Iraya

sopka – Stratovolcano, Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Philippines, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 009 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poslední známá erupce: 1454
Poloha: 20,469°, 122,010°

Iraya je stratovulkán na ostrově Batan v Luzonském průlivu mezi Filipínami a Tchaj-wanem a nejsevernější činná sopka Filipín. Poslední erupce je zaznamenána z roku 1454; o její podobě se ale nic neví a dějiny sopky se podrobněji zkoumají teprve v posledních letech. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Iraya je nejvýraznější horou ostrova Batan, který je dlouhý 20 km, a nejvyšším bodem provincie Batanes. Sopka vypadá mladě – eroze ji zatím příliš nerozrušila. Podle Wikipedie má základnu širokou asi 5,5 km. ^{[1, 3]}

Na vrcholu je kráter široký 1,5 km, který z velké části vyplňuje mladší kužel – ten dnes tvoří samotný vrchol. Vedle Iraye stojí další sopečná stavba, hora Matarem. ^{[1, 3]}

Sopka leží nad subdukční zónou. Na jejím jihozápadním úpatí, u města Basco, zkoumali vědci i archeologická naleziště. ^{[1, 2]}

Erupce

Všechny známé horniny z pozdního pleistocénu a holocénu, které Iraya vytvořila, vznikly při výbušných erupcích. Nejmladší datovanou vrstvou jsou uloženiny pyroklastického proudu – žhavé laviny popela a plynů – staré asi 1 500 let (Richard a kol., 1986). ^[1]

Ústav PHIVOLCS uvádí erupci v roce 1454, ale neříká, jakého byla druhu. I když od ní uplynulo přes 500 let, PHIVOLCS řadí Irayu mezi činné sopky Filipín. ^{[1, 3]}

Co o něm dnes víme

V letech 2023–2026 běžel japonský výzkumný projekt vedený Mitsuru Okunem z Metropolitní univerzity v Ósace, který ve spolupráci s filipínským ústavem PHIVOLCS skládal dohromady dějiny erupcí Iraye. Vědci datovali radiokarbonovou metodou holocénní vrstvy sopečného popela (tefry), popsali je a pojmenovali. ^[2]

Na jihozápadním svahu zkoumali uloženinu, o níž nebylo jasné, zda ji zanechal pyroklastický proud, nebo lahar (bahnotok). Podle magnetických měření ji vykládají jako lahar, který se usadil za nízké teploty – v době zprávy z roku 2024 ale byl změřen jen jeden ze tří vzorků. ^[2]

Projekt spojuje geologii s archeologií. Na nalezišti Reydante na jihozápadním úpatí sopky se našla keramika, kamenné nástroje, sklo a kovové předměty z doby asi před 3 000–2 000 lety. Vrstva s nálezy leží přímo pod tefrou Mahatao, starou asi 2 000 let, takže archeologické i geologické stáří si odpovídají. ^[2]

Monitoring

Podle Wikipedie zaznamenali sopkologové v roce 1998 roje zemětřesení. Na několik měsíců proto rozmístili po ostrově dočasné seismické stanice, mimo jiné v obci San Joaquin u Basca a poblíž kráteru, a později je odvezli. Činnost sopky dál sleduje seismologická stanice Basco. ^[3]

Fakta

Kráter na vrcholu: 1,5 km široký, vyplněný mladším kuželem
Nejmladší datovaný pyroklastický proud: asi před 1 500 lety
Roje zemětřesení: 1998
Dohled: seismologická stanice Basco

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka postavená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce vzniká magma
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
lahar: bahnotok ze sopečného popela, kamenů a vody, který se valí údolími na svazích sopky
tefra: souhrnný název pro úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – popel, lapilli, pemzu
pleistocén, holocén: pleistocén je doba ledová (do doby před asi 11 700 lety), holocén je současné období po ní
radiokarbonová metoda: určování stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v pozůstatcích rostlin a živočichů

Zdroje

Iraya, Smithsonian Global Volcanism Program
Okuno, M. (vedoucí): The eruptive history of Iraya Volcano and the exchange history between Taiwan and Luzon viewed from the archaeological sites of Batan Island in the Philippines (projekt KAKENHI 23KK0017, 2023–2026), KAKEN – Japan Society for the Promotion of Science (2023)
Mount Iraya, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.