějin Země, od konce poslední doby ledové asi před 11 700 lety do dneška

nátové

duchové uctívaní v Myanmaru vedle buddhismu

Zdroje

1. Popa, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Belousov, A., Belousova, M., Zaw, K., Streck, M. J., Bindeman, I., Meffre, S., Vasconcelos, P.: Holocene eruptions of Mt. Popa, Myanmar: volcanological evidence of the ongoing subduction of Indian Plate along Arakan Trench. Journal of Volcanology and Geothermal Research 360 (2018), 126–138, doi:10.1016/j.jvolgeores.2018.06.010 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2018)
3. Mount Popa, Wikipedia
4. Popa, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.