TerraBeat – zemětřesení a sopky

Babuyan Claro

sopka – Stratovolcano(es), Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde
Philippines, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
1 064 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poslední známá erupce
1924
Poloha
19,524°, 121,950°

Babuyan Claro, zvaný také Mount Pangasun, je sopka na ostrově Babuyan, nejsevernějším z Babuyanských ostrovů v Luzonském průlivu na severu Filipín. Na ostrově stojí několik sopečných center; v posledních staletích soptila hlavně mladší sousední sopka Smith, naposledy v letech 1907–1924. [1, 3]

Jak vypadá

Hlavní sopkou ostrova je Babuyan Claro uprostřed ostrova – stratovulkán (kužel navršený z vrstev lávy a popela) s vrcholovým kráterem širokým asi 500 m a menším kráterem na horním východním svahu. Jen 1,5 km západojihozápadně od něj leží starší sopečná stavba. [1]

Asi 4 km východoseverovýchodně od vrcholu stojí sopka Smith (Mount Babuyan), pravidelný kužel ze sopečné strusky. Je z čedičového andezitu a je to nejmladší sopečný útvar na ostrově. Podle anglické Wikipedie, která se odvolává na PHIVOLCS, měří 688 m. [1, 4]

Výška hlavního vrcholu se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 1 064 m, česká Wikipedie 1 080 m a anglická Wikipedie dokonce dvě různá čísla – 1 007 m a (podle PHIVOLCS) 843 m. [1, 5, 3]

U jižního úpatí sopky vyvěrá horký pramen Askedna. Podle údajů PHIVOLCS převzatých Wikipedií má voda 44,6–50,2 °C, je mírně kyselá a poměrně bohatá na oxid křemičitý, protože vyvěrá přímo z lávových usazenin; řadí se mezi slané vody s převahou chloridu sodného. [1, 3]

Erupce

Většinu zaznamenaných erupcí na ostrově katalog GVP připisuje sopce Smith: první v roce 1652, další v letech 1907, 1917, 1918, 1919 a 1924. Všechny byly malé až středně silné (VEI 2, u roku 1652 VEI 3). Na samotném Babuyan Claro uvádí GVP potvrzenou erupci v roce 1860 a nejistou v roce 1913. [1]

Starší zprávy ne vždy jasně říkají, která z obou sopek soptila. Podle anglické Wikipedie považuje filipínský ústav PHIVOLCS erupce Babuyan Claro pravděpodobně za strombolské (vyhazování žhavých úlomků lávy) nebo freatomagmatické (výbuchy, když se magma setká s vodou). [1, 3]

V letech 1993 a 2004 vyvolala zemětřesení na ostrově obavy. V červenci 1993 se objevily zprávy o otřesech a údajném usychání vegetace, v únoru 2004 o šedavých oblacích páry nad vrcholem. PHIVOLCS ale v obou případech usoudil, že otřesy byly tektonické (způsobené pohybem zemské kůry, ne magmatem), a sopečná činnost se výrazně nezměnila. [3, 4]

Erupce z roku 1831, která se nestala

Ledovcová jádra z Grónska a Antarktidy zaznamenala stopy (síranový spad) velké sopečné erupce kolem roku 1831, po níž se severní polokoule ochladila asi o 0,5–1 °C. Zprvu se připisovala právě Babuyan Claro. Studie Garrisona a kolegů z roku 2018 však prošla historické prameny a žádný pevný doklad o erupci na ostrově v té době nenašla. [2, 3]

V roce 2025 tým Williama Hutchisona v časopise PNAS určil skutečný zdroj: kalderu Zavarického na ostrově Simušir na Kurilách. Prozradily ji drobné úlomky sopečného skla v grónských ledovcových jádrech, které se chemicky shodují s její nejmladší velkou (pliniovskou) erupcí, při níž vznikla kaldera. Podle autorů tato erupce snadno vysvětlí ochlazení v letech 1831–1833 a její vliv na klima byl srovnatelný s erupcí Pinatuba v roce 1991. [2]

Fakta

Jiný název
Mount Pangasun
Nejmladší sopka ostrova
Smith (Mount Babuyan), poslední erupce 1924
Horký pramen Askedna
44,6–50,2 °C
Erupce 1831
omylem připisovaná; skutečný zdroj kaldera Zavarického (Kurily)
Hlídá
PHIVOLCS

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
struska
pórovité úlomky ztuhlé lávy, které sopka vyhazuje; z nich se staví malé sypané kužely
čedičový andezit
tmavá sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu, se středně nízkým obsahem křemíku
VEI
index sopečné explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu
strombolská erupce
opakované menší výbuchy, při kterých sopka vyhazuje žhavé kusy lávy do výšky desítek až stovek metrů
freatomagmatická erupce
výbuch, ke kterému dojde, když se stoupající magma setká s vodou a ta se prudce změní v páru
tektonické zemětřesení
otřes způsobený pohybem zemské kůry podél zlomů, ne pohybem magmatu
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pliniovská erupce
velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem popela a pemzy, který stoupá desítky kilometrů vysoko

Zdroje

  1. Babuyan Claro, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Hutchison, W., Sugden, P., Burke, A. a kol.: The 1831 CE mystery eruption identified as Zavaritskii caldera, Simushir Island (Kurils). PNAS 122(1), e2416699122 (2025, online 30. 12. 2024), doi:10.1073/pnas.2416699122, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025)
  3. Babuyan Claro Volcano, Wikipedia
  4. Smith Volcano, Wikipedia
  5. Babuyan Claro, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.