TerraBeat – zemětřesení a sopky

Iriga

sopka – Stratovolcano, Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde
Philippines, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 138 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
13,458°, 123,451°

Iriga (místně Mount Asog) je malý spící stratovulkán v provincii Camarines Sur na jihu filipínského ostrova Luzon, hned vedle jezera Buhi. Před necelými 2 000 lety se z něj zřítila velká část svahu a obrovský sesuv vytvořil hráz jezera Buhi. [1, 2, 3]

Jak vypadá

Iriga je stratovulkán, tedy kužel navršený z vrstev lávy a sopečných úlomků, s několika menšími struskovými kužely v okolí. Na jihovýchod se otevírá velký kráter tvaru podkovy, asi 2 km široký – jizva po zhroucení části sopky. [1, 2]

Pod jizvou se na jih od jezera Buhi rozkládá pahorkatina z trosek sesuvu, mezi jejímiž kopečky leží malé rybníky. Trosky sahají asi 12 km daleko. Na jihozápad od sopky leží podobně velké, ale starší sesuvové těleso, které dosahuje asi 16 km. [1]

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 1 138 m, Wikipedie 1 196 m. Liší se i popis horniny – podle GVP je sopka andezitová, podle studie z roku 2023 ji tvoří čedič až čedičový andezit. [1, 3, 2]

Erupce

Dříve se soudilo – a anglická Wikipedie to dosud uvádí – že sopka vybuchla v letech 1628 a 1642 a že sesuv zasypal několik vesnic. Katalog GVP ale upozorňuje, že podle novějšího výzkumu ke zhroucení došlo mnohem dřív, v holocénu, a žádnou historickou erupci neuvádí. [3, 1]

Studie Alexandra Belousova a kolegů z roku 2023 datovala uhlíkovou metodou zbytky půd, usazeniny z jezera a uhlíky ve vrstvách sopečných úlomků. Zjistila, že asi před 1 830 lety (± 40) sopka explozivně vybuchla a chrlila pyroklastické proudy – žhavé laviny plynu a úlomků. Brzy nato se zřítil svah o objemu asi 1,5 km³. [2]

Samotné zhroucení podle autorů neprovázela žádná výbušná erupce. Jezero Buhi, které sesuv zahradil, se začalo plnit usazeninami asi před 1 780 lety. Potom vytekl uvnitř jizvy krátký proud husté balvanité lávy a asi před 1 110 lety přišla poslední erupce: freatomagmatický výbuch (setkání magmatu s vodou), který vyhloubil malý kráter se strmými stěnami. [2]

Lidé kolem

Okolí sopky je hustě osídlené: podle GVP žije do 10 km od ní přes 140 000 lidí a do 30 km přes milion. Podle Wikipedie z pramenů na svazích hory čerpají čistou vodu místní obyvatelé i sousední města. [1, 3]

Jméno Asog podle tradice patří náčelníkovi (datu) kmene Agta, který kraji vládl; jiní badatelé ho odvozují od místního slova. Třetí jméno, Sumagang, se vykládá jako „hora vycházejícího slunce“. Tyto výklady pocházejí z anglické Wikipedie a nejsou ověřené. [3]

Fakta

Jiná jména
Mount Asog, Mount Sumagang
Zhroucení svahu
asi 1,5 km³, mezi 1 830 a 1 780 lety před současností
Poslední erupce
asi před 1 110 lety (freatomagmatická)
Jizva po sesuvu
kráter tvaru podkovy, asi 2 km

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků
struskový kužel
malý sypaný kopec z pórovitých úlomků lávy (strusky), který vyroste kolem průduchu
sesuv (sutinová lavina)
zhroucení velké části sopky, kdy se trosky řítí do okolí a vytvoří kopečkovitou krajinu
holocén
současné geologické období, posledních asi 11 700 let
radiouhlíková metoda
určování stáří organických zbytků podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C
pyroklastický proud
žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamenů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
freatomagmatická erupce
výbuch, ke kterému dojde, když se stoupající magma setká s vodou a ta se prudce změní v páru
čedičový andezit
tmavá sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu

Zdroje

  1. Iriga, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Belousov, A., Belousova, M., Listanco, E.: Late Holocene edifice collapse and eruptions of Iriga volcano, Philippines: integrated data from subaerial and lacustrine deposits. Bulletin of Volcanology 85:40 (2023), doi:10.1007/s00445-023-01653-0 (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2023)
  3. Mount Iriga, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.