Isarog

sopka – Stratovolcano, Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde

Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 966 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

3 500 př. n. l.

Poloha

13,658°, 123,380°

Isarog je osamělý stratovulkán na jihovýchodě filipínského ostrova Luzon, v provincii Camarines Sur. Naposledy vybuchl před několika tisíci lety, ale stále z něj unikají plyny a vyvěrají teplé prameny, a filipínský ústav PHIVOLCS ho od roku 2022 řadí mezi činné sopky. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka zabírá široký pruh pevniny mezi zálivy Lagonoy a San Miguel. Je postavená hlavně z andezitu, středně husté sopečné horniny. Vrchol uťal kráter široký asi 2,5 km, který se na východ otevírá úzkým údolím s řekou (GVP ji jmenuje Quinarag, jiné zdroje Rangas). ^{[1, 3]}

Na severozápad až k pobřeží a do zálivu San Miguel sahají usazeniny velké sesuvné laviny (trosek, které se kdysi utrhly ze sopky). Ve vrcholu hory se stýkají hranice šesti obcí a města Naga. Okolí sopky je národním parkem o rozloze asi 100 km², kde žijí i druhy, které jinde nenajdeme, například hlodavec Rhynchomys isarogensis. ^{[1, 4, 3]}

Erupce

Isarog za posledních asi 11 700 let opakovaně vybuchoval: z hroutících se lávových kopulí se valily pyroklastické proudy. Jeden z nich je radiouhlíkem datován asi před 5 500 lety. Podle studie z roku 2013 (Fontijn a Newhall) šlo o významné výbušné erupce, z nichž poslední proběhla asi před 5 000 lety. ^{[1, 2]}

Novější výzkum Partido State University naznačuje, že poslední erupce mohla být ještě mladší, asi před 4 300 lety. Takové stáří podle USGS má ohořelý kořen kokosové palmy nalezený ve městě Goa, 12 km od kráteru; žhavá směs plynů a popela z této erupce podle studie dosáhla až 20 km od kráteru. ^[2]

Monitoring

Dřív byl Isarog veden jako spící nebo „potenciálně činný“. Jak v září 2022 informoval list Bicol Mail, PHIVOLCS ho tehdy nedávno přeřadil mezi činné sopky. Od roku 2017 má sopka vlastní seismograf a PHIVOLCS ji sleduje spolu se sopkami Mayon, Bulusan a Asog. ^{[2, 5]}

V okolí sopky žije podle Bicol Mail téměř 600 000 lidí, do 30 km od vrcholu podle GVP přes 1,2 milionu. Studie o mladé erupci varuje, že by se při budoucí erupci mohly žhavé proudy řítit až k zalidněným oblastem města Goa. ^{[2, 1]}

Fakta

Poslední erupce

asi před 5 500 (GVP) nebo 4 300 lety (novější výzkum)

Zařazení PHIVOLCS

činná sopka (dříve potenciálně činná)

Seismograf

od roku 2017

Národní park

asi 100 km²

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

andezit

šedá sopečná hornina ze středně hustého magmatu, typická pro sopky nad subdukčními zónami

sesuvná lavina

obrovský sesuv, při kterém se zřítí část sopky a trosky se rozlijí daleko do okolí

lávová kopule

hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z průduchu a neteče daleko

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě

radiouhlíkové datování

určení stáří zbytků rostlin a živočichů podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C

Zdroje

1. Isarog, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Soltes, J. C.: It is official: Mt. Isarog is active, Bicol Mail (2022)
3. Rivera, A. B. G.: Isarog – Philippine Active Volcano Profile (NOAH Open File Report), University of the Philippines Resilience Institute (2025)
4. Mount Isarog, Wikipedia
5. Isarog, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.