Kanlaon

sopka – Stratovolcano, Philippines, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Philippines, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 422 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2026
Poloha: 10,410°, 123,130°

Kanlaon je nejvyšší hora filipínského ostrova Negros a podle Wikipedie nejčinnější sopka souostroví Visayas ve středu Filipín. Dlouho vybuchovala jen menšími parními explozemi, od června 2024 ale opakovaně explozivně soptí a z vrcholu sjíždějí i pyroklastické proudy; v prosinci 2024 muselo z jejího okolí odejít přes 80 000 lidí. ^{[1, 6]}

Jak vypadá

Mohutný stratovulkán z andezitu, horniny se středním obsahem křemíku, stojí na pomezí provincií Negros Occidental a Negros Oriental, asi 30 km jihovýchodně od města Bacolod. Je to nejvyšší vrchol souostroví Visayas. ^{[1, 6]}

Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 2 422 m, Wikipedie 2 465 m a podle ní některé zdroje 2 435 m. Základna sopky má průměr asi 30 km. ^{[1, 6]}

Svahy pokrývají struskové kužely a krátery seřazené podél puklin, v mnoha z nich jsou jezera. Na vrcholu je na severu protáhlá kaldera široká 2 km s kráterovým jezerem a jižněji menší, ale výše položený činný kráter Lugud. ^[1]

Jak vznikl

Kanlaon leží nad subdukční zónou: podle Wikipedie se tu podél Negroského příkopu zasouvá pod ostrov litosféra dna Suluského moře. Sopka patří k Ohnivému kruhu kolem Tichého oceánu. ^{[1, 6]}

Z Kanlaonu kdysi sjela největší známá lavina trosek na Filipínách: dorazila 33 km jihozápadně od sopky. Podle Wikipedie se jmenuje podle obce La Castellana, měla objem asi 13 km³ a sjela během posledních 400 000 let. ^{[1, 6]}

Erupce

Erupce zaznamenané od roku 1866 byly většinou malé až středně velké freatické (parní) exploze, po kterých padal popel jen v okolí. Dne 10. srpna 1996 přišel výbuch bez varování a zabil tři turisty u kráteru; dalších 17 lidí zachránci vyvedli. ^{[1, 6, 7]}

Dne 3. června 2024 v 18.51 místního času vybuchla sopka explozivně. Oblak vystoupal asi 5 000 m vysoko a po svahu sjel pyroklastický proud dlouhý 2–3 km. Domovy opustilo nejméně 4 752 lidí. ^[6]

Dne 9. prosince 2024 v 15.03 přišla další explozivní erupce a filipínský vulkanologický ústav PHIVOLCS zvýšil stupeň výstrahy na 3 z 5. Výšku oblaku uváděl PHIVOLCS 3 000 m nad kráterem, agentura Reuters až 4 000 m. Podle Reuters mohlo být ohroženo asi 54 000 lidí, podle Wikipedie bylo nakonec evakuováno asi 87 000 lidí. ^{[6, 4]}

Dne 8. dubna 2025 vystoupal oblak asi 4 000 m vysoko, po svazích sjely pyroklastické proudy a padající horniny zapálily vegetaci. Koncem července 2025 PHIVOLCS snížil stupeň výstrahy na 2, protože od poloviny května ubylo zemětřesení, úniků plynu i deformací terénu; poslední výron z kráteru podle místní vulkanoložky PHIVOLCS nastal 5. června 2025. ^{[6, 3]}

Sopka ale klidná nezůstala. Podle Wikipedie vybuchla v roce 2026 mimo jiné 19. a 26. února, 15. března a 9. července, kdy popel doletěl až na ostrov Cebu. Dne 10. října 2026 proběhla krátce před 12.30 až do 12.48 středně silná explozivní erupce; stupeň výstrahy zůstal na 2 a úřady vyzvaly lidi, aby nevstupovali do pásma 6 km kolem vrcholu. ^{[6, 2]}

Monitoring

Sopku hlídá PHIVOLCS z observatoře v La Carlotě na úpatí sopky. Podle Wikipedie platí trvalé nebezpečné pásmo o poloměru 4 km, kam se nesmí vstupovat, protože výbuch může přijít bez varování; při vyšších stupních výstrahy se ohrožená zóna rozšiřuje na 6, 10 a 14 km. Zprávy z let 2025 a 2026 ale mluví o pásmu 6 km. ^{[6, 3, 2]}

Co o něm dnes víme

Od roku 2024 vypouští Kanlaon velké množství oxidu siřičitého. Podle Wikipedie naměřil PHIVOLCS v září 2024 rekordních 11 556 tun za den a varoval, že by mohlo jít o první erupci čerstvého magmatu od roku 1902. Koncem července 2025 uváděl PHIVOLCS průměrný únik přes 1 800 tun sirných plynů denně. ^{[6, 3]}

Erupci z června 2024 si vybral tým, jehož korespondujícím autorem je Zhao-Cheng Zeng z Pekingské univerzity, jako příklad pro sledování sopečných plynů z družic. V preprintu zveřejněném v dubnu 2026 na serveru EGUsphere – tedy v rukopisu, který zatím neprošel recenzním řízením – autoři podle svých slov poprvé změřili množství SO₂ infračerveným spektrometrem na geostacionární družici, která snímá stále stejné místo, a spojili ho s měřeními dalších družic. Odhadli, že oblak obsahoval nejvýš asi 40 000 tun SO₂ a jeho množství klesalo asi na 37 % (zhruba třetinu) každých asi 5 dní. ^[5]

Zajímavosti

Jméno sopky odkazuje na Laon, předkoloniální visajskou bohyni stvoření, zemědělství a spravedlnosti. Okolí sopky je chráněné jako přírodní park, založený už v roce 1934. ^[6]

Fakta

Hlídá: PHIVOLCS, observatoř La Carlota
Oběti erupce 1996: 3 turisté
Evakuace v prosinci 2024: asi 87 000 lidí (Wikipedie)
Lavina trosek: největší na Filipínách, dosah 33 km
Stupeň výstrahy (10. října 2026): 2 z 5
SO₂ z erupce v červnu 2024: nejvýš asi 40 000 tun (nerecenzovaný preprint 2026)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
andezit: sopečná hornina se středním obsahem křemíku; její láva je hustá a často vybuchuje
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma pro sopky
lavina trosek: obrovský sesuv, při kterém se zřítí část sopky a trosky se rozlijí daleko do okolí
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
pyroklastický proud: žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě
geostacionární družice: družice, která obíhá Zemi stejně rychle, jako se Země otáčí, a proto stále vidí stejnou oblast

Zdroje

Kanlaon, Smithsonian Global Volcanism Program
Mt Kanlaon in Philippines erupts, sending ash plume above summit (Philippine Daily Inquirer/ANN), The Star (2026)
Kanlaon Volcano in Negros Island down to Alert Level 2, GMA Regional TV (2025)
Central Philippines' Kanlaon volcano erupts, says seismology agency (Reuters), Reuters / Daily Maverick (2024)
Liu, S., Zheng, Y., Sheng, M. a kol.: High-frequency monitoring of SO2 plumes from moderate-scale volcanic eruptions using a synergy of GEO and LEO satellites: A case study of the 2024 Kanlaon eruption. EGUsphere, nerecenzovaný preprint (zveřejněn 16. 4. 2026), doi:10.5194/egusphere-2026-1745 (abstrakt), EGUsphere (Copernicus) (2026)
Kanlaon, Wikipedia
Kanlaon, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.